Pygmejský kmen Mbuti žije v rovnostářství. Jako podlidé zažili krutou genocidu i opičí klec v zoo

Lidé náležící k pygmejskému kmeni Mbuti (v množném čísle se jim říká BaMbuti) jsou s největší pravděpodobností nejstaršími obyvateli na území střední Afriky. Stejně jako jiné pygmejské „trpasličí“ kmeny dorůstají malé výšky, kdy ani muži nemají zpravidla více jak 150 centimetrů a průměrná výška dospělých se pohybuje kolem 130 cm. Žijí zde v povodí řeky Kongo již tisíce let a jejich styl života se do dnešních dní v podstatě příliš nezměnil. Obývají odlehlé lesnaté oblasti, žijí v klanech o pár desítkách členů a jejich celkový počet se v současnosti odhaduje na 30 až 40 tisíc jedinců.

Jejich populace se soustřeďuje zejména na severovýchodě státu Demokratická republika Kongo, kde obývají deštný prales Ituri. Nejedná se o žádný nevýznamný lesík - jeho rozloha 63 tisíc kilometrů čtverečních odpovídá trochu menší České republice. Živí se stále nejprimitivnější lidskou činností - lovem a sběrem, což obstarávají obě pohlaví - muži, ženy i děti.

Loví pomocí luků a šípů, ale staví i důmyslné pasti a chytají zvěř také do sítí. Z plodin si obstarávají a následně konzumují zejména banány, jamy - tzv. skořicové brambory, luštěniny (fazole, burské ořechy), listy a semena amarantu (laskavce) nebo tykve. Les je pro ně alfou omegou jejich žití a slouží jim nejen k obživě, ale také k výrobě jednoduchých obydlí a oblečení. Následně díky směnnému obchodu získávají za ulovenou zvěř (maso a kůže), nasbírané plodiny nebo podomácku vyrobené předměty různé potřeby denního života, jako jsou košíkářské produkty hrnce, železné nástroje nebo moderní oblečení.

Lidé kmene Mbuti mají rozdělené mužské i ženské role je minimálně. Všichni shánějí obživu, všichni se starají o děti. Muži jen častěji loví zvěř pomocí luku a šípů a ženy více vaří, uklízejí a shánějí vodu. A oproti jiným africkým kmenům mají rovnostářské společenství. Klanům nevévodí žádný náčelník či šaman, stará žena léčitelka či jakákoliv rada starších, ale všichni jsou si mezi sebou naprosto rovni. Určité zvýhodnění mají jen ti nejlepší lovci, kterým je dopřána ta nejlepší potrava bohatá na bílkoviny, aby zůstávali silní a schopní.

Muži a ženy mají stejnou sílu hlasu, kterou uplatňují na veřejných shromážděních. Tam diskutují veškerá potřebná klanová témata a společně se všichni doberou výsledného řešení. Pokud se někdo veřejnému pořádku nějak proviní, je jím veřejně opovrhováno nebo je zbit. V nejhorším je vyhoštěn z klanu a může být také vyhnán z lesa, kdy pak pracuje za malý či žádný peníz na zemědělských polích soukromých vlastníků půdy v okolí.

Sňatky probíhají ve velmi mladém, ještě dorosteneckém věku a tradičně mají formu výměny sester. Muž, který si má brát sestru jiného muže, mu naopak zajišťuje svoji sestru jako nevěstu. Rodiny mají velmi pevné doživotní vazby a zpravidla jsou monogamní. Posmrtný život tito lidé neřeší: své blízké pohřbí v chatrči nebo blízkém okolí a dalším rituálům se nevěnují.

Lidé kmene Mbuti nemají vlastní dorozumívací jazyk a různé jejich podskupiny podle toho, kde žijí, hovoří mnoha jinými jazyky, náležícími do skupin bantuských, nigersko-konžských nebo středosúdánských jazyků. Jejich životy silně ovlivňuje primitivní animistické náboženství, založené na přírodních božstvech. Vychází z dob, kdy si lidé ještě nedovedli vysvětlit různé přírodní jevy, a tak si za ně pro pochopení dosazovali nadpřirozené síly a bohy (bůh slunce, bůh deště, bůh bouřky apod.).

Ještě v roce 2002 jich na severovýchodě Demokratické republiky Kongo žilo přes sto tisíc. Pak ale došlo k hrůzné čistce ze strany povstaleckých vojáků z Hnutí za osvobození Konga (MLC) a vojáků z Konžského shromáždění za demokracii (RCD), která neblaze vstoupila do dějin pod francouzským názvem Effacer le tableau (česky Vyčistit nebo vymazat stůl). Při ní zahynulo až 70 tisíc Pygmejů (kteří byli bráni jako podlidi a byli útočníky nejen znásilňováni, ale dokonce i konzumováni) a další desítky tisíc lidí tohoto kmene bylo z pralesní oblasti jejich tradičního života vyhnáno a zotročeno. Genocida byla součástí tzv. druhé války o Kongo (známé i pod názvem Velká africká válka), která v zemi probíhala v letech 1998 až 2003. Dodnes tak mnoho BaMbutiů žije v otroctví a za tvrdou práci pro svého pána dostávají maximálně almužnu.

Populaci Mbuti v dnešní době ohrožují také tropické nemoci, které zabíjí nejen je, ale i jejich potravu. Ale čelí zejména problémům moderní civilizace. Kácení deštných pralesů a zakládání plantáží zmenšuje jejich domovinu, stejně jako šířící se těžba zlata. A místním kmenům je zakazováno lovit vysokou zvěř. Přicházejí díky tomu všemu o cenné zdroje potravy. Jejich území není hranicemi nijak vymezeno ani právně zakotveno a zásahy okolní lidské činnosti do jejich životů jsou na denním pořádku.

Nehumánní jednání s těmito lidmi dokladuje i případ muže jménem Mbye Otabenga z kmene Mbuti, který byl na počátku 20. století zakoupen jako otrok, dovezen do Spojených států amerických a vystavován jako opice s lukem a šípy v zoologické zahradě v newyorském Bronxu ve společné kleci s orangutanem. Zbraň mu měla pomoci ubránit se případnému napadení ze strany orangutana, nakonec z ní ale střílel po návštěvnících, kteří si jej se smíchem prohlíželi a jeho nepřirozené věznění a zvířecí zacházení tak naštěstí nemělo dlouhého trvání. Byl propuštěn, doučoval se angličtinu a pracoval chvíli jako dělník v továrně na zpracování tabáku. Neunesl však násilnou změnu prostředí a zcela jiné životní podmínky a jelikož se po vypuknutí první světové války neměl, jak dostat domů, ztratil veškeré naděje a spáchal sebevraždu.

V dnešním moderním globalizovaném světě už přebývá jen pár původních lidských kmenů, jakými jsou třeba právě BaMbuti. A domnívám se, že pokud žijí v souladu s přírodou, ze které si racionálně čerpají její zdroje jen pro svoji potřebu a nikomu a ničemu neškodí, není třeba do jejich životů nijak zasahovat a měnit je, natož je násilím decimovat.

Související články:

Použité zdroje:

https://www.nationalgeographic.com/science/article/short-lives-short-size-why-are-pygmies-small

https://www.101lasttribes.com/tribes/mbuti.html

https://www.britannica.com/place/Congo-Basin

https://en.m.wikipedia.org/wiki/Mbuti_people

https://en.m.wikipedia.org/wiki/Ota_Benga

https://www.planetalidi.cz/kmen-bambuti

https://medium.seznam.cz/clanek/ondrej-havelka-polonahe-pygmejky-mbuti-a-tajemny-khonvoum-15455