Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Dohlížet a trestat čili Kdo je tady leninista? Demokracie a nálepkování v debatě o reformě školství

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Seznam.cz

Pomáhat a chránit nebo Dohlížet a trestat? Toť ústřední otázka reformy školství

V pozoruhodné reportáži na stránkách Nové Orientace rozebral historik Petr Hlaváček světonázor ruského taxikáře z Vilniusu, jenž věří, že svět řídí „ďábelské mocnosti“. Hlaváček k tomu podotýká, že „i v Česku podobně vykořeněných lidí přibývá.“

Článek

Hlaváčkova reportáž končí výzvou k občanské statečnosti: „Demokracie je křehká a svoboda není samozřejmost. Pečujme o ně s občanskou odvahou.“

Historik a hlavní redaktor rubriky Nová orientace v jedné osobě také upozorňuje, že lidé podléhající konspiračním teoriím o dábelských mocnostech řídících svět „jsou jen zdánlivě zmatení, v mnohých z nich je silně usazena nenávist – ke svobodě a jakékoliv jinakosti. A pokorně čekají na svého (falešného) mesiáše, jemuž by mohli sloužit. Pokud takovou možnost dostanou, nebudou váhat ani minutu: s každým, kdo nebude souhlasit s jejich pohledem na svět, nemilosrdně zatočí.“

S tím bohužel nelze než souhlasit. A je dobře, že týdeník Forum i internetový deník FORUM 24, dle svého kréda hájící hodnoty liberální demokracie, poskytují prostor pro takto zasvěcené vhledy do mysli lidí, kteří se obvykle se svým světonázorem na stránky mainstreamových médií nedostanou.

O to více překvapí, že tentýž redaktor (a také hlava odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů) poskytuje v Nové orientaci prostor přesně takovým názorům, které jasnozřivě a čtivě popsal na příkladu fantasmagorií pobaltského taxikáře. Ale možná, že šlo jen o snahu redakce doložit, že „i v Česku podobně vykořeněných lidí přibývá.“

Poslední příspěvek historika z Jihočeské univerzity Ivo Cermana o údajném spiknutí „neziskovek“ a zlovolných „edukátorů“ konspirujících a parazitujících na současné reformě českého vzdělávacího systému je totiž upečený ze stejného těsta jako obraz světa řidiče Michaila z Vilniusu. Přesvědčení, že lidé, kteří za velmi symbolickou odměnu spolupracují s úředníky MŠMT na podkladech pro revizi Rámcových vzdělávacích programů pro základní školy (a kteří se v důsledku manažerských limitů Národního pedagogického institutu MŠMT bohužel mnohdy nikdy osobně nepotkali), jsou součástí jakéhosi leninistického komplotu usilujícího o zkažení čistých duší naší mládeže, si s teorií o světě řízeném ilumináty v ničem nezadá. Naopak - přesně u těchto fixních idejí to bohužel začíná.

Pro žabomyší povahu české veřejné diskuse je tento příklad typický. Nestálo by to vlastně za řeč - kdyby šlo o reakci prostou osobních invektiv. Za nimi bohužel zaniká i to, že některé vyslovované výhrady (například ta o způsobech hodnocení a ověřování očekávaných výsledků vzdělávání) by si diskusi vskutku zasloužily. Testováním ve stylu Google formulářů a uzavřených kvízových úkolů s možnostmi a-b-c je totiž mnohdy ověřovat nelze, natožpak hodnotit. Mohlo by to konečně rozvířit léta kritizovaný způsob testování u přijímacích zkoušek.

Bylo by jistě od tvůrců návrhu revize vítáno, kdyby se mohli potýkat s vážně míněnou kritikou podloženou věcnými argumenty - a v ideálním případě i pedagogickou praxí. Vždyť NPI MŠMT v dubnu nabídlo veřejnosti možnost se k návrhu reformy vyjádřit. Nechme nyní stranou, že návrh revize RVP ZV je materiál značně obsáhlý, že uživatelská vstřícnost portálu NPI není zrovna excelentní a především, že načasování veřejné oponentury bylo vzhledem k tomu, co v dubnu a květnu zažívají učitelé ve školách (přijímačky, maturity atd.), krajně nešťastné. Celý materiál byl však veřejně přístupný a přizvání k odborné i laické veřejnosti k diskusi bylo jasné a transparentní. Výsledky jsou bohužel spíše tristní.

