Článek
Jedním z dokladů, že se turistická nabídka v Praze nesoustředí jen a pouze do centrální části metropole, jsou mj. také Chvaly. Bývala vesnice, v současnosti západní čtvrť Horních Počernic a městské části Praha 20. V čele návštěvnických možností se drží zámek, ale není to tu pouze o něm, jak se při této cestě přesvědčíme.
Divočina a rybník za okruhem
Důvodem pro první zastávku na trase byl Chvalský rybník. Jen nějakých dvě stě metrů od frekventovaného Pražského okruhu, přesto už v náruči drobnější verze „pražské divočiny“. Ta se ostatně hlásí o slovo hned pod valem dálničního okruhu.
Bujná vegetace těsně pod Pražským okruhem
Chvalský rybník
Po hrázi rybníka, který je napájen potokem Chvalka a rozlohou má téměř čtyři tisíce metrů čtverečních, vede Slatiňanská ulice. Uvádí se, že rybník byl založen někdy před rokem 1869.
Pár kroků do mírného stoupání, první nízké domky, nad nimi stavba o poznání větší – a také štíhlá novorománská věž. Jsme u zámku.
Proměna kaple
Věž v tomto případě není zámecká, patří kostelu sv. Ludmily, který je se zámkem stavebně propojen. Původně se jednalo o jednolodní kapli sv. Anny v bočním křídle zámeckého objektu, v letech 1793-1794 byla přestavěna a rozšířena na zmíněný svatostánek. Nápadná věž je o osm desetiletí mladší, v novorománském stylu tu vyrostla v roce 1875.
Vstupní dveře do kostela se sice zprvu zdály zavřené – ale nenápadná cedulka hlásala „Otevřeno“, což nebývá v zemích českých u svatostánků úplně pravidlem (byť se situace mění a přístupných svatyní přece jen přibývá). Takže nejen exteriérovými vjemy kostela se může návštěvník ve Chvalech oblažit.
Kostel sv. Ludmily
Pohled do interiéru svatostánku
Hrozilo i zřícení
Chvalský zámek – podobně jako většina tuzemských historických objektů – si prožil své. Ve své nejnovější podobě se veřejnosti otevřel 1. května 2008. To už měl za sebou náročnou rekonstrukci. Ale vezměme to popořadě.
„Obec Chvaly byla poprvé písemně doložena v souvislosti s vybudováním Vyšehradské kapituly okolo roku 1070,“ uvádí se v jednom ze zámeckých informačních materiálů. „Její existenci roku 1088 pojistil král Vratislav II. velkou majetkovou nadací, která zajišťovala potřeby zdejších kanovníků v čele s proboštem.“
Zhruba od poloviny 14. století byly Chvaly – již jako zboží necírkevní – prodávány a dědičně postupovány bohatým pražským měšťanům.
O něco později vyrostla ve Chvalech tvrz – v majetkových záznamech se ale o jejím vybudování nic nepíše. První zmínka o ní je spojena až s rokem 1428, kdy „vdova po Václavu Křížovi zmiňuje v testamentu tvrz řečenou Chvaly a odkazuje ji své dceři Anně a jejímu manželovi Janu Rokycanskému“.
U vstupu do zámku
Následuje celá řada dalších majitelů…
Až přišel rok 1734 a v jeho průběhu ničivý úder blesku. Tvrz vyhořela a když se jezuité pustili do nápravy, výsledkem přestavby se stal renesanční dvouposchoďový zámek. V závěru 18. století – jak již je výše zmíněno – se zámecká kaple proměnila v kostel.
Časovým skokem se dostáváme do století dvacátého, rovněž na události bohatého. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 byl majetek zemského studijního fondu, pod který zámecký areál přešel v roce 1773 po zrušení jezuitského řádu, převeden do majetku republiky pod správou tehdejšího ministerstva orby.
