Článek
Západní zpravodajské služby zabránily v loňském roce nejméně deseti džihádistickým útokům v Evropě, přičemž současná válka mezi Izraelem a Hamásem zvyšuje hrozbu dalších útoků, uvedla ve své výroční zprávě nizozemská Všeobecná zpravodajská a bezpečnostní služba. Zmařené útoky zahrnovaly plán náhodného pobodání lidí a přípravu útoku na konkrétní budovy a akce, aniž by je blíže specifikovala.
Zapadá to do mozaiky dalších signálů svědčících o nárůstu teroristické hrozby. Expert na problematiku terorismu Peter Neumann z King's College v Londýně poznamenal, že nepochází pouze z afghánské odnože islamistů, ale i dalších islamistických skupin. Po teroristickém útoku Hamásu na Izrael došlo k jejich kolosální mobilizaci, která už vyústila v osm otevřených teroristických útoků. Bezpečnostní experti mluví i o „spících buňkách“ islamistů v některých západoevropských zemích.
Svědčí o tom i výhružný plakát Islámského státu zveřejněný před úvodními zápasy fotbalové Ligy mistrů počátkem dubna. Byly na něm vyobrazeny čtyři stadiony, kde probíhaly, spolu s teroristou se samopalem, kolem něhož jsou napsaná slova „Kill them all“, tedy „Zabijte je všechny“.
Obavy narostly i po teroristickém útoku v Moskvě, který měla spáchat jedna z odnoží Islámského státu. Zvýšená bezpečnostní opatření poté zavedla většina západoevropských zemí.
Ke dvěma válkám v evropském sousedství, které jsou nemalým bezpečnostním bolehlavem, se tak přidává i třetí „válečná fronta“ uvnitř Evropy. Jako bumerang se jí vrací nezvládaná nelegální migrace, kterou má teď aspoň částečně eliminovat Migrační pakt.
Problémem je, že Evropa dosud není schopna kontrolovat, kdo vlastně do Evropy přichází. Radikální islamisté se mohli pohodlně schovat mezi 380 tisíci migranty, kteří podle údajů Evropské pohraniční agentury Frontex loni nelegálně překročili evropské hranice.
Další migrační vystřízlivění zažívá Německo. V roce 2023 zaznamenalo nejvyšší úroveň kriminality za posledních sedm let. Největší podíl na ní má skupina lidí starších 21 let. V této skupině policejní statistika uvádí, že asi milion podezřelých byli lidé s německým občanstvím (meziročně o 1,5 procenta více) a přes 744 tisíc cizinci (meziročně o 15,2 procenta více).
Varovné je, že se v Německu též množí aktivity islamistických skupin, které otevřeně hlásají potřebu vzniku teokratického státu, v němž je vše podřízeno náboženství. Pokud k tomu přiřadíme ještě „no-go“ zóny v řadě západoevropských měst, je kontrola a eliminace radikálních islamistů pro policii a zpravodajské služby stále obtížnější.
Musí to být noční můrou pro Francouze, chystající se na letní olympiádu v Paříži, která může být pro teroristy hodně lákavým cílem.
