Článek
Na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupil J.D. Vance, představitel křídla americké politiky, které otevřeně koketuje s protofašistickými tendencemi. Jeho projev byl učebnicovým příkladem překrucování reality – místo aby se věnoval klíčovým otázkám globální bezpečnosti, jako je válka na Ukrajině, rozhodl se útočit na svobodu slova v Evropě. Absurdní na tom je, že právě on je součástí hnutí, které se snaží potlačovat práva menšin, migrantů a všech, kdo se neshodují s jejich světonázorem. Je děsivé, že se nikdo důkladně nevěnuje otázce, proč to udělal, i když jde o jednu z nejzásadnějších otázek současnosti v EU.
Proč zástupce a žák strůjce amerického převratu Petera Thiela a iniciativy Projekt 2025 tak horuje za svobodu slova, když právě on a jemu podobní technologičtí oligarchové dělají vše pro to, aby tuto svobodu vzali všem, kdo neslouží jejich ideologii a zájmům? Jak může někdo, kdo podporuje systémovou cenzuru, dohled a manipulaci veřejného mínění prostřednictvím algoritmů, mluvit o svobodě, když ve skutečnosti usiluje o monopol na pravdu a kontrolu nad společností?
Vance falešně a lživě kritizoval Evropu za to, že chce regulovat sociální sítě, což EU dělá proto, aby se vyhnula ruskému a nově i americkému fašismu. My naopak máme pocit, že USA bychom neměli kritizovat (pravdivě!) vůbec, protože by to Trumpa rozhněvalo a neunesl by to – opak je však pravdou. Naši lídři musí mít silná prohlášení, musí jasně říci, že se Amerika přiklonila k oligarchii, která chce demokracii zlikvidovat. Je to spolek sociopatických elitářských parazitů, kterým nikdy nestačí, co mají, a tak si chtějí na úkor většiny brát víc a víc. Je to důležité nejen pro nás, ale i pro Ameriku jako povzbuzení těm, kteří tam ještě neztratili schopnost kriticky myslet.
To, proč to Vance udělal, je zcela průhledné a zřejmé a fašisté to ani nijak nekamuflují. Prostě potřebují svobodu k šíření svých lží, aby mohli ovládnout i EU, a jdou za tímto cílem zcela bezhlavě. Co je ale naprosto šílené, je to, že významné a slavné osobnosti o této fatální a ohrožující situaci neinformují v patřičném kontextu. Nikdo z našich elit nemá odvahu nahlas říct, že fašisté prostě chtějí fašismus i tady, a tak na nás primitivně a zcela průhledně tlačí, abychom jim v tom nebránili. To, že jim nasloucháme a podřizujeme se jejich narativům, je sebevražda EU v přímém přenosu.
Vance dokonce tvrdí, že skutečná hrozba pro Evropu pochází zevnitř, nikoli od externích aktérů, jako je Rusko či Čína. Tímto způsobem se snaží odvést pozornost od vnějších hrozeb, které představují ideologicky spříznění autokraté, a místo toho zaměřit diskusi na vnitřní politiku Evropy, což je součástí širší strategie destabilizace EU.
Jak to, že se všichni tváří, jako by tento export fašistické tech-oligarchie neexistoval, i když už ovládla velkou část amerického veřejného prostoru a nyní se systematicky šíří do Evropy? Jak je možné, že politici, média i intelektuální elity ignorují fakt, že stejné mechanismy dezinformací, cenzury a manipulace, které rozložily americkou demokracii, jsou nyní aplikovány na evropskou společnost s cílem její destabilizace a rozvratu? Jak dlouho ještě budeme vystrašeně předstírat, že tento proces neprobíhá v přímém přenosu a že nástroje moci – sociální sítě – nejsou zneužívány k tomu, aby podkopaly samotné principy svobodné společnosti?
O to děsivější byla následná, zcela otevřená Vanceho návštěva u německé AfD, otevřeně fašistické strany, kde vyjádřil podporu silám, jejichž cílem je destrukce evropské demokracie. Jako by se nám tím vysmíval a ukazoval co všechno si může dovolit. Jako by věděl, že nám může zakazovat obranu před fašismem, přitom se sám otevřeně stýkat s fašisty, a přesto se nenajde nikdo významný, kdo si troufne říci, co se děje a proč.
Jak může být fašismus svobodou? Není – fašismus je svobodou pouze pro fašisty, aby mohli manipulovat, zastrašovat a postupně likvidovat demokratické hodnoty. Každá společnost má svobodné právo se rozhodnout, že primitivní evolučně překonaný fašismus nechce a musí se mu bránit. Ale Vance a jeho spojenci chtějí vytvořit prostředí, kde odpor vůči nim bude považován za cenzuru. Je to strategie, která už fungovala v USA a kterou nyní exportují do Evropy.
Tento svět je zcela převrácený a zvrácený. Fašisté nás kritizují za údajnou nedostatečnou demokratičnost, zatímco se sami fatálním způsobem chystají demokracii zničit. Na světě je velmi málo lidí, kteří se nebojí reflektovat pravdu – že král je nejen nahý, ale je to sociopat a Hitler 2.0 se svým Goebbelsem 2.0, který je mnohem mocnější než ten první. A k tomu celá armáda bezcitných oligarchů, kteří touží proměnit svět ve svou hračku, jako by naše životy měly menší hodnotu než jejich vlastní. Pokud je necháme, osud porobených si zasloužíme.
