Článek
Madeirské souostroví s dvěma obydlenými ostrovy Madeira a Porto Santo leží asi 1000 km jihozápadně od břehů Portugalska a je portugalskou autonomní oblastí. Zatímco Porto Santo je opravdu malé, nepříliš hornaté a typické dlouhými zlatými plážemi, hlavní ostrov Madeira (rozlohou jako dvě Prahy) je veskrze hornatý, s malými i většími plážemi s černým pískem nebo oblázky. Počet obyvatel je kolem 250 000, hlavní město Funchal má přes 100 000 obyvatel, rozkládá se na pobřeží pod horami a na jejich svazích a z letiště sem dorazíte po dálnici za 20 minut.
Našemu pobytu na tomto celoročně navštěvovaném portugalském kvetoucím ostrově jsem se komplexněji věnoval v rámci jiného článku, který v případě zájmu naleznete k přečtení dole. Ale minimálně pár zdejších oblastí si právem zasluhuje podrobnější informace, níže se tedy budu věnovat pouze vavřínovému lesu.
Slunečné počasí panuje ve Fanalu jen výjimečně.
V západní polovině ostrova přechází kopcovitá krajina v rozsáhlou náhorní plošinu, ležící v nadmořské výšce kolem 1400 metrů. A právě zde se nachází jedna z nejvyhledávanějších turistických atrakcí - vavřínový les Fanal. Je s podivem, že zde vůbec něco roste, stačí si vybavit naše hory, kde je ve stejné výšce většinou maximálně louka nebo nízká borovice kleč. Zde ale panuje jiné klima, ostatně reliéf Madeiry je natolik členitý, že i natolik malý ostrov nabízí nespočet typů krajiny. Mimochodem vavříny jsou dobře známy i nám v Česku - jejich sušené listy používáme jako koření a nazýváme je listy bobkovými.
Madeirský Fanal, ležící v okrese Porto Moniz, se může pyšnit titulem nejrozsáhlejšího porostu vavřínů na celém světě a zaslouženě se tak roku 1999 dostal pod ochranu UNESCO (tedy v obsahu pytlíčku ze supermarketu bobkový list odsud jistě nečekejte). Jedná se o les velmi starý, kdy zde některé stromy žijí i 600 let. Z náhorní plošiny pak zasahuje ještě do údolí, která se strmě svažují na sever směrem k oceánu. Zde už je porost smíšený a připomíná džungli.
Mlha dotváří magii místa.
V dobách dávných před miliony let tvořily vavřínové lesy podstatnou část jižní Evropy, kde však byly většinou vykáceny, aby uvolnili místo jiným lidským záměrům s půdou. Madeirský Fanal toho zůstal ušetřen a lidé sem houfně přijíždí obdivovat nádherné statné a rozeklané stromy.
Lokální mikroklima v místě zajišťuje téměř každodenní oblaka a mlhu. Zejména na jihu ostrova je pravidelně slunečno, ale stačí vyjet pár kilometrů směrem do výšin středu ostrova a připadáte si najednou jako v úplně jiné zemi. Kombinací „strašidelného“ tvaru stromů, které jsou díky severním větrům všelijak pokroucené a každý jinak a ponuré mlhavé pokličky pak vzniká jedinečná magická atmosféra místa, které uchvátí každého návštěvníka. Co na ní asi říkají místní krávy, které se povalují už po cestě sem na silnicích a zde se, dotvářejíce genius loci místa, procházejí s cinkotem zvonců.
Osamocené pokroucené stromy působí strašidelně.
Fanal je zejména v údolních částech místy tak divoký, že si při procházce říkáte, jestli jste se náhodou kouzlem neocitli v druhohorách nebo jste nedopatřením nevstoupili do filmové lokace, kde se natáčí nový Jurský park nebo Avatar - mnoho zdejších stromů je porostlých mechy a dalšími rostlinami stejně jako džungle planety Pandora. Ostatně tropické výjevy se vám nabízí na mnoha dalších místech tohoto nejen botanicky nádherného ostrova. Tuto jedinečnou tropickou přírodu byste jinde v Evropě hledali jen stěží - možná ještě lokálně na španělských Kanárských ostrovech nebo již hodně vzdálených portugalských Kapverdách - těch zelených, co jsou dál od vyprahlé africké Sahary.
Pokud na Madeiře budete a vyjedete si také nahoru do Fanalu, rozhodně si nezapomeňte přibalit teplé oblečení do zimy. Dole u oceánu může být celoročně i patnáct dvacet stupňů Celsia, ale zde mezi vavříny teplota rázem poklesne klidně k pěti stupňům i níže - nezapomeňte, že jste se během chvilky dostali z výšky nula nad 1000 metrů.
Ne nadarmo se stromu odborně říká vavřín vznešený.
Jakým způsobem se do Fanalu dopravit? Pravidelnou autobusovou linku nečekejte ani z hlavního města. Takže v podstatě jen autem nebo si můžete dát náročné pěší stoupání z nejbližších obydlených míst okolí městečka Seixal, které je vzdáleno asi 8 kilometrů severně na pobřeží Atlantického oceánu. Většina lidí sem tedy pochopitelně dojede.
Cesta autem z Funchalu trvá asi 45 minut, kratší to budete mít z letovisek západní poloviny ostrova - Porto Moniz, Calheta, Ribeira Brava, Sao Vicente a mnoha dalších. Na ostrově je hustá síť autopůjčoven, řídit zde ale není po mnohdy křivolakých uličkách a prudkých stoupání úplně pro každého. My jsme volili služby taxi, nejlépe jsme vyhodnotili aplikaci Bolt. V konkrétní moment objednávky můžete někdy čekat dlouho - turistů je hodně a taxi vozy nestačí. Pokud jsme si ale jízdy minimálně pár hodin dopředu předobjednali, řidiči vždy bez problémů čekali načas na smluveném místě.
Zdejší stromy jsou až 600 let staré.
Návštěvu nejen vavřínových stromů, ale celé Madeiry vřele doporučuji. Turistů zde kvapem přibývá, situace bude nejspíš rok od roku horší, ale zatím lze ještě mnoha místy, vyjma těch nejprofláklejších, procházet relativně osamoceně. Ceny pobytů zde nejsou nijak závratné a třeba u cestovních kanceláří se v „last minute“ čase pohybují už lehce nad 10 000 Kč za osobu na týden se snídaní.
Tak šťastnou cestu a bohaté zážitky, o které nebudete mít nouzi.
Související články:
Anketa
Autorský článek byl sepsán na základě vlastní návštěvy destinace s oporou zdrojů:
Mapy.cz
https://www.journeyera.com/fanal-forest-madeira/
