Článek
Myslíte si, že by zpráva o rozhodnutí ústavních soudců v Polsku z 10. června měla být doslova zpravodajskou bombou patřící na titulky novin, zpravodajských portálů či jako headline televizních zpráv všude v zemích EU i v Česku? Nikoli. Mainstreamová média plná indoktrinace zelené ideologie a klimatické hysterie a plnící zadání klimaticko-průmyslového komplexu (termín od Bjorna Lomborga) o tom pomlčela. Když si zadáte do oblíbeného vyhledavače heslo: „polský ústavní soud odmítl Green Deal a zásahy EU“, hned na vás vybafne varování, že první web informující o této události „se podílí na šíření dezinformačního či konspiračního obsahu“. Ovšem fakt, že nejvyšší tribunál svrchované Polské republiky se razantně postavil proti nepřijatelnému a protiústavnímu zasahování do suverénní polské energetické politiky je neoddiskutovatelným faktem. To je zásadní novum v celé Evropské unii.
Každý se o tom může přesvědčit, když půjde přímo k informačnímu zdroji a otevře si web Ústavního soudu Polské republiky. Tam je s datem 10. června zveřejněna pod titulkem ROZSUDEK ÚSTAVNÍHO SOUDU VE VĚCI SP.ZN. K10/24 TISKOVÁ ZPRÁVA, jímž soud reagoval na podnět zákonodárců. Žalobu podala skupina opozičních poslanců v čele se Sebastianem Kaletou, poslancem PiS a bývalým náměstkem ministra spravedlnosti. Návrh zpochybňoval slučitelnost pravidel EU v oblasti klimatu s polskou ústavou, včetně směrnice 2003/87/ES, kterou byl vytvořen systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS).
Poslanci ve svém podání tvrdili, že ačkoli Polsko předalo některé pravomoci Bruselu, mělo by si zachovat suverenitu v rozhodování o zásadních otázkách energetiky. Tvrdili, že povinná účast v EU ETS omezuje hospodářskou svobodu a podkopává schopnost státu zajistit energetickou bezpečnost. Varovali také, že rozhodovací procesy EU, které nevyžadují jednomyslnost v Evropské radě v otázkách týkajících se polského energetického mixu, by mohly porušit hranice pravomocí svěřených EU a podkopat prioritu polské ústavy.
Polský ústavní soud rozhodl, že předpisy Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu jsou neslučitelné s polskou ústavou a porušují národní suverenitu při určování energetické politiky. Tribunál konstatoval, že orgány EU, včetně Soudního dvora Evropské unie, překročily své pravomoci, když vykládají smlouvy EU způsobem, který významně ovlivňuje možnost Polska nezávisle si zvolit zdroje energie. Výklad práva EU „nemůže znamenat, že Polsko ztrácí kontrolu nad rozsahem svých přenesených pravomocí, a že tedy existují oblasti, v nichž jeho suverenita (zde: energetika) není chráněna“, uvedl soud v prohlášení, v němž oznámil své rozhodnutí.
Co se bude dít v Polsku je sporné a bude vyjadřovat současné hluboké rozdělení země. Koaliční vláda vedená probruselským premiérem Donaldem Tuskem dokonce zpochybňuje legitimitu nevyšší soudní instance v zemi, což je dokonalý obraz zmaru víry občanů v právní stát. Jaké je Tuskovo zdůvodnění? V tribunálu zasedají soudci jmenovaní bývalou vládou pravicově konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), a to prý nezákonně.
Ovšem Tuskova vláda prohrála v květnových prezidentských volbách se svým kandidátem, když se 6. srpna novou hlavou Polské republiky stane 42letý historik (ale i s technickým vzděláním) a nestraník Karol Nawrocki zvolený s podporou PiS. V květnu 2025 jej jako konzervativního prezidentského kandidáta přijal v Bílém domě prezident USA Donald Trump, který mu také vyjádřil podporu. Nawrocki rozhodnutí ústavního soudu přivítal s tím, že by mohlo připravit cestu k nižším cenám elektřiny až o 33 %, což byl jeden z jeho předvolebních slibů. Nawrocki se navíc v předvolební kampani zavázal uspořádat referendum o vystoupení ze Zelené dohody EU. Současně zvolený polský prezident odmítá plány na předčasný konec využívání uhlí, na němž většinově stojí energetika Polska.
Česká politická reprezentace, která se právě utápí v bitcoinové aféře, shodou okolností den po vydání stanoviska polské nejvyšší soudní instituce 11. června nebyla s to přijmout vhodný návrh usnesení Senátu Parlamentu ČR, aby se Česká republika a její vláda a parlament v zájmu zachování bezpečnosti v energetice a její cenové dostupnosti zasadily o revizi systému emisních povolenek EU a odmítly „Akční plán Evropské komise pro cenově dostupnou energii“.
Výbor Senátu pro záležitosti Evropské unie projednal a předložil celému plénu Senátu pro jeho jednání 11. června návrh výše uvedeného usnesení. Bohužel z 63 přítomných bylo pro přijetí 29, jen sedm bylo proti, ale 27 se zdrželo hlasování. Pro přijetí chyběly tři hlasy senátorů, kteří buď nebyli vůbec v práci, nebo v době hlasování nebyli v sále.
Návrh senátního usnesení kritizoval Akční plán EU jako příliš obecný a vágní, neboť nejsou známy detaily budoucích kroků a chybí též dopadové analýzy, bez jejichž znalosti nelze adekvátně posoudit dopady navrhovaných opatření. Opatření navrhovaná komisí nepomohou již v žádoucí krátké době řešit problémy energetiky. Senát také ve shodě s vládou měl odmítnout, aby se vysoké ceny energie sanovaly místo systémových opatření záplatováním ze státního rozpočtu. Návrh vyzýval vládu, aby dosažením změn v systému emisních povolenek EU ETS dokázala najít cesty ke snížení cen energie. Současně by se vláda ČR měla zaměřit na posílení odolnosti energetické infrastruktury, včetně přenosových sítí, s cílem zamezit rizikům spojeným např. s rozsáhlými výpadky. Vláda by přitom měla ve všech energetických opatřeních mít na zřeteli dopady na domácnosti, konkurenceschopnost podniků a na fiskální udržitelnost ČR.
V návrhu usnesení Senát žádal vládu, aby do konce roku horní komoru parlamentu informovala o tom, jakým způsobem projednala a zohlednila toto usnesení. Návrh dokumentu pověřoval předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.
Bude nyní na politických stranách zastoupených v obou komorách Parlamentu ČR, aby se z tohoto lapsu v Senátu poučily. A také se inspirovaly rozhodným postupem Poláků. Za situace dalšího utužování zelené politiky Evropskou komisí a parlamentem je akceschopnost vlády a Parlamentu ČR i politiků napříč politickými stranami vůči zničující zelené politice Evropské komise nanejvýš potřebná. Od ledna 2026 zdraží celá plejáda dovážených produktů včetně cementu, elektřiny, umělých hnojiv, oceli a hliníku atd. v zájmu tzv. uhlíkového hraničního vyrovnání (cla) a zdraží se letenky. Už za rok a půl, od 1. ledna 2027 se zavede nový systém emisních povolenek, který zásadně zdraží topení uhlí a plynem v domácnostech a brutálně zvýší cenu benzínu a nafty a tím eskaluje dvouciferný růst inflace. Nebo snad politici čekají, až jim jejich povinnosti péče o bezpečnost včetně energetické a prosperitu republiky připomenou hodně naštvaní občané v ulicích?
Zdroje:
Návrh usnesení Senátu: https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=116037