Mainstream ale stále mlčí. Nikdo si nechce přiznat, že USA nám de facto vyhlašují válku – ne konvenční, ale informační, ekonomickou a ideologickou. Válku, v níž se Evropa chová jako vystrašený, pasivní subjekt, bojící se odporovat těm, kteří ji chtějí rozložit zevnitř. Strach z reakce amerických oligarchů a jejich armády ignorantsky myslících sociopatických mozků paralyzuje evropské lídry natolik, že tato válka je už téměř prohraná. Nikdo nemá odvahu říct těmto moderním fašistům, že jsou přesně tím, čím jsou – fašisty 2.0, technologicky vylepšenými dědici totalitních režimů minulosti, kteří nyní místo tanků a koncentračních táborů využívají algoritmy, finanční páky a dezinformační sítě. Bez toho, abychom je jasně pojmenovali, se proti nim nemůžeme účinně bránit – a bez obrany je vítězství těchto novodobých tyranů nevyhnutelné.
Zejména když umí zabalit své úmysly do řečí o svobodě a dalších vznešených tématech. Přitom stačí IQ 70 na to, aby bylo jasné, jak falešná je jejich hra. A přesto to mnozí nevidí – nebo vidět nechtějí.
Důkazy o jejich plánu se hromadí. Trumpovi loajalisté otevřeně hrozí demokratům kriminalizací a masovým pronásledováním oponentů. Elon Musk, který se stále více profiluje jako sympatizant autoritářských nesvobodných režimů, přiznal, že jeho sociální síť X je nástrojem pro prosazování krajně pravicových postojů a systematicky odstraňuje liberální hlasy. Ostatní platformy již slíbily, že se promění v totéž. Současně republikáni v USA pracují na legislativě, která má omezit občanská práva – zejména právo na svobodné volby, svobodu tisku a demonstrací. Republikánští guvernéři otevřeně testují, jak daleko mohou zajít v potlačování nesouhlasu, a federální soudy, které jsou už z velké části pod kontrolou Trumpovy garnitury, jim často jdou na ruku – i když některé stále vzdorují neústavním návrhům.
Když identický běh dějin nedokázal zvrátit vele slavný spisovatel jako Karel Čapek nebo ještě slavnější psycholog jako Carl Gustav Jung – oba patrně trpící Kasandřiným komplexem, stejně jako autor tohoto textu – protože viděli přicházející katastrofu, varovali před ní, ale nikdo je neposlouchal, jak bych mohl něco změnit já – bezvýznamné Nic, které navíc miluje být stranou všeho? Tato doba už podobné slavné postavy nemá (možná Snyder?), protože pravda a realita se už nehodí popisovat ani těm, kteří si myslí, že v ní věří a chtějí ji.
Je zcela absurdní, aby se Nic pokoušelo nahradit ty kdysi nejlepší z nejlepších, kteří i přesto na tento úkol nestačili. Bylo z mé strany hloupé a nepokorné se o to vůbec pokoušet. Bylo i kontraproduktivní řešit věci, které nastanou až za několik dalších kroků, a varovat před jejich smrtelným nebezpečím, protože většina ty kroky nevidí, a tedy ani nepřijímá potřebnost hledat před nimi ochranu.
Proto už vlastně nemá smysl varovat. Kdo chce vědět, už ví. Kdo nechce, ten se probudí až v momentě, kdy bude pozdě, a přijde utrpení jako trest za ignorování problémů. Tahle bezstarostná etapa dějin končí. Lidé opět potřebují právě to utrpení. Utrpení, které vzniká vědomým ignorováním reality, se nakonec projeví jako nevědomá, daleko bolestnější projekce – nevyhnutelný důsledek potlačené pravdy. Carl Gustav Jung varoval, že to, co nevědomě odmítáme integrovat, se vrátí jako osud. Právě utrpení je poslední lekcí Vesmíru, který neodpouští nerovnováhu a skrze bolest neúprosně vede k pochopení a nápravě.
Nedokázali jsme upřednostnit vědomé řešení problémů založené na pravdě, ani když lež – ať už o nástupu fašismu nebo klimatické krizi – ohrožuje miliardy životů. To je děsivý obraz dnešního člověka, bytosti, která si nakonec sama zvolí své nejhorší exempláře, aby jí přinesly utrpení v nezměrné podobě. Dokonce ani nevědomá zvířata si nevybírají za vůdce ty nejhorší a nejhloupější mezi sebou. My to děláme proto že naše mozky byly cíleně zničeny našimi nepřáteli.
Takže díky těm, co mé texty o tom, co přichází, četli. Užijte si zbytek doby, kdy ještě můžete, s vědomím, že tahle bezstarostná etapa dějin končí. Jsme jako Němci v roce 1934. Z hlediska individuálního přežití je bezpečnější se k fašistům, kteří demokracii brzy zničí, přidat a přizpůsobit se jim, začít hajlovat jako Elon Musk. Zažijete sice děsivé věci, ale nepřijdou si pro vás – na rozdíl od Čapka, který měl to štěstí, že už byl mrtvý, když to, před čím varoval, přišlo až k jeho dveřím. Z hlediska věčnosti je ale kolaborace se zlem nejhorší možný krok. Volba, co každý z nás uděláme, je na každém.
Já osobně musím přijmout fakt, že redakce nepreferují texty o těchto zásadních otázkách, protože čtenáři je vlastně nechtějí. Nemají o ně zájem, ani když se teze, o kterých se jinde neinformuje, každým dnem ukazují jako oprávněné, validní a velmi nebezpečné. Lidé totiž víc zajímají povrchní zábavné nesmysly. Je to jako vidět někoho padat z hořící budovy a křičet, že je třeba roztáhnout plachtu, aby přežil – ale nikoho to nezajímá. Místo toho řeší, co má padající na sobě, kde byl na dovolené a co si myslí o očkování.
PS: Mám téměř připraven ještě jeden text o Ukrajině a ten sem pravděpodobně ještě vložím.
Díky, přeji hodně sil, nadhledu, pokory a štěstí. Budeme ho potřebovat.
