Článek
Hnutí ANO řešilo kvadraturu kruhu. Nechtělo být spojováno s něčím tak nepopulárním, jako je důchodová reforma. Odmítnout pozvání prezidenta však také nešlo. Neřešitelná situace. Bylo potřeba na schůzku současně přijít i nepřijít. Stratégové hnutí ANO ale přesto hledali cestu. A našli.
Klíčovým úkolem bylo zajistit, aby u debaty o důchodové reformě nebyl přistižen Andrej Babiš. A tím celý plán začíná. Pro Andreje Babiše bylo třeba obstarat důvěryhodné alibi. Akce „nebyli jsme u toho“ se rozjíždí, a věci do sebe začínají krásně zapadat…
Pokud si chcete vyrobit dobré alibi, musíte se v dané chvíli pohybovat daleko od místa události, a to pokud možno co nejnápadnějším způsobem. A tak si Andrej Babiš koupil plavky, které stojí více než ojeté auto, a z dalekých mořských pláží se s nimi chlubil v době, kdy schůzka u prezidenta probíhala. Na hnutí ANO nemohl dopadnout ani stín podezření z kolaborace na důchodové reformě.
Současně však bylo třeba prezidentovo pozvání na schůzku neodmítnout. Přijít i nepřijít. A zde se projevila strategická genialita dlouhodobé personální politiky hnutí ANO. Ač nepřítomen, mohl Andrej Babiš na obávanou schůzku vyslat své místopředsedy, Alenu Schillerovou a Karla Havlíčka, a přesto být naprosto v klidu, že se hnutí ANO do ničeho nezaplete. Jak již nyní všichni víme, Alena Schillerová je nedoslýchavá, a Karel Havlíček si nepamatuje, co říkal před minutou. Nemůže tedy dojít k žádným komplikacím, ať již schůzka dopadne jakýmkoliv způsobem. Stačí se vrátit z dovolené a případné zbývající nesrovnalosti nějak porovnat.
A uhladit nesrovnalosti opravdu potřeba bylo. Na scénu proto nastupují členové hnutí ANO, kteří veřejnost informují o nedoslýchavosti Aleny Schillerové. Vysvětlit veřejnosti problémy s pamětí Karla Havlíčka byl mnohem choulostivější úkol, ale i to se podařilo elegantně zvládnout. Stačilo se domluvit s redaktorkou, které Karel Havlíček poskytoval rozhovor, aby brala vážně každou Havlíčkovu větu, a úspěch byl zaručen. Karel Havlíček v jedné minutě popřel své tvrzení z předcházející minuty, a když to redaktorka objasňovala, tak se s ní pohádal. Lepší způsob ukázat veřejnosti, že Karel Havlíček v hlavě neudrží, co říkal před chvílí, snad nikdo ani nemohl vymyslet. A tím je hnutí ANO z celé šlamastiky kolem důchodové reformy úplně venku - každý soudný člověk musí uznat, že ať už bylo během debaty u pana prezidenta řečeno cokoliv, nikdo to nemůže brát vážně, a nevyplývá z toho vůbec nic.
Vyslat na schůzku u prezidenta zástupce limitované zdravotními neduhy, to byl mistrovský kousek. Jedinou schůzkou se podařilo zaplácnout obě mouchy. Každý empatický volič na vlastní oči viděl, že hnutí ANO pozvání ke konstruktivní debatě o důchodové reformě neodmítlo, a současně všichni viděli, že nedává vůbec žádný smysl v takových setkáních pokračovat.
Zdroje:
