Článek
Po ruské invazi na Ukrajinu se Švédsko rozhodlo spolu s Finskem pro rychlý vstup do NATO. Přihlášku obě země podaly v květnu 2022. Problémy se neočekávaly, obě země byly s Aliancí politicky, ekonomicky a vojensky zcela kompatibilní.
V dubnu 2023 ale nakonec do NATO vstoupilo jen Finsko a Švédsko uvízlo v diplomatické bažině, kvůli výhradám Turecka a Maďarska. Turecku se nelíbila švédská podpora kurdské politické straně PKK, kterou považuje Turecko za teroristickou organizaci. A když se k tomu přidalo veřejné pálení koránu extremisty na ulicích Stockholmu vypadalo to s perspektivou tureckého souhlasu bledě. Maďarské vládě v čele s Viktorem Orbánem se zase nelíbila švédská kritika maďarské demokracie.
A tak muselo dojít ke složitým vyjednáváním, jak tyto překážky odstranit. Podařilo se to hlavně „zobchodováním“ za vyřknutí tureckého a maďarského ano. Spojené státy tak Turecku schválily dlouho blokovaný prodej stíhaček F-16 za 23 miliard dolarů (525 miliard korun). Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se opět ukázal jako zdatný vyjednávač.
Viktor Orbán za ním nezaostával. I po vyslovení tureckého souhlasu trval na doplňujících politických konzultacích se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem. Vyústění konzultací bylo nakonec zajímavé: podepsání výhodného kontraktu na dodání čtyř švédských stíhaček Gripen Maďarsku. A oba premiéři pak prohlásili, že ne ve všem spolu souhlasí ale jsou připraveni „zemřít jeden za druhého“. Trocha patosu prostě nikdy nezaškodí.
Co tedy členství Švédska v NATO přinese? Na severu Evropy dochází k vážnému geopolitickému posunu, Baltské moře se fakticky proměňuje v „jezero NATO“, ruská kaliningradská enkláva má nyní v zádech Polsko a před sebou Švédsko - ostrov Gotland je od Kaliningradu vzdálen pouhých 300 kilometrů. Rusům se tak na severu Evropy výrazně zúžil jejich operační prostor.
Z politického hlediska Švédsko završilo svoje dlouholeté loučení se dvěma stoletími neutrality. Tento proces začal po skončení studené války, kdy Švédsko vstoupilo v roce 1995 do Evropské unie. Švédský premiér upozornil Švédy, že je třeba počítat i s přípravou na válku a zvyšováním vojenského rozpočtu. Zajímavé přitom je, že ke znovuzavedení povinné vojny došlo ve Švédsku už v roce 2017, tedy dávno před vstupem do NATO.
Švédská vláda se teď po splnění klíčového zahraničně politického cíle může více soustředit na domácí bezpečnost, neboť velkým švédským bolehlavem je růst organizovaného zločinu i díky nezvládnuté migraci. Domácí fronta je jistě v mnoha ohledech stejně důležitá jako ta zahraniční.