Namísto debat podložených znalostí návrhu se nemalá část veřejnosti (včetně učitelské) poddala morální panice v důsledku rychločtení palcových titulků z novinových portálů - „Čím děsí revize českých školních osnov: další rozvolnění a ideologizace“, „Přečetli jsme si: deforma českého školství“, „Dějepis pro ideologickou výchovu“ - inu, zjevně samé pravé drahokamy náležející do výkladní skříně investigativní žurnalistiky… Povětšinou šlo o clickbaity vyvolávající strach a používající jako „argument“ namísto solidní analýzy především dojmologii. Čest výjimkám.

Jen pro pořádek a na okraj - v návrhu revize RVP se základním školám nezakazuje výuka znalostí. Nikde v návrhu pro oblast Člověk a společnost (dějepis/výchova k občanství), a to ani v tomto bodu, není uvedeno, že se musejí učit „dějiny genderu“ /autor tohoto textu otevřeně přiznává, že netuší, co je touto publicistickou floskulí míněno, ač pojem gender history zná/. A už vůbec se učitelům nepřikazuje vnucovat dětem tranzici. Ale proč tomu nevěřit, když se to přece „píše v novinách“?

Všechny tyto obavy ochotně přiživuje oponent návrhu reformy Ivo Cerman, jenž přitom otevřeně přiznává, že s promýšlením cest k efektivnímu vzdělávání nikdy neměl nic společného. Podobně jako mnozí publicisté si i odborník na analýzu složitých a ne vždy přístupným jazykem sepsaných textů z éry osvícenství přečetl návrh revize pro oblast Člověk a společnost pomocí jakýchsi speciálně selektivních brýlí. Namísto zasvěcené kritiky svévolně vytrhává jemu se hodící pasáže z kontextu a spojuje je do zcela vymyšlených patvarů, které předkládá čtenářům jako „fakta“. K tomu jako trumf vynáší veřejné soudy o údajně pochybném morálním kreditu tvůrců návrhu. Učinil tak navíc s křížkem po funuse, protože dvouměsíční termín veřejného připomínkování již uplynul. Svou kritiku však s gustem formuluje dikcí čtvrté cenové…

Je politováníhodné, když docent Jihočeské univerzity a respektovaný odborník na státoprávní vývoj zemí Koruny české v éře raného novověku a osvícenství útočí na své kolegy a kolegyně jako na „leninistické“ spiklence a používá k tomu manipulaci se zdroji a nálepkovací argumenty ad hominem přesně toho stylu, který býval typický pro největší bolševické manipulátory s obrazem dějin. Zařadil se tak hrdě po bok neostalinských „bojovníků proti revizionismu“, jako byli historikové Václav Král nebo Čestmír Amort. Tak kdo je to tady vlastně ten leninista, ideolog a manipulátor?

Petr Hlaváček ve své reportáži píše: „Problém není jen Putin a postsovětská nostalgie v Rusku, nýbrž prastará tradice agresivního ruského imperialismu.“ Právě pojem imperialismus obsažený v jednom z výstupů návrhu revize RVP pro dějepis přitom docenta Cermana dráždí. Žije totiž v představě, že „to je přece Lenin! Imperialismus byl nejvyšší stádium kapitalismu. Vyvrcholením kolonialismu byl zostřený boj imperialistických velmocí o koloniální nadvládu. To je Leninův návrat do dějepisu.“

Světe div se. Je tedy i hlavní redaktor Nové orientace, upozorňující na ideové jádro putinovské agrese, podporovatelem návratu leninismu do Čech? Podle vášnivého obhájce ideje občanských práv a loajality k státní moci zřejmě ano. Forum24 by si mělo v redakci urychleně zamést!!! Nemluvě o tom, jak donebevolající je tato infiltrace Leninových agentů do vedení ÚSTR…

Těžko říct, zda je to v Cermanově případě lenost, hloupost či zlý úmysl, to již nechme na posouzení povolanějším. Aforismus Friedricha Nietzscheho o nahlížení do propasti je vcelku známý. Třeba jen doufat, že jde v důsledku tohoto „zírání“ spíše o „zmatení“, a nikoli o možnost, že v jihočeském historikovi, jenž ve svém díle dlouhá léta zkoumá dohlížitelskou roli státního aparátu, je „silně usazena nenávist – ke svobodě a jakékoliv jinakosti.“ Díky Petru Hlaváčkovi za varování - kéž by tuto obavu srozumitelně sdělil i přispěvateli své rubriky!

Docent Cerman ve svých veřejných litaniích již roky útočí na své kolegy (a příznačně zejména kolegyně) z oboru. Činí tak způsobem, který je za hranou slušně vedené diskuse. Že totéž dělají mnozí námi zvolení politici, to už bohužel málokoho překvapuje. V případě akademika, jenž se veřejně honosí svým racionálním a analytickým způsobem myšlení, to však vzbuzuje útrpný úsměv.

