Článek
Hnutí ANO minulý měsíc vystoupilo s požadavkem na zřízení sněmovní vyšetřovací komise k prosincové tragické střelbě na Filozofické fakultě UK, kdy přišlo o život 14 lidí a 25 jich bylo zraněno. Mezi zraněnými byla i dcera poslance ANO Jana Richtera, na něhož se obraceli rodiče zavražděných i zraněných, kteří chtějí objasnění řady bílých míst týkajících se zásahu.
Zřejmě jim nestačí, že Generální inspekce bezpečnostních sborů má přijít s jeho hodnocením až za pár měsíců. Může ale být efektivnější vyšetřovací komise na půdě sněmovny, když zkušenosti s dosavadními komisemi k nejrůznějším kauzám moc dobré nejsou? V tomto případě nicméně platí, že vyšetřování masové vraždy by mělo být pod silnější veřejnou kontrolu.
Podle Richtera by komise neměla „cílit“ na jednotlivé osoby a ukazovat na někoho, kdo pochybil, ale na vyšetření okolností zásahu, což by umožnilo poučit se z případných chyb, aby se podobné tragédie do budoucna nestávaly nebo se riziko co nejvíce minimalizovalo.
V této souvislosti je možné se i ptát, zda nebyla podceněna poučení z obdobných vražedných útoků v roce 2015 a 2019 v Uherském Brodě a v Ostravské fakultní nemocnici. Vždyť v roce 2021 konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad, že ministerstvo vnitra nedostatečně naplňuje Koncepci ochrany měkkých cílů, která byla schválena už v roce 2017. Jejím cílem bylo dosáhnout stavu, kdy bude pomocí národního systému podstatná část měkkých cílů, kam patří i školy, ohrožená teroristickým či obdobným útokem, připravena na něj adekvátně reagovat a minimalizovat případné škody.
I přes ocenění zásahu složek IZS na univerzitě se po něm ukázalo, že některé policejní útvary nemají dostatečný počet zbraní a chybí jim i další vybavení. Nedostatečný je i počet prvosledových hlídek – ministr vnitra chce zvýšit jejich počet z 210 na 241. A na vnitru není agenda měkkých cílů adekvátně personálně pokryta.
Bezpečnostní rada státu přijala v reakci na útok 33 opatření, která mají zvýšit bezpečnost v Česku. Ministr vnitra má rozpracovat jednotlivé návrhy a jejich náklady do 26. června, mluví se o 3 miliardách korun. Nemělo by se ale v případě výdajů na vnitřní bezpečnost uvažovat o tom, zda nepostupovat koncepčněji, než metodou jednorázového výdaje?
Generální ředitel hasičů Vladimír Vlček nedávno uvedl, že pokud je definována částka na zajištění vnější obrany v rámci závazků v NATO na dvě procenta HDP měla by se definovat i výše financí na zajištění vnitřní bezpečnosti. Logiku to má: vždyť odolnost státu vůči vnějším krizím závisí i od úrovně vnitřní bezpečnosti.
Pokud návrh na zřízení komise uspěje, bylo by dobré, aby otevřela i toto téma. Nesporně je veřejným zájmem udržet pozici Česka jako dvanácté nejbezpečnější země světa.
