Článek
Červenec 2025 byl pro mnoho Čechů nejen horký, ale především temný. Největší blackout v moderní historii na několik hodin zamrazil milion odběrných míst a ochromil části Prahy i dalších regionů.
Dlouhé roky podfinancování a odkládání obnovy klíčových přenosových vodičů byly jako tichá bomba, která čekala na svoji explozi. Modernizace vedení vysokého napětí měla být dávno hotova, místo toho stát váhal a nechával technické sítě křehnout. To není jen chyba úředníků, ale nedostatek politické odvahy a jasné strategie, která by zabezpečila spolehlivost energetiky.
Když pak přišel samotný blackout, nedostatek připravenosti krizových struktur a chaotická komunikace jen prohloubily nedůvěru veřejnosti. Lidé potřebovali jasné informace a rychlá řešení, místo toho dostávali mlhavá prohlášení a opožděné manualy. Vládní ambice na uklidnění situace vystřídalo zklamání z nejednotného vedení a neexistence funkčního krizového plánu.
V neposlední řadě zklamala i schopnost vlády převzít odpovědnost. Náměstek ministra průmyslu často hledal viníky jinde, místo aby přiznal zásadní chyby v řízení vlastního resortu. Tohle není přehnaná kritika, ale pragmatická výzva: bez jasného přiznání chyb a rychlé reformy je veřejná důvěra nenávratně ztracena a riziko dalšího blackoutu roste.
Blackout 2025 byl nejen energetickou havárií, ale především zrcadlem politické nečinnosti. Čas na změnu je teď, nebo už nikdy. Vláda musí začít světlo neodkládat, ale rozsvěcet – nejen v rozvodnách, ale i v hlavách a srdcích občanů.