Naposledy se terčem Cermanovy představy o rázném čištění údajného Augiášova chléva pedagogického revizonismu stal výbor Asociace pro didaktiku dějepisu. Trojice vysokoškolských pedagogů, jež s Cermanem sdílí nejen historickou profesi, ale zčásti dokonce i badatelskou specializaci (a k níž pro pořádek náleží i autor tohoto textu), to schytala za nedávné Prohlášení, adresované právě tristní úrovni veřejné kritiky návrhu revize RVP ZV. Pana Cermana naše volání po klidné a věcnými argumenty podložené debatě očividně rozlítilo. Co naplat… Sám Cerman dokonce tvrdí, že mu veřejné reakce přirovnávající jeho způsob argumentace k „rétorice totalitního státu“ připadají „matoucí“ (hleďme! že by měl Petr Hlaváček pravdu?).

Ve výboru Asociace pro didaktiku dějepisu jsme se shodli, že by bylo vhodné pokusit se docentu Cermanovi od jeho zmatení odpomoci. Požádali jsme proto mailem ředitele portálu Forum 24 Pavla Šafra o možnost na teze obsažené v Cermanově článku reagovat v témže médiu, jež se honosí obranou liberálních hodnot. Odpovědi jsme se bohužel ani po týdnu nedočkali.

Proto náš dopis zveřejňujeme, aby si každý, koho to zajímá, mohl učinit představu o úrovni a metodách páně Cermanovy argumentace. A bohužel i o ochotě k otevřené diskusi u těch, kdo se zaklínají liberálními principy, za nichž má být založena funkční demokracie. Vždyť přece slovy redaktora Nové orietace: „Demokracie je křehká a svoboda není samozřejmost. Pečujme o ně s občanskou odvahou.“

Staniž se tedy. Jak kdysi stálo v krédu nakladatelství 68 Publishers: Lidé, čtěte!

***

Článek Ivo Cermana a veřejná kritika revize RVP

Dobrý den, vážený pane řediteli,

dovoluji si Vás oslovit s prosbou.

Přečetli jsme si v Nové orientaci aktuální článek kolegy Cermana, reagujicí (bohužel dosti opožděně) na návrh revize Rámcových vzdělávacích programů, a to především v oblasti dějepisu. Vyjadřuje se též k obsahu Prohlášení, které nedávno zveřejnil výbor Asociace pro didaktiku dějepisu z. s. - a jehož jsem spoluautorem.

Vzhledem k tomu, že se i my jako autoři Cermanem kritizovaného prohlášení pokládáme za liberály a demokraty, tedy za obhájce hodnot, které se ve svém krédu Forum 24 deklarativně zavazuje hájit, rádi bychom věděli, zda budete redakci Fóra24 (případně kolega Petr Hlaváček za Novou orientaci) ochotni poskytnout nám možnost na uveřejněná tvrzení reagovat.

Cermanův text bohužel obsahuje řadu manipulativních, nebojím se napsat lživých výroků, nemluvě již o dehonestační dikci. K poslednímu náleží i skutečnost, že autory a autorku prohlášení Asociace pro didaktiku dějepisu článek z pera historika označuje za „edukátory“, ačkoli všichni tři, kdo jsme z Výboru ADD podepsaní pod prohlášením, máme s Ivo Cermanem společnou jak historickou profesi, tak působiště na českých univerzitních institucích. Skutečně nikdo z nás není součástí žádné „neziskovky“.

Rozhodnutí části z nás podílet se na tvorbě vládní vzdělávací politiky je zcela dobrovolné, což platí pro celý okruh odborné skupiny pro revizi RVP ZV ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost, kam spadá i dějepis. Velmi symbolický honorář, který MŠMT za tuto spolupráci nabízí, myslím tvůrce návrhu spolehlivě zbavuje podezření ze služebnosti establishmentu. Na rozdíl od kolegy Cermana se však dlouhodobě věnujeme vzdělávání, a to jak na ZŠ, SŠ i VŠ, včetně přípravy budoucích vyučujících dějepisu. To opět platí jak pro výbor ADD, tak i pro všechny členy a členky odborné skupiny podílející se na návrhu revize ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost.

K našim výhradám k Cermanovu textu mi dovolte dva krátké příklady:

Kolega Cerman v textu tvrdí, že pojem stát byl v návrhu revize nahrazen pojmem společnost. Z návrhu revize si proto dovoluji krátce citovat:

„Vzdělávací oblast Člověk a společnost směřuje k obecným cílům explicitně pojmenovaným ve školském zákoně, zejména pak k cílům, které souvisejí s pochopením a uplatňováním zásad demokracie a právního STÁTU, lidských práv a svobod, principu rovnosti žen a mužů ve společnosti, s utvářením vědomí národní a STÁTNÍ příslušnosti a respektu k identitě každého, k poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, k ochraně prostředí, ve kterém žáci žijí.“

Stejně tak Cerman svévolně vytrhává z kontextu vysvětlení konceptu historické gramotnosti, a to způsobem, který je v jakékoli seriozní publicistice nepřijatelný, tím spíše od autora, který se honosí akademickým kreditem.

