Článek
Tak nám zařízli Taylor, chtělo by se zvolat po vzoru paní Müllerové ze Švejka. Zpěvačka měla v druhé polovině tohoto týdne odzpívat tři koncerty ve Vídni. Díky odhaleným přípravám teroristického útoku sympatizanta Islámského státu na tyto koncerty se její program preventivně v zájmu ochrany desetitisíců lidí zrušil.
A mě už dochází trpělivost a nemohu dál mlčet. Patřím sice k lidem, kteří nehází všechny do jednoho pytle na základě rasy, sexuální orientace nebo náboženství a beru, že každý je dobrý nebo špatný a může být příslušníkem čehokoliv. Nehodlám hodnotit a hanobit celý islám a celou evropskou komunitu. To bych koneckonců ani nemohl, i kdybych chtěl.
Ale rozhodně se hodlám vymezit a odsuzovat opět narůstající islámský terorismus a útlak většinové Evropy. Ta v dobré víře otevřela před pár lety stavidla, Angela Merkel dala zelenou a začaly sem proudit miliony „potřebných“ lidí ze zemí postihnutých občanskými nepokoji a válkami. A na ně se nabalilo dalších X lidí, u kterých se ukázalo, že zas až tak ve své původní domovině netrpěli. Ale budiž, většina světa je demokratická, otevřená a každý může v podstatě žít, kde se mu zlíbí.
Znamená to ale, že se někam odstěhuju a budu ohrožovat svoje nové sousedy? To bylo součástí dohody? Jistě že nikoliv! A já volám po tom, aby každý byť náznak teroristického útoku byl tvrdě potřen a potrestán. Nebo chce být Evropa v pozici slabého, který říká, že v rámci tolerance jiného náboženství, která je v pořádku, budeme tolerovat i extremisty, což v pořádku rozhodně není? Chceme stále přihlížet rostoucímu počtu no-go zón (rozuměj zóny, kam se nechodí) v evropských městech? Já rozumím, že přistěhovalec má svoji kulturu, tradice, zvyky a komunitu, kde žije, ale neakceptuji, že se do takové oblasti máme bát vkročit! Mají snad oni strach jít mimo svoje bydliště, mají oni nějaké no-go zóny? Nikoliv.
Jsou tady samozřejmě pohledy mnoha lidí, odsuzující vše a všechny. To já nejsem. Ale jsou tady taky fakta. Třeba o počtech připravovaných nebo nedejbože realizovaných teroristických útocích. Nebo mám pro vás jeden konkrétní příklad. V londýnských školách (a možná i jinde v Británii) se nesmí všem dětem k obědu podávat vepřové maso. Všem! Jak je toto možné? V rámci tolerance mají mít denně výběr jídel a nějaká nebo jedno bez vepřového. Ale zakázáno jej mají i ti, kteří islám nevyznávají. To se nedá nazvat nijak jinak než útlak. Zdroj - kamarádka pracující na jedné z tamních škol.
A já se ptám, co s tím vrcholní evropští představitelé, naši zástupci, dělají? Nějaké dílčí snahy jsou vidět, ale celková koncepce a informování veřejnosti mi rozhodně chybí.
Jsem sluníčkář. Bývalý. V naivitě mladého věku, vyzbrojen vysokou školou, jsem se domníval, že ochrana všech lidí je doménou inteligentních. Sypu si popel na hlavu, odmítám radikální islamismus a koneckonců vše radikální a doufám, že si budu moci zajít do budoucna na koncert nebo jinou hromadnou akci bez toho, aby se rušila kvůli hrozbě útoků jakéhokoliv typu. Aby jeden člověk zbytečně zapříčinil, že desetitisíce lidí budou škodní. Nemluvě o ztracených nákladech. Svoboda, kterou tu ještě máme, není samozřejmostí a je třeba si jí hýčkat a prát se za ni. A nemlčet v pseudohumanistickém oparu tolerance ke všemu a ke všem a zahrnout do toho i mlčení k terorismu. A skutečně se nemůžeme lidem divit, že kvůli jednomu otrávenému jablku nechtějí celou mísu. Já se prostě hrozeb útoků a no-go zón a omezování na našem území dožít nechci.
Úvaha autora vycházející z aktuálních ověřených zpráv různých seriozních médií.
