Článek
Po chvilce se v chodbě objevila střapatá hlava Romany. Odemkla a spiklenecky si položila ukazovák na rty:
„Tiše, Dane! Ještě tady mám pár rozdivočených ženských z magistrátu. Pokusím se jich nějak rychle zbavit. Zatím počkej v kuchyňce. Máš tam kafe a v lednici najdeš něco k pití. Vydrž prosím,“ usmála se omluvně.
V duchu vynadal všem magistrátním babám do kazišuků a prošel barem až do kutlochu, který Romana hrdě nazývá kuchyňkou. Kromě velké lednice tu byla část kuchyňské linky a stůl s časopisy a nějakými tiskopisy. Na malém volném místečku stolu měl připraven svůj oblíbený šálek s dráždivě vonícím obsahem.
-Kafe teda fakt umí, pomyslel si. Jednou mu prozradila, že na dobrou kávu je nutné uvařit vodu s minerálkou a poznat správnou teplotu vody. Nevěřil tomu. Na kávě je přeci podstatná káva!
Pověsil kabát na věšák a namátkou zalistoval v nejkřiklavějších obrázcích, ale nezačetl se. Momentálně by mu docela vyhovovala volná chvilka k uspořádání myšlenek, jenže teď?! Přišel na rande, a ne řešit nakupené problémy!
Romanu poznal před půl rokem. Tehdy mu lékař při preventivní prohlídce naměřil vyšší krevní tlak a důrazně ho upozornil, že by měl nějaké kilo shodit. Prý index BMI více jak třicet je už považován za diagnózu…
Dan zastává významné a výnosné místo u prosperující firmy, a tak se rozhodl s doporučením lékaře něco dělat. Společně s několika kolegy začal pravidelně využívat zaměstnanecký benefit a dvakrát týdně chodit do městského bazénu, jehož součástí je i sauna. Brzy vešlo ve známost, že v sauně pracuje pěkná ženská. Kolegové vyzkoušeli řadu triků, aby ji sbalili, ale nechytali se. Danovi se taky líbila, jenže odjakživa patří spíše k solidním sucharům než k holkařům. Vždy měl až chorobný strach z odmítnutí a zesměšnění se. Omezil se tedy jen na vstřícné pohledy a úsměvy. To však nestačilo Romaně. Když jednou s kolegou doplňovali vypocené minerály vínem, pošeptala mu, aby přišel ve středu. Ten den v sauně mají „prominentní“ dopoledne pro úředníky městského úřadu a odpoledne je sanitární úklid…
Vztah s Romanou však vážně narušil Danovy dosavadní životní postoje a názory. Dosud považoval mimomanželské vztahy za zbytečnou komplikaci života. Snažil se žít přísně racionálně: Náročná práce a rodina…!
Eva po dvaceti letech manželství je stále velmi pohledná žena, on si ji váží, a ať to vypadá jakkoli pokrytecky, má ji rád! Jenže fakt, že byl poprvé v životě sbalen kráskou, rozmetal jeho dosavadní solidnost jako dokonale umístěná nálož.
-Jsem starej bláznivej trouba, jací mi vždycky byli k smíchu, nadává si často v návalech inteligence, když se snaží srovnat s tím, že se zamotal do mileneckého poměru…
„Romčo, nalej nám fernet! Tvrdoně,“ přerušil jeho úvahy rázný ženský hlas vedle v baru.
„Děvčata, já toho mám dnes ještě moc,“ snažila se Romana plnit slib daný Danovi.
„Jenom nalej a klidně si dělej svoje! My si vystačíme samy,“ přidaly se další dva hlasy.
Dan mrkl na zápěstí a tiše zanadával podruhé. Má dnes čas všeho všudy necelé tři hodiny a takto přichází o část příjemné milostné předehry.
Z baru byly slyšet i další hlasy, které kohosi přemlouvaly, aby se přidaly k „babinci“.
„Blázníte, holky? Je před Vánocemi! Doma je práce nad hlavu,“ shrnul diskuzi starší sympatický hlas za odcházející…
„Ať si jdou, slípky! Běží zahřívat kurníky pro ty svoje vypelichaný kohouty,“ krákorala sufražetka, která objednávala fernety a pokračovala: „Chlapi si absolutně nezaslouží ženskou péči. Mně to můžete věřit, dámy! Mně, dvakrát šťastně rozvedený!“
„Povídej, Marťo! Netušila jsem, žes to zvládla dvakrát,“ ozval se příjemný ženský hlas.