Ivo Cerman autorům návrhu podsouvá, že „historická gramotnost je nějak zásadně neslučitelná se znalostí faktů, jelikož edukátoři tuto hodnotu neustále prezentují jako alternativu k biflování, učení a memorování faktů.“

Nechme stranou, že biflování rozhodně není synonymem učení a memorování. Pracujme s fakty. V prohlášení ADD se explicitně píše:

„Jednou ze zásad historické gramotnosti, která je východiskem revize RVP ZV, je potřeba umožnit žákům s různým názorovým a hodnotovým rodinným zázemím diskutovat otázky spojené s minulostí a vést je ke kultuře demokratické diskuze, opřené o argumenty získané z kvalitních zdrojů. Takovým zdrojem samozřejmě může být i tradiční výkladová učebnice. Cílem však není její obsah „odříkat“, ale získat oporu pro obhájení názoru.“

Jak lze z popsaného důrazu na práci se seriozními informačními zdroji vyselektovat neslučitelnost se znalostmi faktografie, je vskutku záhadou. Kdyby kolega Cerman pracoval s fakty a zdroji důsledně (po čemž sám volá - a je to i jeden z cílů kvalitní výuky, nejen dějepisu), těžko by pro svou argumentaci nalezl v jím kritizovaných textech oporu.

Je smutné, že právě tímto stylem práce se vyznačovalo nakládání s „fakty“ v podání největších překrucovačů moderních československých dějin, jako byli bolševičtí fanatici Václav Král nebo Čestmír Amort. Jsem si jist, že Ivo Cerman by těmto lidem dělal společnost jen velmi nerad - totéž ostatně platí i pro mne a mé kolegy a kolegyně.

Je proto o to víc zarážející, když jsou za základě popsaných metod kolegové a kolegyně z oboru šmahem označování za propagátory „leninismu“. Pokud má být toto ideologizující nálepkování ilustrací úrovně redakční práce v rubrice Nové orientace, pak jde o vysvědčení vskutku nelichotivé.

Kolega Cerman opakovaně čtenářům podsouvá představu, že podle revize mají ze škol zmizet znalosti, které mylně zaměňuje za „učivo“. To je naprostý nesmysl.
“Učivo”/obsah výuky mají ovšem stanovit teprve modelové Školní vzdělávací programy, na kterých se ale dá pracovat až po reflexi a zapracování veřejné oponentury návrhu RVP ZV. Toto bylo ze strany MŠMT opakovaně zdůrazňováno, ale ve většině mediálních zkratek to při referování o revizi RVP ZV zcela zaniklo. Právě z neporozumění tomuto procesu vzniká podstatná část alarmistických reakcí, tu páně Cermanovu nevyjímaje. Odpovědnost za to nepochybně do značné míry leží na způsobu, jakým NPI MŠMT trestuhodně podcenil veřejnou komunikaci celého procesu. Právě tuto nedostatečnost a srozumitelnost komunikace jsem přitom já sám opakovaně v médiích kritizoval. Totéž samozřejmě činíme i v interní komunikaci - připouštím, že ne právě s úspěchem.

Je nám velmi líto, že jsme nuceni na Cermanova zavádějící tvrzení reagovat, není to bohužel poprvé. Je zarážející, že Ivo Cerman rozporu s vlastní erudicí publikuje analýzy, které ani zdaleka neodpovídají jeho odbornému kreditu experta na novověký státoprávní vývoj zemí Koruny české. Stejně tak nás mrzí, že historik, jehož knihy já osobně doporučuji svým studentům (a budoucím učitelům) k četbě, není schopen překročit horizont vlastních stereotypů.

Domníváme se, že namísto solidní obsahové analýzy se způsob kolegova veřejného vystupování a používání argumentů ad hominem ocitá mimo přijatelné hranice slušné veřejné debaty, na kterou by redakce Fora24 jako obhájce liberální demokracie měla dbát - a o niž jsme se v našem prohlášení odvážili kritiky návrhu revize žádat.

Jde nám o věcnou polemiku, prostou podobných osobních invektiv. Budeme tedy rádi, pokud se z Vaší strany dočkáme možnosti svobodné výměny názorů.

S pozdravem a s díky za odpověď

Za výbor ADD

​​​​​​​Milan Ducháček

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz