Článek
V den před filipo-jakubskou nocí s tradicí „upalování čarodějnic“ v podobě symbolu všeho zla a nemocí, které nás obklopují a která se v Sasku slaví obdobně jako v Česku, oslavili zaměstnanci a vedení závodu VW ve Cvikově jubilejní miliontý vyrobený elektromobil. Továrna vyrábí šest různých elektromobilů pro různé značky skupiny VW, miliontým se pro marketingovou podporu prodeje stal model ID.3 GTX. Problém ovšem pro koncern VW a jeho nejobjemnější stejnojmennou značku je, že čím více vyrábí elektromobilů, tím má horší hospodářské výsledky.
Elektromobily jsou totiž výrobně drahé, hlavním viníkem jsou nákladné baterie, na něž má ve světové výrobě z 80 % monopol Čína. Hrubá zisková marže průměrného elektromobilu činí jen 4 %, a to je na značku VW s nesmírně drahými zaměstnanci, přeplácenými manažery a odbory dojednanými nevídanými sociálními výdobytky včetně vyplácení důchodů VW pro bývalé zaměstnance hodně málo. Zelenou ideologií EU upřednostňované elektromobily se tak produkují na úkor daleko více ziskových vozů se spalovacími motory, jejichž marže ve vnitropodnikovém zúčtování v podstatě zachraňují ekonomiku aut na baterky. A tak meziroční zdvojnásobení prodeje elektromobilů v Evropě v prvním čtvrtletí roku 2025 způsobuje šéfům automobilek ještě větší bolení hlavy.
Volkswagen, symbol německého automobilového průmyslu, zažívá nejhorší čtvrtletí od vypuknutí dieselgate s falšováním emisí německých aut v USA v roce 2015. Zisk společnosti se v prvním kvartálu 2025 propadl o 41 % na 2,19 miliardy eur. Navíc Čína, kde VW v minulosti realizoval přes polovinu svých celosvětových zisků, vykazuje neomylný trend: „Už jste nás vy Němci auta dělat naučili, takže si je vyrobíme a prodáme v Číně sami. A ještě je dovezeme ve stále větším objemu k vám do Evropy.“ K tomu se přidávají náklady 1,1 miliardy eur na restrukturalizaci softwarové dceřiné firmy Cariad, bateriové divize pak hlásí vyšší ztráty než loni, pokračují platby za aféru dieselgate (dosud pokuty a mimosoudní urovnání za 32 miliard eur) a vytvářejí se rezervy na eurounijní emisní pokuty za nesplněné limity CO₂.
Evropská komise totiž jen politicky po tlaku řady zemí včetně ČR lehce ustoupila od povinnosti automobilek prodávajících své vozy v EU platit pokutu 95 eur za každý gram nad limit 93,6 gramu na km jízdy platný pro celou flotilu prodávaných aut dané každé značky. Místo od 1. ledna 2025 se budou emise počítat až za tři roky. Ovšem to je jen odložení problému s marnou nadějí, že od letošního ledna bude na elektromobily připadat 25 % všech prodejů příslušné automobilky. Zatímco loni například VW i Škoda Auto prodala jen něco přes 8 % své flotily v autech na baterie, letos je to i s 15 % málo. Ale odložení pokut do roku 2027 nic neřeší, protože je zcela iluzorní, že by se mezitím prodeje plně elektrických aut zmátořily. Na konci roku 2027 tak mohou na evropské automobilky včetně Škoda Auto klidně čekat kumulativní pokuty kolem 50 miliard eur (cca 1,25 bilionu korun). K tomu je třeba dodat, že ne v roce 2035, ale už v roce 2030 budou výroba a prodeje aut se spalovacími motory zničeny schválenou normou EU, aby emise CO₂ byly bez pokut do 30 gramů na km jízdy.