„Ale, škoda času na vzpomínky! Poprvé to bylo z pubertální lásky. Ten mi udělal Michala. A když jsem s ním čekala druhý děcko, provalilo se, že se už delší dobu tahá s takovou boubelatou maminou z práce. Tak jsem ho vykopla a šla na potrat. Tehdy mi došlo, že hlavním úkolem ženský je obstarat děcku pořádnýho tátu. Takovýho, abyste mu jednou mohly říct: Vidíš spratku, jakýho tátu jsem ti obstarala? Tak mi teď koukej prokázat trochu vděku!“
„Ještě že ses toho vděku dočkala,“ poznamenal mladý hlas plný ironie.
„Nedočkala no! Prostě jsem nenašla toho správnýho… Pak ke všemu mladej utekl i ze studií… A teď ve dne jezdí ve skladu s vysokozdvižnou plošinou a v noci hraje po barech a bálech… No a co? Mohl dopadnout hůř! Alčo, ty se mi můžeš posmívat! Ty jo! Ty seš formát! Nechat si udělal děcko od fotbalovýho reprezentanta, klidně to oznámit tomu svýmu, kterej je takovej moula, že si vzal kukačku za svý…! A ještě doma vaří, pere a zavře oči, když si večer vyrazíš srovnat hormony s kopálistou… To se skláním v hluboké úctě.“
„Ale dámy, nechme toho! Chlapi jsou čuňata! Plivají po chodnících, potí se, smrdí pivem, močí u každého křoví, až je z toho člověku na zvracení! Přece se kvůli nim nebudeme hádat,“ ozval se smířlivě dosud neznámý ale protivný hlas. Dan si pomyslel, že tuhle nemusí ani vidět. Ten hlas vypovídal o všem.
„Ale řeknu vám holky,“ ozvala se žena, které říkaly Alena, „chlapi jsou fakt čuňata. Ten můj fotbalista mívá děsné větry. Neustále nestydatě prdí! A víte, co mi říká, když mu to vyčítám? Že si toho nemám tolik brát najednou! Že budou čerstvý…! Ale když se do mě dá holky… Vášně v křeči! To ten můj se do postele půl hodiny sprchuje, sprejuje a pak šup šup a puding!“
„Fuj,“ vyjekl s odporem protivný hlas, který předtím tak pomlouval muže.
„Romi, nalej nám ještě! A netvař se tak ublíženě. Neslyšíš, jak nám jde krásně řeč?! Ale tohle podepisuju, dámy. Čím je chlap větší čuně, tím víc dokáže v posteli. Ženská na ně musí holt mít žaludek,“ předváděla se Marta.
Danovi začalo docházet, že se ocitl v pasti. Sešlost vedle se hned tak nerozejde a on sotva dostane šanci nepozorovaně zmizet. Otráveně vytáhl z lednice sotva načatou láhev koňaku, nalil si řádnou dávku do široké skleničky a udělal si pohodlí. Nakonec tu není tak zle. Teplo, pití a čas na přemýšlení…!
Po chvíli mu však pohodu narušila vlastní látková výměna: Nutkání k močení! -Jestli se ty baby vedle nerozejdou, budu muset zneužít kuchyňský dřez, uvažoval ale přesto se znovu napil. Náhle mu celá situace připadla neuvěřitelně komická. Musel se ovládnout, aby se nerozesmál nahlas. Co by asi řekla Eva, kdyby ho tady viděla? Párkrát spolu v minulosti rozebírali téma, jak by se kdo zachoval, při nevěře toho druhého. Říkala, že by se snažila pochopit příčinu nevěry a až potom by jednala. Kdo ví? Eva je praktická a věcná žena. A většinou udělá, co si Dan přeje. Ve všem. Někdy jsou možná jeho přání proti mysli, a dokonce to umí dát i najevo, ale ustoupí… Lichotí mu to. Ovšem v posteli mu její odevzdanost dost vadí…
„Holky, to já jednou měla mužskýho,“ pokračovala Marta, „no, jako obrázek! Štíhlej, na těle skoro ani chloupek a voněl jak mimino. Ještě, než jsme se stačili svlíknout, už měl mokro ve slipech. A potom ještě třikrát za sebou…! Ale jinak to byl blbec k pohledání. Nejedl maso, nepil, nekouřil, a když jsem v posteli začala vymýšlet pozice, tak jsem byla nemravná čubka…!“
Danovi začalo být horko. Močák měl už nafouknutý jako hlavu a začal mít obavy, že udělá pod sebe louži. Závěs ve dveřích se zavlnil a vešla Romana s ukazovákem na rtech. Rozčileně rozhodil rukama a ukázal, co ho v nejbližších minutách čeká.