Padesátá léta se na zámku podepsala nejtíživěji. Nejprve se v roce 1950 zámek dostal do majetku státní organizace Československé státní statky (prováděly se již pouze nejnaléhavější havarijní opravy), o pět let později začal objekt užívat Státní statek Praha. „To už byly obvodové zdi tak narušeny a vyborceny, že hrozilo nebezpečí zřícení,“ píše se v zámeckém informačním textu.
Zámek na dobových fotografiích
Zámecké interiéry
Pomyslné světlo na konci tunelu zazářilo až v roce 1992, kdy zastupitelstvo Horních Počernic zřídilo nadaci a začala cesta k záchraně a postupné obnově zámku. V roce 2001 byla staticky zajištěna klenba zámku a dvorní arkáda, o pět let později za podpory fondů EU odstartovala celková rekonstrukce.
O to, aby zámek žil, se dnes stará příspěvková organizace Chvalský zámek; mj. pořádá výstavy, veletrhy, kulturní akce, vzdělávací programy, zajišťuje provoz obřadní síně…
Svět ukrytý v zámku
…a v nabídce je celá plejáda dalších akcí. Například v úvodu avizovaná cesta kolem světa. Odstartovala tu letos 20. března a potrvá do 4. října. Do té doby bude zájemce do dobrodružství plného poznání uvádět sám Phileas Fogg, literární postava ze slavného románu Julesa Verna Cesta kolem světa za 80 dní.
Na nádvoří
Jedná se o interaktivní výstavu s prvky únikových her a audiovizuálními efekty od kolektivu autorů z plzeňské Kreativní zóny DEPO 2015. Účastníci cesty (hry) řeší na trase – na devíti zastaveních symbolizujících různá místa celé planety – úkoly a pomáhají tak panu Foggovi vyhrát sázku o jeho veškerý majetek.
Kolmé pískovcové stěny
Rybník, zámek – a teď do třetice bývalý lom s působivými pískovcovými stěnami. Na řadě je Přírodní památka Chvalský lom.
Do lokality, kde se v minulosti těžil pískovec, který sloužil při budování komunikací i místních staveb nejspíš již od středověku, je to od zámku asi půl kilometru. „Těžba zde byla ukončena na počátku druhé poloviny 20. století dostavbou dvoukolejné železniční trati, jejíž provoz by pokračující těžba narušovala,“ píše se na Wikipedii.
Jedním z důvodů ochrany území o rozloze 1,7 hektaru je vzácný výskyt břehule říční.
V bývalém pískovcovém lomu
Pohádka o názvu
Na závěr si ještě odpovězme na otázku, jak asi vznikl název této bývalé vesnice, nyní okrajové části Prahy. Text na zámeckém webu k tomu uvádí:
„Dle zápisků p. říd. učitele Zimy uveřejněných před světovou válkou jako příloha v „Hasičském župním věstníku“ vypravuje se tam tato pohádka o původu jména „Chval“: Před dávnými a dávnými časy vydal se na cestu z Prahy poutník, ubíraje se na východ. Za krátko dorazil k dědině, kdež ho zbojníci přepadli, usilujíce o jeho hrdlo (Hrdlořezy). I pádil odtud k nejbližší vesnici, kdež doufal nalézti ochrany. Ale obyvatelé její obořili se naň kyji (Kyje) a pocestný nucen byl prchati dále. Na smrt unaven doběhl konečně na jistou výšinu k chaloupkám, které tu byly roztroušeny. Zde se zastavil, aby se ohlédl po svých pronásledovatelích, ale těch více nespatřil. I zvolal radostně: „Chvála Bohu, jsem zachráněn! (Chvaly).
Jméno obdržela ves nejspíše po dávném svém držiteli Chvalovi. Staročeská jména Chval, Ojíř, Odolen… vyskytují se v dějinách velmi zhusta. Téhož původu jako jméno této obce jsou zajisté i jména Chvalkovice, Chvalovice, Chvaliny a p., jichž lze po Čechách napočítati přes 25.“
Zdroje:
Informační panely a propagační materiály zámku
https://chvalskyzamek.cz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chvalský_lom
Mapy.com
