Článek
Bylo krásné, slunečné počasí, které vybízelo k výletu. Svoje dvě děti, Marka a Janču, jsem měl u sebe na víkendovém výměnném pobytu. Z tehdejšího mého bydliště, tedy z Chvalčova, to bylo k Hranické propasti jen kousíček. Nebylo nic snazšího než nastoupit do auta a vyrazit. Naše skupina, pro jednoduchost ji budeme nazývat skupinou A, vyrazila vozidlem Renault Captur 1,5 dCi se standardním vybavením a letními pneumatikami. Vozidlo bylo bez závad, dokonce nebyl ani děravý chladič, stěrače stíraly, ostřikovače ostřikovaly. Konec konců jsme je stejně nepotřebovali. Z Chvalčova jsme vyjeli 21. května v 9 hodin ráno. Povětrnostní podmínky byly velice příznivé. Posuďte sami:
okluzní fronta: 358-44, 361-45, 362-31
teplá fronta: 351-39, 346-35, 340-32
výška, tlak, teplota, rosný bod:
571-955-8, 7-4, 6, 2.761-726-8, 8-16!
Hezčí počasí jsme si nemohli přát. Nálada – alespoň v našem voze, tedy ve skupině A – byla výborná.
Po strastiplné, nekonečné, přibližně třicetiminutové jízdě jsme se ocitli na parkovišti vedle vlakové stanice Teplice nad Bečvou, což je nejvhodnější základna pro návštěvu Hranické propasti.
… a tady už mohu nechat mluvit Marka. Pohodlně se usaďte, představení začíná…
Doufám, že se vám představení líbilo a neodradilo vás Markovo tehdy ještě velice nejisté vyjadřování.
Také bych měl pro pořádek některé údaje upřesnit. Krátce po našem natáčení se vědcům, respektive sondě, měřící hloubku, podařilo pokořit námi uvedenou hodnotu a v době psaní tohoto článku je hodnota dosažené hloubky neuvěřitelných 473 m. Toto číslo však ještě není konečné.
Pokud vás moje články baví, budu rád za sledování. Ještě raději budu, když si zapnete odběr Markova Youtube kanálu. A Marek zase bude rád, když mu k jeho videu něco napíšete a nebo mu alespoň dáte lajk.
Mějte se všichni moc krásně a užívejte si léto! Brzy, doufám, opět tady na Seznam médium u dalšího článku.
S úctou,
Mirek & Marek Sloukovi
