Článek
Když člověk prožije traumatickou událost – jako se to stalo mně a mé rodině, když nám uprostřed noci do základů vyhořel rodinný dům – zcela to změní jeho optiku. Dokud nestojíte venku v ohořelém pyžamu a nedíváte se na popel z celého svého majetku, žijete v blahé nevědomosti. Myslíte si, že moderní svět je bezpečné místo, kde všechno funguje automaticky a krizové situace se dějí jen v televizi nebo lidem na druhém konci planety. Jenže po takové zkušenosti si musíte přiznat krutou pravdu: nebyli jsme připraveni a naše bezpečí byl jen sebeklam.
Jakmile jsem si tohle uvědomil, slíbil jsem sám sobě, že už mě ani mou rodinu nic podobného nezastihne bezbranné. Začal jsem se systematicky připravovat a sbírat informace. A čím hlouběji jsem do této problematiky pronikal, tím jasněji jsem viděl, jak křehká naše civilizace ve skutečnosti je a kolik rizik ignorujeme. Nechtěl jsem propadnout panice nebo se stát nějakým fanatikem v maskáčích, který se schovává v lese. Chtěl jsem k bezpečnosti přistupovat racionálně, jako k součásti běžného životního stylu.
Tři horizonty hrozeb
Vytvořil jsem si pro sebe jednoduché, laické členění hrozeb, které nám pomáhá neztratit orientaci. Rozdělil jsem si je na hrozby, které jsou za obzorem, na obzoru a ty v těsné blízkosti. Vedle toho, že jsem začal vnímat rizika z vnějšího prostředí, soustředil jsem se i na ta z vnitřního prostředí – například jak předcházet civilizačním chorobám a chránit si vlastní zdraví.
Když se podíváme na ty globální hrozby, které se zdají být kdesi daleko za obzorem, odborníci často mluví o rizicích populačních, pandemických, nukleárních nebo narkotických. Často nad nimi mávneme rukou s tím, že se nás netýkají. Ale abychom nebyli překvapeni. Možná nezasáhnou přímo nás, ale mohou tvrdě dopadnout na naše děti nebo vnoučata.
Navíc dnes čelíme úplně nové, nenápadné vnější hrozbě – hrozbě informační. Různé politické, náboženské nebo komerční skupiny se velmi rychle učí používat internet jako zbraň. Dokážou neuvěřitelně účinně ovlivňovat smýšlení celých společenských skupin a manipulovat s námi. Pokud nejsme ostražití, necháme se snadno zavést přesně tam, kam potřebují – do jejich područí.
Největší nebezpečí dřímá v nás
Ty největší a nejnebezpečnější hrozby však nevycházejí zvenčí, ale z našeho vlastního myšlení. Jsou to lhostejnost, netolerance, sobecká slepota, a především sebeklam. Žijeme v iluzi, že když otočíme kohoutkem, vždy poteče pitná voda. Že když cvakneme vypínačem, vždy se rozsvítí světlo. Přesvědčujeme sami sebe, že je nám vše jasné, že nám se to stát nemůže.
Zkuste ale zapojit trochu fantazie a představit si, jak byste reagovali vy – a hlavně vaše okolí – kdyby došlo k rozsáhlému a dlouhodobému výpadku elektrického proudu.
O hrozbě takzvaného blackoutu se veřejně příliš nemluví, ale stačí jedna silná magnetická bouře vyvolaná erupcí na Slunci nasměrovaná k Zemi a všechno se zastaví. Dovedete si představit, co všechno je dnes na elektřině závislé? Během několika hodin by nastal nedostatek vody a potravin, kolaps dopravy a komunikace, což může v nepřipravené společnosti rychle skončit vlnou násilností.
Stejně tak reálná je velká havárie na vodovodním řadu nebo otrava vodního zdroje. Jste připraveni na to, že budete týden bez kapky pitné vody? A co menší, každodenní hrozby v těsné blízkosti? Požár v sousedním bytě, těžké zranění někoho z rodiny, autonehoda, u které se ocitnete jako první, nebo dokonce útok zdivočilých psů na vaše děti na ulici. Víte přesně, jak v takových vteřinách reagovat?
Odhození pláště lhostejnosti
Smyslem těchto úvah není žít ve strachu a neustále se ohlížet přes rameno. Pointa je úplně jiná. Velký čínský filozof Konfucius kdysi řekl:
„Nevšímá-li si člověk problémů, které jsou vzdálené, bude mít s nimi starosti, až se přiblíží.“
Uvědomit si existenci hrozeb a shodit ze sebe plášť lhostejnosti není projevem slabosti nebo paranoie. Naopak. Je to první a nejdůležitější krok k tomu, abychom převzali odpovědnost za svůj život a za bezpečí těch, které milujeme. Když přestaneme žít v sebeklamu, získá náš život mnohem stabilnější a pevnější základy. A to je investice, která se vyplatí, i kdyby k žádné katastrofě nikdy dojít nemělo.
Poznámka: Text tohoto článku navrhl a připravil člověk s reálnými zkušenostmi.
