Článek
Rodák z Bratislavy (*1951) sledoval jednoho dne v televizi Mistrovství Evropy, kde zvítězil jeho krajan Karol Divín a malý Ondrej si umanul, že bude také bruslit, závodit a vyhrávat. Vstoupil na led už jako sedmiletý a podstupoval tvrdý tréninkový režim pod vedením slovenské krasobruslařky a trenérky Hildy Múdré, která se mu věnovala po celou dobu jeho kariéry plných 15 let. Na stadion chodíval už na šestou ráno, poté se odebral do školních lavic a po posledním zvonění mířil zpět na ledovou plochu. Celé dětství a dospívání vyplňovala škola a krasobruslení v podstatě veškerý jeho čas, stihl se bokem věnovat už jen jízdě na koních.
Ondrej Nepela vítězí na šampionátu Zlatá Brusle v Praze, 1964
Poctivá práce se vyplatila a brzy začala přinášet první ovoce. Nepela stoupal v závodech čímdál výše a dosáhl během 60. let a začátkem 70. let znamenitých výsledků a medailových pozic. V roce 1964 byl na Mistrovství Československa stříbrný a o rok později už bral zlato, které dokázal opakovaně obhajovat až do roku 1973.
Ondrej Nepela v roce 1972
Na evropských šampionátech si vyjel třikrát bronzovou příčku a poté celkem pětkrát získal zlatou medaili. Z Mistrovství světa si odvezl dvakrát stříbro a třikrát zlato. Olympijské hry absolvoval dokonce třikrát (poprvé jako třináctiletý po pouhých šesti letech tréninku s umístněním 22.), v roce 1968 získal osmou příčku a v roce 1972 získal trofej nejvyšší - odvezl si z japonského Sappora zlatou medaili (jako teprve druhý Čechoslovák po skokanovi na lyžích Jiřím Raškovi). Měl ale namále - při volné jízdě jej potkal pád při trojitém skoku Rittberger, ale měl z krátkého programu takový bodový náskok, že by jeho prvenství údajně dle slov jeho trenérky neohrozilo, ani kdyby se celou volnou jízdu klouzal po ledě po zadku.
Rozhodně se nestal slavným díky talentu. Ten měli větší Marián Filc i Jozef Sabovčík, ani jeden z nich však neprojevil tolik úsilí, přesnosti, dochvilnosti a poslušnosti jako Nepela
O rok později kariéru ukončil a dalších 13 let jezdil po celém světě jako profesionál v revue Holiday on Ice. Režim jej původně nechtěl pustit za hranice a dal mu nůž na krk, pokud nevyhraje MS v Bratislavě 1973, nepojede nikam. Nepela zmobilizoval svůj veškerý um, motivace jezdit revue byla obrovská a on závod vyhrál a mohl odcestovat.
V jeho další sportovní éře se přestěhoval do Německa, získal trenérskou licenci a v Mannheimu se věnoval novým krasobruslařským nadějím. Závodnice Claudia Leistnerová si připsala v roce 1989 pod jeho vedením zlatou medaili na Mistrovství Evropy. U toho již ale její trenér nebyl z důvodu vážné nemoci.
Ondrej Nepela byl miláčkem ženského publika. Mladý, pohledný a plachý sportovec byl ale skrytým homosexuálem. V tehdejší době bylo běžné odlišnou sexuální orientaci skrývat a málokdo to o něm tušil nebo přímo věděl. Musel tak žít stále v utajení a dvojím životem, svého času předstíral chození s krasobruslařkou Hanou Maškovou. I to byl samozřejmě důvod, proč chtěl opustit zemi za železnou oponou a na svobodnějším Západě žít v souladu sám se sebou.
Jeden z jeho pozdějších partnerů jej ale bohužel nakazil virem HIV. Tenkrát neexistovala efektivní léčba jako dnes a Nepela předčasně zemřel na komplikace spojené s AIDS roku 1989 ve věku pouhých 38 let. On sám nikdy homosexualitu a nákazu nepřiznal (ani rodina a blízká trenérka nic netušili) a oficiální příčinou úmrtí byla stanovena rakovina lymfatických uzlin, která jej v souvislosti s AIDS také postihla. Tehdejší režim o Nepelově orientaci věděl, ale zametal ji celou dobu pod koberec. Až po mnoha dalších letech přiznala v televizním pořadu zpěvačka Eva Pilarová, která byla homosexuálům nakloněna, že se jí Nepela se svojí orientací svěřil.
V roce 2000 se mu dostalo obrovské pocty - získal ocenění Nejlepší slovenský sportovec 20. století a cenu za něj nepřebíral nikdo jiný než jeho trenérka Hilda Múdrá, která svého svěřence přežila o 32 let (zemřela ve Vídni roku 2021). Byli si s Nepelou velmi blízcí nejen po pracovní stránce a jeho smrt tenkrát oplakala, jako by jí zemřel vlastní syn. On sám ji oslovoval teto. Je po něm pojmenován i bratislavský zimní stadion a také jeden ze světových krasobruslařských šampionátů.
Aktuálně se také připravuje životopisný film o tomto sportovním velikánovi. Měl by se jmenovat Nepela: Cesta za svobodou a premiéru má zatím stanovenu na prosinec roku 2025.
Film o Nepelovi nosím v hlavě už několik let. Důvodem, proč jsem se rozhodl natočit film o dnes již téměř zapomenutém krasobruslaři, je jeho nadčasový životní příběh. Je to boj za osobní svobodu a možnost seberealizace. Stal se z něj ptáček uvězněný hned ve dvou zlatých klecích – jednou byl tehdejší režim a druhou jeho sexuální orientace.
V hlavní roli by se měl objevit mladý herec Adam Kubala (asi také díky velké podobě s Nepelou) a v roli trenérky princezna Arabela - herečka Jana Nagyová Pulm. Na filmu se odborně podílí i syn Hildy Múdré a měl by zachycovat klíčové momenty jeho života včetně světového šampionátu roku 1973 na Slovensku, který pro Nepelu znamenal značný stres spojený s povolením nebo zákazem vycestovat ven.
Použité zdroje:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Ondrej_Nepela
https://www.olympijskytym.cz/article/po-zatopkovi-vznika-dalsi-film-o-slavnem-olympionikovi-teste-se-na-legendu-nepelu
https://www.vlasta.cz/celebrity/ondrej-nepela-krasobrusleni-ledni-revue-olympiada/
https://www.nastartu.cz/ondrej-nepela-komuniste-tajili-jeho-homosexualitu-i-pricinu-smrti
https://www.lidovky.cz/serialy/ondrej-nepela-krasobruslar-nemoc-aids-hiv-trener-pirueta.A220816_093520_ln_specialy_ape
https://www.totalfilm.cz/2022/08/legendarni-ceskoslovensky-krasobruslar-nepela-ozije-ve-filmu/
https://www.filmcenter.cz/en/upcoming-projects/4395-nepela
