Česko vs. USA: Který systém prevence funguje lépe a proč?

Porovnávání českého a amerického systému zdravotnictví může působit jako srovnávání jablek s hruškami. Zdraví je ale jen jedno a i u velmi odlišných systémů primární péče či prevence lze najít zajímavou inspiraci. Jednou z klíčových odlišností je způsob, jakým oba systémy sledují data. Zatímco ve Spojených státech stojí prevence na datových analýzách, průběžném hodnocení a přesném zacílení na rizikové skupiny, v Česku se opírá o širokou dostupnost, ale naráží na nízkou účast obyvatel.

Ve Spojených státech zajišťuje autoritu nad doporučenými preventivními opatřeními nezávislá odborná skupina USPSTF (U.S. Preventive Services Task Force)1. Ta pravidelně hodnotí efektivitu screeningů na základě nejnovějších vědeckých důkazů. Programy jsou často zaměřeny na jasně definované rizikové skupiny a pojaty komplexně, což zvyšuje jejich zmíněnou efektivitu.

Doporučení na screening diabetu 2. typu a prediabetu u dospělých s nadváhou je spojeno s nabídkou behaviorálních intervencí, které podporují zdravější životní styl.

Užívání statinů v rámci primární prevence kardiovaskulárních onemocnění se v USA neřídí jen naměřenými hodnotami cholesterolu, ale i celkovým individuálním rizikem pacienta. Lékařům je doporučeno předepisovat statiny dospělým ve věku 40 až 75 let, kteří mají alespoň jeden rizikový faktor (například dyslipidémii, cukrovku, hypertenzi nebo kouření) a u nichž pravděpodobnost kardiovaskulární příhody v následujících deseti letech přesahuje 10 %. Tento přístup klade důraz na predikci budoucího rizika, zatímco v Česku je preskripce statinů často vázána primárně na hodnoty LDL cholesterolu.

Do třetice – doporučení na screening hypertenze u dospělých klade důraz nejen na měření krevního tlaku v rámci preventivních prohlídek, ale lékař přihlíží také k měření mimo ordinaci. Tento přístup má snížit riziko nesprávné diagnózy a zároveň podpořit personalizované postupy při rozhodování o léčbě.

Preventivní péče v USA se opírá o kombinaci soukromého zdravotního pojištění (které kryje asi 60 % populace2) a státních programů, jako jsou Medicare a Medicaid. Affordable Care Act (tzv. „Obamacare“) od roku 20103 garantuje prevenci jako základní součást zdravotního pojištění, která musí být hrazena bez spoluúčasti. Ovšem pouze za předpokladu, že je člověk pojištěný. Složitý systém pojistných plánů, jejich administrativa a vysoké náklady na pojištění představují bariéru pro mnohé Američany2. Nedostupnost péče označuje za jeden z klíčových problémů pro budoucí prosperitu ve své zprávě i IHME4 (Institute for Health Metrics and Evaluation).

V Česku má každý občan nárok na preventivní prohlídky5 plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Tato dostupnost primární péče je doplněna organizovanými screeningovými programy, jako je mamografický screening rakoviny prsu nebo novější (2024) pilotní program záchytu karcinomu prostaty. Slabinou tohoto široce dostupného systému je mimo jiné nízká účast obyvatel.

Podle průzkumu Ministra zdraví, který se ptal pacientů, dochází na preventivní prohlídky u praktického lékaře v doporučeném intervalu jednou za dva roky pouze 68 % dospělých. Realita ale může být ještě o něco horší – podle dat NZIP praktici vykázali pojišťovnám v roce 2023 preventivní prohlídku jen u 52,5 % lidí starších 20 let7. Na screening kolorektálního karcinomu dorazí jen 28,6 % osob z cílové skupiny8, zatímco na mamografické vyšetření přichází 58,5 % žen9. To má řadu důvodů, nejčastější mapujeme zde.

Americký systém těží z detailního a kontinuálního vyhodnocování dat. Průběžné analýzy umožňují zaměřit se na oblasti s největšími přínosy a optimalizovat stávající programy. V Česku je sice řada preventivních prohlídek a screeningů prováděna plošně, chybí ovšem jednotný systém pro sběr a analýzu dat, a dalo by se tedy říci i jednotný standardizovaný obsah. Bez toho je těžké zhodnotit, jaký dopad má primární péče reálně na zdraví populace.

Sluší se poznamenat, že díky Národnímu screeningovému centru existují – na naše poměry nezvykle – transparentní data o jednotlivých programech. Bohužel mapují pouze část problematiky.

Žádný systém není dokonalý. Zatímco USA nabízejí důkazně podložené postupy a cíleně zaměřené screeningy, Česko těží ze široce dostupné primární péče a preventivních prohlídek. Propojení obou přístupů by mohlo zajistit nejen lepší a zdravější populaci, ale také efektivnější využití zdrojů a snížení nákladů na zdravotní péči. Změřit to bohužel zatím nedokážeme, proto se odborníci snaží alespoň o kvalifikovaný odhad.

Jisté však je, že i přes pravidelné umísťování Česka na předních příčkách žebříčku dostupnosti zdravotních služeb, některou z doporučených preventivních prohlídek zanedbává 14 % lidí a dalších 39 % nedodržuje doporučený interval. S jistou mírou benevolence můžeme říci, že jde o podobný podíl populace, který v USA nedosáhne na některou z forem pojištění.

Použité zdroje:

[1] https://www.uspreventiveservicestaskforce.org

[2] https://data-explorer.oecd.org/

[3] https://www.medicare.gov/basics/get-started-with-medicare/medicare-basics/parts-of-medicare

[4] https://www.healthdata.org/news-events/newsroom/news-releases/increases-us-life-expectancy-forecasted-stall-2050-poorer-health

[5] https://www.vzp.cz/pojistenci/prevence/preventivni-prohlidky

[6] https://www.vzp.cz/pojistenci/prevence/screeningove-programy-a-programy-casneho-zachytu-vybranych-onemocneni

[7] https://www.nzip.cz/data/1781-preventivni-prohlidky-prakticti-lekari-stomatologove-otevrena-data

[8] https://nsc-data.uzis.cz/cs/diagnozy/screening-kolorektalni-karcinom-c18-c20/online-analyza/cilova-populace-pokryti/

[9] https://nsc-data.uzis.cz/cs/diagnozy/screening-karcinom-prsu-c50/online-analyza/cilova-populace-pokryti/