Článek
Kdybych dostala korunu pokaždé, když na podzim slyším debatu o používání mlhových světel, tak už mám vlastní ostrov, kde žádná mlha nebude. Nechápu, jak je možné, že přes veškerá kvanta těchto debat, je používání mlhových světel pro spoustu řidičů stále taková záhada.
V zákoně číslo 361/2000Sb.) o provozu na pozemních komunikacích je stanoveno (Osvětlení vozidel §32/odst. 4): Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy.
A teď mi řekněte, kde je v tom schované, že mlhovky je fajn mít zapnuté při lehkém dešti, kdy na čelní sklo spadne zhruba deset kapek za minutu? Nebo že je ideální mít zapnutá mlhová světla jen tak, aniž by byly jakkoli zhoršené podmínky, například brzy ráno nebo třeba i odpoledne.
Možná má spousta řidičů prostě silné empatické cítění a jakmile na rádiu slyší, že o tři kraje dál padá sníh a do toho se tam zvedla mlha, tak v rámci podpory tamních řidičů použijí mlhovky i na polní cestě. Možná je chtějí podpořit, a tak si na nebi vyhlédnou jeden jediný mrak, který tam je, ale za to se tváří hrozivě. V rámci soucítění se strastiplnou cestou jiných řidičů je chtějí podpořit a vyjádřit solidaritu zapnutím mlhovek.
Chápu, že je spousta řidičů začátečníků nebo zkrátka opatrných řidičů, kteří raději zapnou všechno, co mají, jen aby něco nechybělo. Výsledek je ale bohužel úplně opačný. Auto září na dvacek kilometrů daleko tak intenzivně, že to mate přistávající letadla.
Kapitola sama pro sebe je používání mlhovek na dálnici a v koloně. Samozřejmě, bezpečnost především. Všichni chceme do cíle dojet ve zdraví. Jak to ale můžeme udělat, když jedeme na dálnici v koloně, rychlostí zhruba 50 km/h a všichni svítí jak vánoční stromečky? Zapnutá všechna světla a věřím, že kdyby někteří mohli, tak vytáhnou i dodatečné reflektory z kufru.
Když už jedeme všichni nalepení na sobě tak těsně, že si vzájemně vidíme do kufrů a můžeme si spočítat vrásky na čele, tak určitě není třeba, aby každé auto v koloně mělo zapnutá obě mlhová světla. Ne, opravdu zadní mlhovka není orientační světlo pro vozidlo za vámi. Zadní mlhovka ve vzdálenosti několika metrů působí jako laser, který skrz oko vypaluje polovinu mozku.
Opravdu je skvělý začátek dne, kdy jedu na šestou hodinu do práce a zaseknu se za vozidlem, které jede šnečím tempem a má zapnuté obě mlhovky. Marně se z auta rozhlížím, kde v dálce spatřím aspoň náznak mlhy. Vážně chci věřit, že řidič přede mnou má důvod mít tato světla zapnutá. Bohužel ho ale nenacházím. Nikde ani sníh, ani mlha, ani déšť, jen za keřem sedí vychechtaný Rákosníček a baví se.
Stejně skvělé je po tomto ránu vést dítko na odpolední trénink. Oči jsou vypálené už z ranní cesty, tak je opravdu ideální, když se k tomu přidá i odpolední dávka záření. Naprosto rozumím tomu, že zhoršené podmínky může vnímat každý jinak, je to subjektivní, ale vzájemně se oslepovat světlem, neprospěje nikomu.
Dobře, na cestě, kde široko daleko nikdo a nic není, tak ať si každý svítí dle libosti, ale ve chvíli, kdy se ve zpětném zrcátku objeví auto, tak zadní mlhovku vypnout. Je to jeden čudlík, zhasnutí této mlhovky je snazší, než si naladit rádio. To dáme!
Už umíme zipovat, byla to dlouhá cesta, ale poslední dobou to funguje krásně. Pojďme se naučit používat i světla a vzájemně se nepropalujme mozek skrz na skrz.
