Článek
Kampaň na podporu myanmarské demokratické ikony a nositelky Nobelovy ceny míru Do Aun Schan Su Ťij, „Su 80 Birthday Campaign“, si vytkla za cíl shromáždit rekordní počet pozdravných videí pro zápis do Guinnessovy knihy rekordů a intervenovat za propuštění Su Ťij. Rovněž shromáždit humanitární pomoc pro Myanmar, těžce zkoušený občanskou válkou a nedávným zemětřesením. Svého hlavního cíle kampaň dosáhla již den před narozeninami Su Ťij, kdy počet nashromážděných videogratulací lidí z celého světa překročil magickou hranici 80 tisíc. To odpovídá tisíci gratulací za každý rok života této neobyčejné ženy.
„Upřímně děkujeme každému, kdo poslal svá přání, a všem, kdo pomohli tento cíl uskutečnit,“ uvedl Kim Aris, syn Su Ťij a jeden z organizátorů kampaně.
Zatímco světová demokratická komunita organizuje symbolické oslavy narozenin Su Ťij, situace v zemi je napjatá. Na telegramových kanálech kontrolovaných armádou kolují příspěvky vyzývající k monitorování a zatýkání osob, které se připojily k symbolickým protestům – například nošení modrých košil (symbolického vyjádřením solidarity s politickými vězni) nebo „květinové stávky“ (vzdání se nákupu květin).
Stručný portrét ikony: mezi vězením a Nobelovou cenou
Do Aun Schan Su Ťij je dcerou hrdiny boje za nezávislost Myanmaru Aun Schana, zavražděného v roce 1947. Vzdělání získala v indickém Dillí a britském Oxfordu, poté pracovala pro Organizaci spojených národů. Provdala se za britského akademika Michaela Arise, s nímž má dva syny, Alexandra a Kima. Do politiky vstoupila během krvavě potlačených nepokojů proti vládě vojenské junty v roce 1988. Do Myanmaru tehdy přicestovala z Velké Británie, aby se postarala o svoji nemocnou matku. Jako dcera Aun Schana se ale záhy ocitla na pódiích protestních shromáždění. Její kultivovaná a půvabná osobnost uchvátila davy a zastínila jiné představitele demokratické opozice. Su Ťij byla zvolena generální tajemnicí nově založené Národní ligy za demokracii (NLD). Když strana drtivě vyhrála volby v roce 1990, vojenská junta výsledky anulovala a odmítla jí předat moc. Su Ťij byla ještě před volbami uvězněna a strávila 15 z následujících 21 let v domácím vězení. Stala se jednu z nejznámějších politických vězeňkyň světa. V roce 1991 jí byla udělena Nobelova cena míru za „její nenásilný boj za demokracii a lidská práva“. Jedním z hlavních navrhovatelů, aby tuto cenu získala, byl československý prezident Václav Havel. Peníze z ceny Su Ťij použila na založení fondu pro zdravotnictví a vzdělávání v Myanmaru.
V období uvolňování represí a částečné demokratizace země po roce 2010 byla Su Ťij propuštěna z internace a opět se vrátila do politiky. V historických volbách v roce 2015 její NLD dosáhla drtivého vítězství. Ústava, účelově sestavená pro potřeby vojenské junty a jejích stoupenců, však Su Ťij kvůli zahraničnímu občanství jejích dětí znemožnila stát se prezidentkou. Ve vládě NLD proto zastávala nově vytvořené pozice státní poradkyně (de facto předsedkyně vlády) a ministryně zahraničí.
