Vlasta Vrázová: zapomenutá bojovnice a velká žena československých dějin s Řádem Bílého lva

Tato pozoruhodná žena přišla na svět roku 1900 v americkém Chicagu, oficiálně se jmenovala Vlasta Adele Vraz. Narodila se však do rodiny se silnými českými kořeny, která svůj původ ctila a jejíž členové vrchovatou měrou zasvětili své životy budování česko-amerického přátelství a službě a pomoci nejen tamním Čechům, ale i svojí rodné zemi.

Vlastina matka, též Vlasta, byla dcerou Augusta Geringera, u kterého příběh ze zámoří začíná. Český rodák původně učil v Březnici u Příbrami, ale jeho profesním snem bylo stát se vydavatelem vlastních novin. Jako mladík odcestoval do Spojených států, usadil se v Chicagu a založil zde roku 1869 české nakladatelství. Jeho nejvýraznějším počinem byl krajanský deník Svornost, který vycházel od roku 1875 úctyhodných 83 let, ovšem nakladatelstvím prošla řádka dalších časopisů a knih, psaných převážně česky.

Vlastin otec Enrique Stanko Vráz byl též potomkem českých rodičů a proslul i v naší zemi jako významný cestovatel a dobrodruh. Pobýval na mnoha místech planety mezi domorodými kmeny ať už mezi indiány v Amazonském pralese nebo s lidožrouty na Papui-Nové Guineji.

Ze svých poznatků publikoval cestopisy, které jsou i v dnešní době stále k dostání a zasílal četné exponáty do našich muzeí. Brával do přírody často i Vlastu a jejího bratra a jí to natolik přirostlo k srdci, že celoživotně sama ráda vyrážela na cestovatelské výpravy, trampovala zejména po celé Severní Americe a psala o svých dobrodružstvích reportáže do krajanských deníků a časopisů.

Jablko nepadlo daleko od stromu ani v pracovních aktivitách a Vlasta Vrázová pokračovala v rozvoji česko-amerických vztahů společně se svými rodiči a dědečkem. Během 1. světové války se rodina angažovala v podpoře budoucího československého prezidenta Tomáše G. Masaryka a po vítězství pomohla zorganizovat jeho triumfální návštěvu v USA.

Po vzniku ČSR se Vlastin otec rozhodl podpořit svými znalostmi a zkušenostmi rodící se československé akademické kruhy a přesídlil s celou rodinou zpět do vlasti předků, kde žili v Praze až do vypuknutí 2. sv. války. Stanko Vráz se věnoval přednáškové a publikační činnosti, mladá Vlasta jej podporovala a pracovala pro něj jako jeho sekretářka a pravá ruka. Překládala také jeho spisy do angličtiny a sepisovala paměti. Vrázův fyzický i psychický stav se po vážné nemoci rapidně horšil a v roce 1932 zemřel.

Vlasta společně s matkou zůstaly i nadále v Praze a pokračovaly v rodinném podniku. Stala se styčnou osobou Amerického červeného kříže a věnovala se bohulibým činnostem i pro jiné humanitární organizace. Do toho učila, překládala a pokračovala v sepisování otcových pamětí. Zpracovala otcovo vyprávění, jeho korespondenci a zápisky z cestovatelských deníků a v roce 1937 spatřila světlo světa kniha Život a cesty E. St. Vráze.

Na jaře 1939 po nacistické okupaci se rodina Vrázových sebrala a odjela zpět do Spojených států, kde se Vlasta přemístila do Washingtonu D. C. a pracovala pro naši exilovou vládu. Začala také chystat a organizovat humanitární pomoc Československu. V tomto roce však rodinu zasáhl odchod dalšího blízkého člena rodiny - Vlastin bratr Vítězslav, profesor ekonomie, kterou učil též v Praze na Univerzitě Karlově, předčasně zemřel na následky infarku.

Vlasta pokračovala v humanitární pomoci a věnovala se významně i zámořské podpoře protinacistického odboje. Společně s Alicí Masarykovou založila chicagskou pobočku Československého červeného kříže a s přispěním více než dvoutisícovky českých krajanů organizovali sbírky a vybírali peníze na pomoc Československu. Po konci války přijela do vlasti a jako hlava organizace American Relief for Czechoslovakia (ARC) zajistila dovoz a distribuci finanční a materiální pomoci, která tenkrát pomohla a podržela nad vodou mnoho našinců. Činnost ARC byla skutečně zásadní - třeba jen potravin se díky ní v roce 1946 dovezlo do naší vlasti přes 800 tun! K tomu léčiva, ošacení, vybavení nemocnic a mnoho dalšího. Celkově rozdělila pomoc ve výši 4 miliony dolarů.

Již během války byla Vrázová aktivní členkou další českoamerické společnosti, která se zásadně podílela na odbojových aktivitách. Československá národní rada americká byla nejvýznamnější krajanskou organizací a sdružovala na 250 000 členů po celých Spojených státech a Vlasta to postupně dotáhla až na její předsedkyni.

A to není zdaleka vše. Tato inspirující žena pokračovala neúnavně ve službě a pomoci lidu i za minulého režimu. Komunisté ji po Vítězném únoru na nějaký čas věznili, ale po ostré odmítavé americké reakci byli nuceni ji propustit a ona znovu přesídlila do Ameriky. Zasadila se o vybudování sanatoria v Kladrubech pro léčbu lidí s tělesným postižením a doživotně se angažovala v protikomunistickém odboji. Pomáhala poúnorovým uprchlíkům, kteří živořili v bídných podmínkách utečeneckých táborů a snažili se dostat do USA. Organizovala petice, chodila v čele protikomunistických demonstrací a zůstala hlavní vůdkyní českoamerické komunity a protirežimní bojovnicí až do své smrti. Zemřela ve vysokém věku 89 let v srpnu 1989 a o pár měsíců se tak bohužel nedožila pádu železné opony, po kterém velmi toužila.

Tato výjimečná žena našich dějin obdržela v roce 1947 jako jedna z prvních žen Řád Bílého lva za zásluhy o stát. A že jich bylo skutečně požehnaně.

Použité zdroje:

https://www.i60.cz/clanek/detail/35125/vlasta-vrazova-zena-se-sirokym-srdcem

https://www.czechcenter.org/blog/2023/8/10/vlasta-adele-vraz-a-czech-american-during-communist-czechoslovakia

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Vlasta_Vrázová

Vlasta Vrázová - Databáze knih