Článek
Zdravotní benefity: vyšší limit, větší možnosti?
Od 1. ledna 2025 vešla v platnost novela zákona o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb., § 6, odst. 9d), ta stanoví vyšší daňový limit na zdravotní benefity – až do výše průměrné mzdy (46 557 Kč pro rok 2025). Zahrnuta je úhrada zdravotnických prostředků a služeb poskytovaných zdravotnickým zařízením, takže mimo rámec zůstávají například rehabilitace nebo psychoterapie.
Tzv. volnočasové benefity – kulturní, sportovní a další aktivity či příspěvky na dovolenou, může firma každému zaměstnanci bez zdanění poskytnout až do výše poloviny průměrné mzdy.
Veronika Stránská, HR director z Leo Express, hodnotí zvýšení limitu jako pozitivní. Chybí jí ale podpora primární prevence. „Měla by sem patřit podpora zdravého životního stylu, pohybové aktivity nebo duševního zdraví. Poskytovatelé těchto služeb však často nesplňují definici zdravotnického zařízení, a tak zde, bohužel, nevidím podporu primární prevence, která se v konečném důsledku vyplatí nám všem – zaměstnancům, zaměstnavatelům i státu.“ Otázkou podle ní zůstává, proč nejsou zaměstnavatelé více motivováni pro podporu zdraví zaměstnanců na pracovišti – například snížením odvodů nebo jinými úlevami.
Do tohoto limitu nelze zahrnout výdaje na primární prevenci a některé zahrnuté zdravotní služby mají velmi složitou administrativní realizaci.
Martin Pospíšil, CEO uLékaře.cz, oceňuje snahu státu zapojit zaměstnavatele do podpory zdraví. Přestože jde podle něj o zlepšení oproti současnému stavu, výsledkem je zvýšená administrativní zátěž a sporný přínos: „Do tohoto limitu nelze zahrnout výdaje na primární prevenci a některé zahrnuté zdravotní služby mají velmi složitou administrativní realizaci. Například při organizaci Dnů zdraví na pracovišti, kde zaměstnanci mohou využít různá důležitá preventivní vyšetření, je nutné vést přesnou evidenci využití těchto služeb. Tato evidence je problematická z hlediska provozu, administrativy i ochrany soukromí zaměstnanců.“
Programy podpory zdraví jsou dobrý nápad. Budou ale fungovat?
Vyvážením zrušených povinných vstupních preventivních prohlídek u zaměstnanců v 1. rizikové kategorii (práce bez rizika) se může stát návrh nového §55a zákona o specifických zdravotních službách (č. 373/2011 Sb.). Programy podpory zdraví definuje jako soubor opatření zaměřených na prevenci civilizačních chorob. Tyto programy mají zvýšit využití existujících preventivních prohlídek a screeningů hrazených z veřejného zdravotního pojištění.
Jana Havrdová, viceprezidentka Hospodářské komory a členka Ministra zdraví, upozorňuje, že pohybové aktivity a zdravý životní styl zůstávají mimo rozsah těchto programů. „Vedle služeb a produktů zdravotnických zařízení bych zde samozřejmě ráda viděla aktivní podporu zdravého životního stylu, kam rozhodně patří dostatek pohybových aktivit, racionální stravování a management stresu. Naše populace stárne a náklady na léčbu civilizačních chorob rostou. Pravidelný pohyb je přitom jednou z nejlevnějších cest ke zdraví.“
Pavla Mendlová, Health Care Manager z České spořitelny, ocenila, že změny mohou zlepšit přístup zaměstnanců ke zdravotní prevenci, ale zdůraznila nutnost jasné definice programů. „Bez dostatečně motivovaných zaměstnavatelů se efekt podpory zdraví může minout účinkem,“ varuje a dodává: „Věřím, že v dialogu s odborníky a expertními skupinami se podaří nalézt smysluplný konsensus jejich obsahu a rozsahu.“
Vedle služeb a produktů zdravotnických zařízení bych zde samozřejmě ráda viděla aktivní podporu zdravého životního stylu, kam rozhodně patří dostatek pohybových aktivit, racionální stravování a management stresu.
Zaměstnavatelé mají Programy podpory zdraví alespoň jednou ročně vyhodnocovat. Jak mají probíhat, pro které zaměstnance, či jaký způsobem je zaměstnavatel může poskytovat, má upřesnit vyhláška Ministerstva zdravotnictví – kdy vyjde, se zatím neví. Novelu vláda poslala k prvnímu čtení do Poslanecké sněmovny. Pravděpodobnost, že do voleb stihne projít celým legislativním procesem, zůstává bohužel také otázkou.
Co očekávat?
Navrhované legislativní změny mají potenciál zlepšit zdraví zaměstnanců, je ale třeba zajistit jejich efektivní implementaci. Jak říká Miroslav Palát, prezident asociace CzechMed a a člen Ministra zdraví,: „Prodloužení života ve zdraví není raketová věda. Jde o méně alkoholu, tabáku a přejídání. Více se hýbat a docházet na prevenci. Před námi pak zůstává už jen drobnost: pomáhat těm zaměstnavatelům, kteří chtějí podporovat zdraví svých zaměstnanců, aby si uměli z nyní otevřené nabídky dobře vybrat.“
Zda firmy nové možnosti využijí a jaký bude jejich reálný dopad, ukáže až praxe.