Obraz Su Ťij významně poškodily události v myanmarském Rakhinském státě, kde armáda roku 1917 zahájila tvrdé represe proti muslimské menšině Rohingů. Su Ťij se k problému stavěla velice váhavě. Její vyjádření se omezovala na obecná prohlášení o lidských právech pro všechny obyvatele Myanmaru, zákonnosti a nutnosti náboženské snášenlivosti. Jen minimálně kritizovala počínání armády. Dokonce v zájmu „národní cti“ obhajovala Myanmar proti obvinění z genocidy Rohingů před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu. Ze světově známé ikony boje za lidská práva se stala v očích velké části světové veřejnosti politickým páriou a byla jí demonstrativně odnímána zahraniční ocenění (včetně Ceny Václava Havla, Ceny města Edinburghu či Ceny Amnesty International „Velvyslankyně svědomí“).
Převrat roku 2021 a justiční fraška
NLD v listopadu 2020 znovu přesvědčivě vyhrála volby. Představitelé armády, jejíž politické strany ve volbách beznadějně propadly, prohlásili jejich výsledky za zfalšované a 1. února 2021 provedli státní převrat. Su Ťij byla spolu s dalšími předáky NLD zatčena a stala se nedobrovolnou herečkou vleklého justičního divadla. Byla obviněna z více jak desítky trestných činů, které ona i mezinárodní společenství označují za vykonstruovaná – od porušení protiepidemických opatření v době covidu a držení nelegálních vysílaček jejími osobními strážci, přes podněcování a korupci, až po prozrazení státního tajemství a volební podvody.
Procesy probíhaly za zavřenými dveřmi, bez přístupu médií, pozorovatelů a často i bez možnosti řádné obhajoby. Navzdory mezinárodnímu odsouzení a žádostem o propuštění byla Su Ťij během soudních řízení konaných mezi prosincem 2021 a prosincem 2022 odsouzena k celkovému trestu 33 let vězení. V srpnu 2023 jí předáci vojenské junty trest snížili, takže dnes činí „pouhých“ 27 let. Su Ťij strávila většinu času po převratu v izolaci ve vězení nebo v domácí internaci. Její zdravotní stav je podle informací myanmarského odboje znepokojivý, trpí mimo jiné bolestmi zubů a její věznitelé jí odmítají poskytnout potřebnou lékařskou péči. Údajně prý rovněž byla zraněna při nedávném zemětřesení.
Symbol naděje
Příběh Do Aun Schan Su Ťij je příběhem nezlomného odporu proti tyranii, za který tato žena zaplatila obrovskou osobní cenu – ztrátou svobody, odloučením od rodiny a zmařenými roky života. Zároveň je její odkaz zamlžen rolí během rohingské krize. Pro miliony obyvatel Myanmaru, a nejen jich, však „Do Su“ (Matka Su) i za mřížemi zůstává symbolem naděje na obnovení demokracie v zemi. Kampaň 80 tisíc videí je toho výmluvným důkazem. Jak řekl její syn Kim Aris: „Tato kampaň ukázala, že svět na Su Ťij nezapomněl. A my nepřestaneme volat po její svobodě a svobodě celého Myanmaru.“ Na Su Ťij a těžce zkoušený Myanmar bychom neměli zapomínat ani u nás.
Použité zdroje:
Aung San Suu Kyi: Freedom from Fear: And Other Writings. Penguin Books 2010
Aung San Suu Kyi: Letters from Burma. Penguin Books 2010
Maung Kavi: On Daw Aung San Suu Kyi’s Birthday, Recalling the Cake That Rattled the Junta. The Irawaddy, 18 June 2025, https://www.irrawaddy.com/news/burma/on-daw-aung-san-suu-kyis-birthday-recalling-the-cake-that-rattled-the-junta.html
Kyaw Zwa Moe: The Lady Myanmar’s Generals Can’t Defeat. The Irawaddy, 19 June 2025, https://www.irrawaddy.com/opinion/commentary/the-lady-myanmars-generals-cant-defeat.html
Global Campaign Reaches Goal to Honor Aung San Suu Kyi on Her 80th Birthday. The Irawaddy, 18 June 2025, https://www.irrawaddy.com/news/burma/global-campaign-reaches-goal-to-honor-aung-san-suu-kyi-on-her-80th-birthday.html
