Velký průvodce inflací v roce 2023 a malý výhled na rok 2024

Poslední údaje o růstu cen by zamotaly hlavu nejen laikovi: Průměrná roční inflace v roce 2023 byla 10,7 %. Ale roční inflace byla jen 6,9 %. Jenomže harmonizovaná inflace byla 7,6 %. Kdyby se nezapočetl loňský úsporný tarif a odpuštění příplatku na obnovitelné zdroje, byla by roční inflace jen 4,2 %. Kdybychom počítali inflaci od ledna 2023, tak bylo roční tempo jen 0,9%. A do toho ceny v prosinci klesaly ročním tempem 4,8 %! Je proto nejvyšší čas, udělat si v těchto číslech pořádek.

V zásadě jsou tři důvody, proč chcete měřit inflaci neboli rychlost růstu cenové hladiny, a odpovídají dobře tomu, proč chcete měřit rychlost svého auta:

Okamžitá inflace není nikdy úplně „okamžitá“, protože nejsme s to, měřit pohyb cen každý den a každou sekundu. Nejjemnější měření, které nám poskytne statistický úřad, je jeden měsíc. Proto nejblíž okamžité inflaci je měsíční inflace. Ta měla v prosinci 2023 roční tempo –4,8 %, ceny tedy klesaly.

Proč používáme „roční tempo“? Kvůli tomu, abychom zachovávali stejné jednotky měření. Rychlost auta měříme v kilometrech za hodinu, ať už cesta trvala hodinu nebo pět minut. Díky tomu jsou všechny hodnoty srovnatelné. V prosinci 2023 ceny klesly o 0,4 % oproti listopadu 2023. Ale protože jsme zvyklí vyjadřovat inflaci v roční míře, je třeba to přepočíst: o kolik procent by ceny klesly, kdyby stejným tempem klesaly ceny celých dvanáct měsíců? O hodnotu 4,8 %.

Někteří novináři píší, že v prosinci 2023 inflace „zpomalila“. Není tomu tak. V prosinci 2023 žádná inflace nebyla. Ceny klesaly, a byla tedy deflace. A jak to bylo v minulosti? Na grafu níže si můžete prohlédnout, jak se měnila inflace každý měsíc v posledních pěti letech.

Metodická poznámka: Nabízím vám v tomto i dalších grafech dva pohledy: jednak oficiální inflaci vyhlášenou statistickým úřadem, jednak inflaci bez započítání úsporného tarifu. Proč? Tzv. úsporný tarif byla subvence, kterou nám stát platil v říjnu až prosinci 2022 jako kompenzaci drahých energií. V tržních cenách to vidět nebylo, ale v naší peněžence ano. Měli bychom to tedy do inflace zahrnout, nebo ne? Český statistický úřad se rozhodl tu subvenci započítat a jak vidíte, v říjnu 2022 mu díky tomu vyšlo, že ceny klesaly. (O to více mu ceny vyskočily v lednu 2023.) Někteří ekonomové se započítáním nesouhlasí. Zde jsem proto na základě informací statistického úřadu odhadl, jak by čísla vypadala bez započítání subvence. Vy si díky tomu můžete vybrat - stačí kliknout na přepínátko na grafu.

Z grafu jste mohli vyčíst, že okamžitá inflace dost kolísá, stejně jako rychlost auta se neustále mění. Před křižovatkou uberete, pak zase přidáte. Je to tak. Všimněte si těch výkyvů každý leden - ty jsou dány tím, že v lednu mnoho firem přeceňuje své zboží na celý rok. Abychom poněkud oslabili tento vliv, přidávám níže ještě graf vývoje tříměsíční inflace. „Okamžik“ této okamžité inflace je dost dlouhý na to, aby nás nemátly extrémní výkyvy, ale není až tak dlouhý, aby zatemnil velké změny.

Kvůli tomu, že okamžitá inflace i v minulosti stále kolísala, dává smysl počítat průměrnou inflaci ke dnešnímu datu od určitého staršího data. Výkyvy se vzájemně vyruší, takže dostaneme přesnější představu o tom, jaký byl v poslední době trend.

Jenomže za jaké období počítat průměr? Za poslední čtvrtletí? (To jsme viděli v posledním grafu.) Za poslední rok? (Typické v novinách.) Za pět let? Žádná odpověď není správná. Záleží jen na tom, co vám přijde zajímavé a užitečné. V autě si někdo sleduje průměrnou rychlost či spotřebu za každý výlet zvlášť, jiný zase za celou dobu existence vozu. Graf níže vám proto ukáže všechno. Řekne vám, jaká byla průměrná inflace mezi prosincem 2023 a libovolným měsícem až pět let zpátky.

Graf hezky znázorňuje úskalí, které se skrývá v počítání dlouhodobých průměrů. Vezměte si otázku, zda Česká národní banka dělá dobře svoji práci. Jejím úkolem je držet inflaci mezi 0 % a 2 % (tzv. inflační cíl). Daří se jí to?

V horizontu posledního půl roku ne. V posledním půlroce ceny v průměru klesaly ročním tempem 0,7 %. Kdybychom se však soustředili na horizont 7-11 měsíců, měla by Česká národní banka být pochválena. Od ledna 2023 byla inflace krásných 0,9 % ročně! Ale co třeba horizont jednoho roku? To už je horší: 6,9 %, resp. 4,2 % (podle toho, zda započítáte úsporný tarif). V horizontu dvou let byste ji měli zásadně vypeskovat - ceny za poslední dva roky rostly v průměru tempem 11,2 % ročně! A ani v horizontu pěti let to není nijak slavné - ceny rostly v průměru o 6,8 % ročně. To opravdu není dobrý výsledek. Mimochodem, v jakém časovém horizontu byste Českou národní banku hodnotili vy?

Abychom těch průměrů neměli málo, dá se průměrovat nadvakrát. V našem případě se to jmenuje „průměrná roční inflace“. Ta se počítá tak, že se průměrná cenová hladina v posledních 12 měsících vydělí průměrnou cenovou hladinou v předposledních dvanácti měsících. To je právě ta inflace, která v prosinci vyšla 10,7 % (a byla by bez započítání úsporného tarifu vyšla 9,9 %). Vývoj průměrné roční inflace za poslední čtyři roky je znázorněn níže na grafu.

Jak vidno, průměrná roční inflace je příjemně hladkou křivkou. To je proto, že ve svém výpočtu zahrnuje vlastně ne jeden rok, ale 24 měsíců! Dobře tak vystihuje dlouhodobý vývoj. V našem případě je například vidět, že Česká národní banka dlouhodobě není schopna držet inflaci v intervalu inflačního cíle a že tak tomu bylo již před covidem.

Velká setrvačnost výpočtu také znamená, že toto měřítko inflace hodně vypovídá o minulosti, ale jen velmi málo o blízké budoucnosti. Jaká bude průměrná roční inflace v lednu 2024? To umíme odhadnout už nyní. Lednové ceny jsou totiž jen posledním ze 24 měsíců, které vstupují do výpočtu; předešlé měsíce jsou známé. Tak třeba, i kdyby v lednu 2024 ceny vůbec nevzrostly (což se bohužel nestane), vyjde průměrná roční inflace 9,3 %. Kdyby rostly stejně jako loni, vyjde 9,8 %. To není velký rozdíl.

Pomůže nám některá z probraných inflací v předpovídání budoucího vývoje? Porostou v roce 2024 ceny, nebo ne? A pokud ano, jak moc?

I zde můžeme použít příměr s automobilem. Dokážete na základě minulých rychlostí jízdy předvídat, jak rychle řidič pojede teď, na jednom konkrétním úseku konkrétní silnice? Ne tak docela; na kvalitní předpověď to nestačí. Řidičovy jízdní návyky sice hrají roli, ale vedle toho půjde o dnešní počasí, o ostatní řidiče, o hustotu provozu a tak dále.

Podobné je to s inflací. Minulá data nám poskytnou informaci o „návycích“, ale celá odpověď to nebude. Tak například víme, že v lednu tradičně mnoho firem přeceňuje své zboží a služby. (Ceny rohlíků v samoobsluze se dají snadno měnit denně, avšak třeba nájemné těžko budete měnit často.) Je to vliv vpravdě zásadní. V roce 2023 se téměř 90 % cenového nárůstu odehrálo v lednu! Zbylý cenový nárůst skoro nestál za řeč.

I letos se dá očekávat, že to bude podobné. V lednu ceny znatelně vzrostou (respektive již vzrostly, protože nové ceníky bývají platné již od začátku ledna). I proto možná Česká národní banka snížila před Vánocemi úrokovou sazbu opatrně jen z 7 % na 6,75 %. Další snižování bude dělat až podle toho, jak dopadne leden. Zrovna letos je totiž obzvlášť těžké předpovídat lednové přeceňování. Nabíhá konsolidační balíček, jehož opatření budou působit různými směry. Namátkou: sníží se DPH u potravin z 15 % na 12 %; u točeného piva se DPH zvýší z 10 % na 21 %; u knih se DPH platit nebude; a tak dále. Vedle toho znovu začínáme při spotřebě energií platit příspěvky na podporované zdroje, které se dočasně neplatily. Málokdo si proto troufá odhadovat, jak vlastně ten leden dopadne.

(Mimochodem, bankovní rada má příští rozhodnutí dělat 8. února; to ale ještě lednová čísla známa nebudou. Statistický úřad je oznámí o týden později. Dovolí si Česká národní banka i přesto snížit sazby? Nebo počká na další měnověpolitické jednání, které ale bude až 20. března?)

Ve zbytku roku po lednu už pravděpodobně žádný velký růst cen nezažijeme. Úrokové sazby jsou totiž vysoko, a ani po snížení nebudou níž než okamžitá inflace. Působí tedy protiinflačně a nestane-li se něco neočekávaného, od února budeme zažívat cenový „klid“. Jenomže na druhou stranu, o neočekávané události v poslední letech nebyla nouze…

Berte proto tuto „předpověď“ s velkou rezervou. Pořádná predikce se nemůže opírat jen o minulá data. Musí jednak zahrnout politický a ekonomický kontext (Který světový konflikt zase zdraží ropu? Jak velký bude schodek státního rozpočtu?) a jednak se podívat do střev inflace (Které položky jsou ve spotřebním koši nejvíce zastoupeny? Jak se zrovna ony budou vyvíjet?).

Co že je ta harmonizovaná inflace z úvodu článku? To je inflace, kterou počítá Eurostat. Jednotlivé státy Evropské unie totiž používají mírně různé přístupy, pokud jde o to, co zahrnout do indexu spotřebitelských cen. Eurostat proto používá vlastní metodiku. Dociluje tím srovnatelnosti, ale za cenu menší vypovídací schopnosti přímo pro konkrétní zemi. Podle předběžných výsledků Eurostatu tak vyšla v prosinci 2023 roční inflace v Česku 7,6 % namísto 6,9 %.

A jak si tedy stojíme ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie? Využijme tuto příležitost ke grafickému znázornění posledního nevysvětleného pojmu: index spotřebitelských cen. To je číslo, pomocí něhož měříme výšku cenové hladiny. „Indexem“ je proto, že si jednu hladinu v minulosti (Eurostat si volí průměr roku 2015) zvolíme jako základní, té přiřadíme hodnotu 100, a pak všechny ostatní hladiny s ní poměřujeme. Inflace je od indexu odvozená. Index měří přímo hladinu neboli stav, kdežto inflace měří změnu cenové hladiny. Vrátíme-li se k příměru s autem, index spotřebitelských cen funguje jako počítadlo ujeté vzdálenosti, kdežto inflace funguje jako tachometr (rychloměr).

Jak daleko jsme ujeli od roku 2015? Ve které zemi ceny narostly nejvíce? A patří Česko mezi premianty, nebo „premianty“? Odpoví Eurostat a následující grafika, kde si můžete pustit animaci.

Pokud v lednu 2024 vrostou cenu podobným tempem jako loni a pokud už pak dále zůstanou stejné, dočteme se za rok, že roční inflace byla v prosinci 2024 cca 6 %. Ale my už víme, jak to číslo číst. Nebo spíš, jak ho nečíst: Tato inflace 1) bude hodně vypovídat o lednu 2024, 2) bude málo vypovídat o zbylých měsících a 3) nebude téměř nic vypovídat o prosinci 2024.

Vy se mezitím můžete znovu naučit žít ve světě s nízkou inflací, a navíc k tomu využít vysokých úrokových sazeb ke spoření. (Více o tom v tomto článku.) Tak velký kladný rozdíl mezi úrokovými sazbami a inflací jsme tu již dlouho neměli. Obvykle je spíš záporný - viz graf níže. Očekávejte tudíž, že vysoké sazby už dlouho nevydrží.

Na závěr stručné shrnutí inflačních pojmů, ať se v nich vyznáme nejen v roce 2023, ale i v dalších letech:

Autor pracuje na Anglo-American University.