Článek
Když se člověk začne připravovat na nečekané životní krize, ať už ho k tomu dovede vlastní drsná zkušenost, třeba jako mě tehdy požár domu, nebo jen obyčejný zdravý rozum, dříve či později narazí na své limity. Můžete mít perfektně sbalenou evakuační tašku, šanony plné manuálů i promyšlenou rodinnou strategii, ale pokud v tom všem zůstanete sami, vaše šance dlouhodobě zvládnout vážnou situaci jsou mizivé. Skutečná sebezáchova totiž není disciplína osamělého vlka. Je to umění společenství, přátelství a vzájemné solidarity.
Dlouhou dobu jsem se připravoval sám a hledal informace na internetu nebo u vzdálených nadšenců. Mnohem větší smysl mi ale začal dávat až moment, kdy jsem přesvědčil několik přátel ve svém bezprostředním okolí a založili jsme si vlastní partu a klub. V našem společenství zastupuje každý člen celou svou rodinu. Sdílíme spolu důležité kontakty, víme, že v sobě máme vzájemnou oporu, a v případě nouze jsme připraveni si okamžitě pomoci.
Fenomén jménem „IQ party“
Abychom byli neustále v obraze, organizujeme pro své rodiny a přátele takzvané „IQ party“. Je to skvělý fenomén, který je v mnoha rodinách už prestižnější záležitostí než obyčejné letní grilování. Jde o komorní sešlost vymezenou pro informace konkrétního zaměření – například pro první pomoc, sebeobranu nebo posilování zdraví.
Na takové setkání si pozveme certifikovaného odborníka, který nám problematiku vysvětlí, předvede na názorných pomůckách a odpovídá na naše dotazy. Samozřejmě mu za jeho čas zaplatíme, ale protože na IQ party všichni pozvaní finančně přispívají, jde o zanedbatelnou částku, kterou bychom jinak často vyhodili za úplné zbytečnosti. Investice do vlastního bezpečí a vědomostí má totiž nevyčíslitelnou hodnotu.
Od kroužku pro děti k lokální komunitě
Naše společné aktivity ale nekončí jen u dospělých. Velký smysl vidím v předávání těchto zkušeností mladší generaci, a proto jsme se zapojili do činnosti sboru dobrovolných hasičů. I když mi věk nedovoluje běhat přímo k zásahům, s otevřenou náručí mě přijali jako pomocníka při přípravě techniky a lidí.
Založili jsme zájmový kroužek pro děti, kde jim zajímavou formou přinášíme informace o bezpečnosti a záchraně, které si mohou hned zkoušet v akčních hrách. Děti jsou neskutečně vnímavé. Kroužek se ujal tak obrovským způsobem, že jsme ho pro velký zájem museli rozdělit na několik sekcí, a tato činnost mi dokonce otevřela dveře do lokální komunální politiky.
Skutečné zázemí tvoří lidé
Příprava na krizové situace má však ještě jeden, hluboce lidský rozměr. S dětmi a přáteli sice v rámci her budujeme na různých místech v přírodě tajné základny se zásobami potravin, oblečení či léků, ale skutečné zázemí tvoří lidé. V našem klubu držíme pevné pravidlo: myslíme na ostatní.
Pod svou pomyslnou ochranou máme v sousedství několik handicapovaných spoluobčanů, starých nebo osamělých a nepohyblivých lidí. Občas pro ně organizujeme malé „zázraky“ v podobě nečekané pomoci v jejich obtížných situacích běžného dne. Hlavní pointou však je, že v případě jakékoliv skutečné pohromy, rozsáhlého výpadku proudu nebo přírodní katastrofy tito lidé nezůstanou zapomenuti a opuštěni. Víme o nich a postaráme se o ně.
Když se ohlédnu zpět, vidím, jak moc celá tato cesta změnila a stabilizovala můj život. Příprava na krizové situace není o strachu ze světa. Je to o vytvoření pevných vazeb s lidmi kolem vás, o smysluplném trávení času s dětmi a o budování bezpečné a solidární komunity.
Když víte, jak ošetřit úraz, jak se zachovat při požáru, na koho v sousedství se můžete stoprocentně spolehnout a komu naopak můžete podat pomocnou ruku vy sami, získáte ten největší dar – klid, jistotu a vědomí, že lidskost a přátelství jsou tou nejsilnější zbraní proti jakékoliv nepřízni osudu.
