Článek
Denně konzumuje slazené nápoje 11,4 % Čechů, tedy více než je průměr EU (9,1 %). Slazené nápoje jsou hlavním zdrojem volných cukrů v Česku a přispívají k obezitě, cukrovce 2. typu a dlouhému výčtu dalších onemocnění, jimž lze předcházet. Eliška Selinger představila na kabinetu Ministra zdraví zavedení spotřební daně na slazené nápoje jako nástroj, který by mohl zlepšit zdraví populace.
Proč zrovna slazené nápoje? Když se nacpeme sušenkami, nemáme tendenci už dál jíst. U nápojů tohle nefunguje. Dokonce je to naopak, mohou i povzbuzovat k vyšší konzumaci. Navíc slazené nápoje jsou velmi dobře definovatelné a zároveň nemají absolutně žádný zdravotní benefit. Zákazníka jde naučit snadno na jiný (méně slazený) nápoj, proto nevzniká ztráta ani v samotném průmyslu.
Mezinárodní úspěchy
Zahraniční příklady jasně ukazují, že spotřební daň na slazené nápoje funguje, aktivní je už ve více jak 50 státech po celém světě. V Barceloně se díky ní snížila spotřeba o 39 %, v Maďarsku klesla o 20 %. Velká Británie zavedla reformulaci nápojů, což vedlo k nižší spotřebě cukru a k poklesu hospitalizací kvůli zubním kazům.
Výzvy
Změny přicházejí postupně. Zatímco zlepšení stomatologického zdraví může být viditelné za pár let, snížení obezity a cukrovky může trvat až desetiletí. Problémem v Česku je i nedostatek detailních dat o spotřebě nápojů. To ale nesmí brzdit nutné změny.
Zdanění je tedy osvědčený nástroj pro zlepšení veřejného zdraví. Pokud chceme ochránit naše zdraví a snížit výskyt nemocí, Česko by mělo toto opatření co nejdříve zvážit.