Jako VW stejně turbulence zažívá i prémiová značka Mercedes-Benz. Zisk společnosti se mezi lednem a březnem snížil o 43 % na 1,73 miliardy eur, globální tržby klesly o 7 %. „Čína nás bolí nejvíc,“ naznačují neoficiální zdroje z vedení, když analytici upozorňují na pokles marží v klíčové osobní vozové divizi na 7,3 %. I přes tvrdá úsporná opatření Stuttgart nedokázal čelit kombinaci slabého odbytu a vysokých nákladů na elektrickou transformaci
Bossové koncernů VW, Mercedes-Benz a BMW budou hledat úspory, zavádět oblíbené hybridní vozy a věřit v další dotační podporu elektromobility od nastupující nové vlády kancléře Friedricha Merze a slibovat si dobrá prodejní čísla na západních trzích. Ovšem ve Wolfsburgu, Stuttgartu, Mnichově a v sídlech dalších evropských automobilek mají šéfové zcela zásadní problém: Celní politiku prezidenta USA Donalda Trumpa, která se sice přechodně zmírnila na 10 %, ale pro auta, hliník a ocel 25% clo zůstalo. V dalších prognózách nejen těchto německých koncernů nejsou dosud možné dopady amerických cel na výsledky prodejů a samozřejmě i ekonomiky zatím zahrnuty. Trumpovým vyhlášeným cílem je vedle vyrovnání obchodní bilance i tlak na to, aby i automobilky v USA přímo vyráběly. Přitom například Audi či Porsche přímo v USA nevyrábějí, spolu s VW šla Audi šly za levnějšími náklady do Mexika nyní rovněž postiženého novým 25% clem, takže celkové celní zatížení spolu s dosavadním importním clem 2,5% clem činí 27,5 procenta. Exportní automobilky se značí zatím vyčkávat a drží staré ceny, například Hyundai pro sebe a značku Genesis bude držet ceny až do 2. června. Ford i Stellantis navíc nabízejí stálým nakupujícím zaměstnanecké slevy. Ale mezitím se hromadí desítky tisíc dovezených aut v přístavech USA.
Minulý týden nejvýznamnější automobilky společně varovaly prezidenta Trumpa, že plošné zavedení 25% cel na díly by mělo vážné následky. V dopise napsaly, že vyšší ceny dílů by zdražily auta, snížily prodeje a zvýšily náklady na servis a opravy. Skupina zastupující firmy jako GM, Toyota a Volkswagen apelovala, aby Trump přehodnotil plánované clo, které měl začít platit 3. května. Automobilové srdce USA Detroit, kde sídlí koncerny Ford, GM a Stellantis a také více než tisícovka dodavatelů, dokázaly Trumpovu administrativu přesvědčit, že méně je někdy i více. Nepochybně s ohledem na preference voličů. Počátkem května prezident Trump proto upravil své celní plány pro dovážené automobilové díly, aby zmírnil zátěž amerických výrobců automobilů používajících dovážené díly, ale ostatní cla na dovoz automobilů zůstávají v platnosti. Upravený plán umožní výrobcům automobilů požadovat „kompenzaci“ za to, co platí na clech za automobilové díly, a to až do výše 3,75 % doporučené maloobchodní ceny každého vozu vyrobeného v USA. Podíl klesne ve druhém roce na 2,5 % v další snaze podpořit větší závislost na automobilových dílech vyrobených v USA.
Česko ze svých tří finálních automobilek do USA vyváží jen minimální počet hotových vozů, zato hrozí být tvrdě postižena produkce výrobních dílů, jimiž tuzemský autoprůmysl zásobuje západoevropské automobilky, v prvé řadě německé. A jejich dovozy budou americkými cly tvrdě postiženy. Jestliže si uvědomíme, že obrat českých dodavatelů v autoprůmyslu činí zhruba 500 miliard korun, jakékoli narušení exportu těchto dílů bude znamenat nejen ohrožení jejich existence, ale také jejich celkové ekonomické stability jako dodavatelů tuzemských továren Škoda Auto, Hyundai a Toyota.
Dle sdělení VW si její 100% dceřiná značka Škoda vede nad očekávání dobře. V letošním prvním čtvrtletí zvýšila provozní zisk o zhruba dvě procenta na 546 milionů eur (asi 13,6 miliardy Kč) z 535 milionů eur před rokem. Její tržby vzrostly o 10,4 procenta na téměř 7,3 miliardy eur. Škoda Auto podle zprávy v prvním čtvrtletí zvýšila prodej na zhruba 276 tisíc vozů z 268 tisíc před rokem. „Výrazné nárůsty zaznamenaly modely Fabia a Kodiaq,“ píše se ve výsledkové zprávě. Jak nedávno v médiích přiznal šéf škodováckých odborů a člen dozorčí rady Škoda Auto Jaroslav Povšík, modely Škoda Kodiaq na benzín a naftu jsou nejziskovějším produktem firmy se ziskovou marží kolem 150 000 Kč na auto.
Škoda Auto ale osamoceně pádluje proti ochabujícímu trhu. Výroba aut v České republice v letošním prvním kvartále totiž klesla o více než sedm procent. A tak i přes rekordní březnovou produkci elektroaut výroba aut v Česku kvůli slabým prodejům v Evropě dál oslabuje. V prvním čtvrtletí bylo v tuzemských firmách automobilového průmyslu dle statistiky AutoSAP vyrobeno celkem 372 334 silničních vozidel, meziročně o sedm procent méně. 366 510 kusů byly osobní auta, následovalo 1 321 autobusů, 277 nákladních vozidel, 169 motocyklů a 3 513 malých a 544 velkých přípojných vozidel.
K poslednímu březnovému dni bylo v České republice provozováno téměř 41 tisíc osobních bateriových elektromobilů kategorie M1. V průběhu prvních třech měsíců letošního roku bylo nově registrováno 3 113 těchto vozidel, což představuje meziroční nárůst o 138 %. Tržní podíl bateriových elektromobilů dosáhl 5,2 %. Nejvíce registrací, konkrétně 586, zaznamenal model Škoda Enyaq, který následoval Škoda Elroq s 520 registracemi. Třetí místo obsadila Tesla Model Y s 333 registracemi. Dále bylo v uvedeném období dovezeno 1 666 ojetých osobních bateriových elektromobilů (4,8% podíl na trhu dovezených ojetin), vyplývá z aktualizovaných informací zveřejněných na webu cistadoprava.cz, které vycházejí ze zdrojových dat Ministerstva dopravy a Svazu dovozců automobilů.
Ovšem bilance prvního kvartálu nebude pro celoroční výsledky zdaleka rozhodující. Zde je totiž třeba odhalit skutečnost, kterou i automobilová média opomíjejí: Škoda Auto má asi 180 autorizovaných dealerů a každý z nich musí mít od každého modelu, samozřejmě klíčově nového, jeden kus do showroomu a jeden jako předváděcí auto pro zákazníky. To znamená mj. 360 modelů inovovaného Enyaqu a týž počet novinky Elroq. Představenstvo Škoda Auto také nedávno vydalo příkaz, že vedoucí pracovníci mající nárok na služební automobil i pro soukromé účely musejí „bez výjimky“ přesedlat na elektromobil. A počet služebních aut v automobilce je 2500 a firemní politika určuje, s jakým km nájezdem je třeba tato auta i několikrát do roka měnit. Všechna tato auta jsou pod registračními značkami jako prodaná v ČR, jenomže ještě neviděla koncového zákazníka. Jako mladé ojetiny se zlevněné elektromobily stávající samozřejmě zajímavým předmětem dalšího obchodu prostřednictvím sítě Škoda Plus. I tato vnitropodnikově „spotřebovaná“ elektrická auta jsou důležitá pro konečnou bilanci započítání emisních pokut.