„Do dřezu ne, je ucpanej a instalatér přijde až zítra,“ šeptala.
„V tom případě tady zemřu,“ artikuloval bezhlasně.
Sáhla do jedné z přepravek pro prázdnou láhev od Pražského výběru, podala mu ji a diskrétně odešla do lokálu. S pocitem naprostého ponížení ulevil měchýři, třebaže trefit se do úzkého hrdla vyžadovalo značné mistrovství. Ovšem výsledkem byla zneuctěná ruka. Přemýšlel, co s tím. Umýt se nemohl, protože tekoucí voda v trubkách dělala dost velký hluk a mohl by se prozradit. Nakonec našel na stole vlhkou utěrku. Jen doufal, že ji Romana nevytáhne z koše na špinavé prádlo, kam ji odhodil.
Náhle ho napadlo jak asi v podobné situaci, hovoří ženy o něm? Třeba Eva nebo i Romana…? Co by asi o něm řekly? Je pro ně taky jen nástrojem k uklidnění hormonů či realizaci mateřských pudů? Vlastní ješitnost mu našeptávala, že o něm by se mluvilo shovívavěji, ale rozum byl nemilosrdný: V čem jsem jiný než ti, o nichž se vedle hovoří…?!
Čím víc se to snažil rozluštit, tím víc ho přepadala beznaděj. Znovu si nalil a tentokrát se nešetřil. Alkohol však začal působit i vedle v lokále. Protivný, skřípavý hlas meditoval:
„Já nevím, dámy, co na těch chlapech máte? Viděly jste včera v telce ten film? Jak tam ta ženská ve vězení říká: Kdo jednou zkusil, nechce víckrát jinak. Tak to podepisuji! Třeba tady Marta. Má zkušenosti ze dvou manželství, ale co potřebuje? Ženskou něhu!“
„Dej pokoj! Já zatím vystačím s chlapama,“ nedala se Marta.
„Určitě,“ přidal se k ní příjemný hlas. „Taky bysme se nezajímaly o mužský, kdybychom vypadaly jako…“
„Jako kdo? No?! Myslíš jako já?!“ zaječel protivný hlas.
„Já to neřekla!“
„Teda to je sprostý,“ začala natahovat moldánky skřehotavá.
Dan se uchechtl a dopil skleničku. Přemýšlel, co udělá, když si ženské vjedou nehty do obličejů. -Ale co, ať si vyškrábou oči, jeziny, rozhodl se.
V tom znovu pocítil nepříjemné nutkání v podbřišku. Množství vypitého alkoholu mu zrychlilo metabolismus. Jenže podruhé by už ponižující způsob vyprazdňování nezvládl.
-To ani náhodou, zasyčel. -Co tady vlastně dělám? Doma mám fajn ženskou a já vůl vlezu do tohohle chlíva! Ještě tady něco chytnu, sakra, nadával si v duchu!
Trochu nejistě vstal, oblékl si kabát, vzal do ruky láhev s močí a vyšel z kuchyňky. Ve zmatku začínající hádky a slz přišel nepovšimnut až ke stolu rozvášněných žen.
„Promiňte, dámy,“ řekl s poněkud neohebným jazykem. „Víte, nic mi není do toho, co řešíte, ale prskáte až na podlahu…!“
Ten monolog ho natolik zmohl, že pocítil nutkání škytnout. Potřeboval se nutně napít a v trapné nejistotě se málem napil z láhve vlastní moči.
„Fuj, prase,“ prohlásil a nechal ženy ve vyděšené nevědomosti, co tím vlastně myslel…
„Sakra, kde se tady ten chlap vzal?“ Slyšel za sebou ještě hlas ženy, které říkaly Marta…
Venku byl mírný, ale uklidňující mrazík. S nekonečnou úlevou vhodil láhev do kontejneru, našel si místo v křoví živého plotu, mimo dosah veřejného osvětlení a slastně ulevil močovému měchýři… A vlastně i duši, protože věděl, že se saunováním tady nadobro skončil…
