Článek
Ačkoli kampaně dlouhodobě nabádají k preventivním prohlídkám, data think tanku Ministr zdraví ukazují, že třetina dospělých je stále zanedbává. Nejvíce se jim vyhýbají lidé v produktivním věku, zejména kvůli nedostatku času a nízkému povědomí o významu prevence. Osvěta sama o sobě podle expertů nestačí – zásadní zlepšení může přinést jen změna systému, například zapojení zaměstnavatelů nebo rozšíření role lékárníků.
Podle průzkumu think tanku Ministr zdraví přibližně 39 % dospělých nedodržuje doporučené intervaly alespoň u jedné z preventivních prohlídek. Klíčovou roli hraje věk a vzdělání, to potvrdila analýza demografky a epidemioložky Michaly Lustigové ze SYRI Institute, s níž Ministr zdraví úzce spolupracuje. Nejnižší účast vykazují lidé ve věku 25–34 let, u nichž je pravděpodobnost vynechání prevence pětkrát vyšší než u referenční skupiny (65–74 let). Preventivní prohlídky také častěji opomíjejí lidé se středoškolským vzděláním bez maturity.
Jako hlavní bariéru neabsolvování prevence dotazovaní uváděli nedostatek času. Důležitou roli hraje i dostupnost lékaře. Pokud cesta do ordinace trvá více než hodinu, pravděpodobnost účasti na prevenci je třikrát nižší než u lidí, kteří mají lékaře do 15 minut od domova.
Naopak analýza ukázala, že subjektivní vnímání vlastního zdraví zásadní roli nehraje – lidé, kteří se cítí zdravě, vynechávají prevenci podobně jako ti, kteří své zdraví hodnotí hůře.
„Nestačí jen říkat lidem, že prevence je důležitá. Musíme odstranit praktické bariéry, které jim brání v účasti – ať už jde o časové omezení, složitou dostupnost lékařů nebo nedostatek motivace ze strany zaměstnavatelů. Stejně tak je potřeba změnit zažité vnímání lidí, že k lékaři má smysl chodit jen tehdy, když se objeví zdravotní potíže.“
Osvěta nestačí, jsou nutné systémové změny
Podle Michaly Lustigové je nutné komplexně změnit přístup k prevenci: „Nestačí jen říkat lidem, že prevence je důležitá. Musíme odstranit praktické bariéry, které jim brání v účasti – ať už jde o časové omezení, složitou dostupnost lékařů nebo nedostatek motivace ze strany zaměstnavatelů. Stejně tak je potřeba změnit zažité vnímání lidí, že k lékaři má smysl chodit jen tehdy, když se objeví zdravotní potíže.“
Podobně to vidí také odbornice na veřejné zdraví a členka Kabinetu Ministra zdraví Eliška Selinger: „Samotná znalost nestačí. Mnoho lidí chápe význam prevence, ale přesto na prohlídky nechodí. Změna chování vyžaduje kombinaci edukace a konkrétních kroků, které usnadní dostupnost preventivní péče.“
Výzkumy podle ní potvrzují, že informační kampaně mají minimální efekt, pokud nejsou doprovázeny praktickými kroky. Ze zahraničí víme, že k lepším výsledkům vede kombinace osvěty s finančními pobídkami nebo usnadněním přístupu k lékaři.
Lidské chování neovlivňují pouze racionální úvahy, ale i zvyklosti, emoce a okolní prostředí. Například kuřáci s nízkými příjmy často vědomě vydávají peníze na cigarety, protože jim poskytují okamžitou úlevu, přestože znají zdravotní rizika. Podobně lidé s nadváhou mohou vědět, že by měli jíst zdravěji, ale přizpůsobují se rodinným či sociálním podmínkám.
Osvětové kampaně, které předpokládají, že lidé budou jednat racionálně jen na základě získaných informací, proto nefungují. Bez systémových opatření, která lidem usnadní volbu zdravějšího chování, ke změně nedojde.
Klíčovou roli mohou sehrát:
- Zaměstnavatelé, kteří umožní prevenci v rámci pracovní doby
- Lékárníci, kteří mohou rozšířit své kompetence v oblasti zdravotního screeningu a edukace
Bez těchto kroků se trend zanedbávání prevence nezmění.
Mnoho lidí chápe význam prevence, ale přesto na prohlídky nechodí. Změna chování vyžaduje kombinaci edukace a konkrétních kroků, které usnadní dostupnost preventivní péče.
Zaměstnavatelé jako klíčoví hráči preventivních prohlídek
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak zvýšit účast na prevenci, je zmíněné zapojení zaměstnavatelů. „Pracující lidé často nechodí na prohlídky, protože jim to časové možnosti neumožňují. Pokud jim zaměstnavatel nabídne možnost absolvovat prevenci v rámci pracovní doby, účast se zvyšuje o desítky procent,“ říká hlavní epidemiolog IKEM a člen Kabinetu Ministra zdraví Petr Smejkal.
Mezi možná opatření patří:
- Placené volno na preventivní prohlídky
- Preventivní kontroly dostupné přímo na pracovišti
- Programy podpory zdraví pro zaměstnance
Data potvrzují, že tam, kde zaměstnavatelé aktivně podporují prevenci, ji zaměstnanci častěji podstupují.
Pracující lidé často nechodí na prohlídky, protože jim to časové možnosti neumožňují. Pokud jim zaměstnavatel nabídne možnost absolvovat prevenci v rámci pracovní doby, účast se zvyšuje o desítky procent.
Lékárníci jako součást řešení
Nevyužitý potenciál se skrývá také v rozšíření kompetencí lékárníků v primární péči. „Systém českého zdravotnictví čelí personální krizi a praktičtí lékaři jsou přetížení. Lékárníci mohou významně pomoci s prevencí – například očkováním, měřením krevního tlaku či kontrolou adherence k léčbě,“ vysvětluje Petr Smejkal.
V Česku je 2 549 lékáren a 9 608 farmaceutů, zatímco praktických lékařů pro dospělé bylo ke konci roku 2023 pouze 5 812 – a jejich počet klesá. Lékárny jsou často dostupnější než ordinace praktiků, což by mohlo pomoci zlepšit přístup k prevenci, zejména v odlehlých oblastech. Ze zahraničí víme, že zapojení lékárníků může zvýšit proočkovanost a pomoci s včasným odhalením zdravotních rizik.
Stručně:
Proč lidé nechodí na preventivní prohlídky?
Nejčastější důvody jsou nedostatek času, vzdálenost k lékaři a nízké povědomí o prevenci.
Jak mohou zaměstnavatelé podpořit zdravotní prevenci?
Mohou nabídnout placené volno na prohlídky nebo organizovat preventivní programy na pracovišti.
Jak mohou lékárníci pomoci s prevencí?
Mohou poskytovat očkování, měření krevního tlaku a kontrolu adherence k léčbě.
Zdroje:
https://www.efektivnizdravotnictvi.cz/post/potrebujeme-vice-zdravotni-osvety
https://lekarnici.cz/vyrocni-zprava-za-rok-2023/
https://www.nzip.cz/data/1781-preventivni-prohlidky-prakticti-lekari-stomatologove-otevrena-data
