Článek
V souvislosti s klimatickými změnami posledních desetiletí se dala planeta do pohybu. Nejen lidé, ale i zvířata opouštějí svá přirozená stanoviště a osidlují nové kouty tam, kde panují dobré podmínky pro jejich život. To je také případ vodní ploštice s příznačným českým názvem mohutnatka, která se ze severní Afriky a ze západní Asie šíří stále více na západ a také na sever. Tito obří brouci, kteří dorůstají velikosti až 12 centimetrů již byli pozorováni v Itálii, Chorvatsku, Bulharsku či Řecku a nedávno se z pevninského Turecka dostali také na ostrov Kypr. Okupují tedy v podstatě celé Středozemí a jeho oblíbené dovolenkové destinace od východu až k Itálii. A zařadili se na přední příčky mezi největší evropský hmyz. Už jste měli tu čest? Hlasujte v anketě na konci článku.
Dravý brouk má přední nohy se silnými drápy uzpůsobeny k lovení kořisti.
Mohutnatka může leckomu svojí velikostí a hnědočerným zbarvením krovek připomínat na první pohled švába. Brouk je to dravý a číhá na svoji kořist ve vodě, ale vylézá třeba i do trávy a na písčitou pláž. Běžně loví dokonce několikanásobně větší živočichy, než je ona sama, jako obojživelníky, ryby, malé želvy i ptáky, které si přichycuje silnými drápy na předních nohách a usmrcuje je mohutným sosákem, kterým do těla oběti vpraví spolu se slinami silný znehybňující toxin. A má v oblibě také lidské prsty u nohou, které si plete se svojí potravou a do kterých se zakusuje (celý prst vám neukousne, to se nebojte). Jejich jed není natolik silný, že by člověka usmrtil a záchranku volat nemusíte. Kousnutí je ale velmi bolestivé (připomíná zásah elektrickým proudem), postižené místo se často zanítí a oteče a budete o něm vědět ještě několik nepříjemných dní.
Důvod k panice a rušení letních zájezdů zde tedy jistě není, hlavně proto, že ploštice si libuje ve vodách sladkých (kde se rozmnožuje). Nicméně třeba zrovna na Kypru a nejen tam se turisté koupou i ve sladkovodních přírodních koupalištích a pokud budete u moře v blízkosti vodního toku nebo jezera, setkat se s ní můžete rovněž. Cílem článku není čtenáře vyděsit a znepříjemnit mu dny volna v jižním zahraničí, ale upozornit na to, že se tento obtížný hmyz na jihu a jihovýchodě Evropy vyskytuje a čím dál více a jaké z toho plyne pro člověka riziko. Pokud se tedy budete slunit na písku a vedle vás poleze cosi velkého a odpudivého, budete už vědět, s kým máte tu čest a ochráníte sebe nebo svoje děti před bolestivým kousnutím a následných obtíží s chůzí.
Nejen kvůli mohutnatce byste neměli ve Středomoří chodit naboso.
Mohutnatka jako invazivní nepůvodní evropský živočich se po Evropě bohužel šíří rychle a ochotně díky své úspěšné lovecké strategii. Byly pozorovány už i severně od Balkánského poloostrova, na našem území se zatím nevyskytují. Ale vzhledem k oteplující se planetě lze předpokládat, že se za nějaký čas objeví i u nás, pravděpodobně to bude na Jižní Moravě, kterou má nejblíže a kde je nejtepleji.
Související články:
Anketa
Použité zdroje:
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-stredomori-celi-invazi-mohutnatek-okusovaci-prstu-jsou-v-chorvatsku-recku-ci-na-kypru-40467067
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/nejvetsi-evropsky-hmyz-se-siri-na-jihu-kontinentu-predatora-ktery-zabiji-i-zelvy-poprve-347308
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/548832-evropu-obsazuji-obrovske-plostice-jsou-velke-jako-dlan-a-napadaji-i-lidi
https://invaznidruhy.aopk.gov.cz/-/vodni-plostice-mohutnatky-u-nas-zatim-neziji
https://www.livescience.com/38574-giant-water-bug-eats-fish.html
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Lethocerus_patruelis