V celé EU je situace v prodejích aut také nevalná, když se meziročně registrace propadly „jen“ o 2 %. Na vině je pokles zejména na třech největších trzích - v Německu, Itálii a Francii, kde se prodává asi 55 % všech nových aut zobchodovaných v EU. Podle analytiků za kolísáním výkonu automobilového průmyslu stojí mnoho faktorů. Jedním z nich je i sázka na elektromobily, které si lidé ale příliš nekupují. Zatímco politicky protěžované a dotované elektromobily se na trhu podílejí 15 %, zájem roste hlavně o hybridy. Nyní dokonce vedení EU vyslalo do trhu další signál, jak chtějí trestat majitele spalovacích aut a nutit je k přechodu na e-auta. Ty starší – a v Česku je průměrný věk automobilů přes 16 let – mají jít na technickou prohlídku každý rok, což je šikana v kombinaci s růstem nákladů. Přitom dnešní 10 a více let stará auta při dobrém servisu mají samozřejmě daleko jinou kvalitu včetně ekologie než nějaké skutečně přestárlé ojetiny. Největší kladivo na majitele klasických aut ale dopadne už za půldruhého roku, kdy od 1. ledna 2027 na benzín a naftu budou uvaleny emisní daně v podobě emisní povolenky ETS2, jež z počátku zdraží PHM asi o 10 až 12 % s cílem zelených ideologů cenu pohonných hmot zdvojnásobit a vyhnat řidiče od volantů spalovacích aut, možná i ze všech aut.
Celosvětový trend dokresluje klesající podíl německých automobilek VW, BMW a Mercedes-Benz na celosvětové výrobě automobilů, který se loni snížil na 17,3 % a byl tak nejnižší za pět let. Informoval o tom list Automobilwoche, který se odvolává na údaje německého svazu automobilového průmyslu VDA. V roce 2020 podíl dosahoval 19,7 procenta. Za poklesem podílu stojí rostoucí konkurence v Číně, která je největším automobilovým trhem na světě. K poklesu podílu přispěla rovněž skutečnost, že se německé automobilky stáhly z Ruska. Německé automobilové koncerny v loňském roce po celém světě vyrobily asi 13,6 milionu aut. To bylo méně než předloni. Celková globální produkce aut se však od roku 2020 zvýšila mnohem výrazněji, zhruba o 11 milionů na téměř 78,5 milionu vozů ročně.
To, co evropský trh teprve čeká, budou důsledky zničující obchodní války mezi USA a Čínou, které si na sebe postupně uvalily 145% clo na dovoz čínského zboží do USA a následně 125% clo na dovoz amerických produktů do Číny. I když vrcholu jejich vzájemný obchod dosáhl s 800 miliardami dolarů v roce 2022, dosud činil objem čínského vývozu do Spojených států kolem 500 miliard dolarů s obrovským přebytkem ve prospěch Pekingu. I když čínské mobily a další spotřební elektronika dostaly od Trumpa celní výjimku je jasné, že všechny své výrobky nedodané do USA bude muset Čína prodat jinde ve světě. A je nabíledni, že bohatá Evropa bude první v hledáčku čínských vývozců.
Obchodní výměna USA-Čína
Prodej nových osobních aut v Číně se v loňském roce zvýšil zhruba o pět procent na 23,1 milionu, může za to rekordní zájem o elektromobily a hybridy. Objem prodejů aut s bateriemi činil 47 procent všech prodejů, tedy 10,9 milionu vozů. Letos by navíc měl podíl prodeje v samotné Číně stoupnout o dalších 10 procent. Čína už je už druhým rokem největším exportérem aut na světě v čele s automobilkou BYD a chystá se všestranně překonat cla EU ve výši až 46 %, a to mj. zahájením výroby svých aut v Evropě, jako příkladně letos BYD v Maďarsku. Už letos by i za normálních obchodních podmínek přesáhl čínský export aut do EU evropský vývoz do Číny. Vedlejším efektem amerických cel tak bude daleko tvrdší čínská konkurence možná i s cenovou válkou nejen pro evropský autoprůmysl, ale pro všechny průmyslové obory.
Zdroje:
