Hopsa hejsa do Brandejsa – nejen na zámek

Jelikož ke dvojměstí jsem se vydal od jihu, úvod bude patřit levobřežní labské straně, historickému městu, které „prý dostalo jméno podle saského městečka Brandis u Lipska,“ jak se lze dočíst v publikaci 888 hradů, zámků, tvrzí České republiky. Coby trhová osada vzniklo někdy v letech 1290 až 1306. Právě tehdy začal sloužit nový most přes Labe.

V uvedené době na přelomu 13. a 14. století vyrostl na ostrohu nad řekou předchůdce dnešního renesančního zámku – nejprve jím byl raně gotický hrádek. Čas plynul, objekt zažíval úpravy, přestavby, dostavby… V letech po roce 1540 byl za Arnošta Krajíře hrad upravován renesančně. Severní křídlo bylo prodlouženo a obohaceno o věž.

Lokalita byla stále zajímavější, takže… „Na Brandýs si však dělal „zuby“ sám císař Ferdinand I. Lákaly ho okolní lesy plné zvěře, ležící v nevelké vzdálenosti od Prahy. O koupi jednal v roce 1637, ovšem bez úspěchu,“ uvádí text výše zmíněné publikace o hradech, zámcích a tvrzích.

Císař nakonec přece jen uspěl. Využil skutečnosti, že se Arnošt Krajíř zúčastnil stavovského odboje, brandýské panství obratem zkonfiskoval a povýšil na panství královské. Následovala další přestavba a přeměna objektu na renesanční zámek.

Pět staletí s habsburskými panovníky

Na zámeckém nádvoří vyzdobeném působivými renesančními sgrafity se nás shromáždily dobré čtyři desítky. Turisty je to tu vyhledávaný cíl. Ještě pár posledních exteriérových záběrů a prohlídka interiérů v prvním patře začíná. Vstupujeme do prostředí, které v průběhu pěti staletí důvěrně poznali všichni panovníci habsburské dynastie.

Známý je vztah císaře Rudolfa II. k zámku, který mu byl letním sídlem. A jehož podobu – stejně jako tvář přilehlých zámeckých zahrad – významně ovlivnil. Ale nejen císař, který ve filmové werichovské podobě volá své známé Hopsa hejsa do Brandejsa, toto místo nad labským tokem navštěvoval. Spojeno je i se jmény Karla VI., Marie Terezie, Františka I. (ten tu měl v čase napoleonských válek svůj hlavní stan); pro arcivévodu Ludvíka Salvátora plnil zámek úlohu sběratelského muzea; před nástupem na trůn tu coby důstojník dragounského pluku žil poslední rakousko-uherský císař a český král Karel I. – a jak se uvádí, považoval zámek za svůj nejmilejší.

To vše – a spoustu dalšího – oslovuje návštěvníky během prohlídky. Zájemce vede mj. do původních císařských komnat, do expozice uniforem a zbraní císařské kavalerie, do zámecké knihovny toskánských Habsburků, do apartmánu Karla I. a císařovny Zity…

Jako dva měsíce trvající bonbónek (od 2. dubna do 31. května) byla v běžně nepřístupných prostorách gotického sklepení, štoly, skleníku a alchymistické dílny otevřena výstava Rudolf II. ožívá. Provází jí sám „digitálně oživený“ panovník.

Cestou od kostelů k synagoze

Od zámku jsem na cestě západním směrem, brandýská část dvojměstí nabízí ještě nejeden důvod k zastavení. Například…

Blížím se k ulici F. X. Procházky a už z dálky vidím vrchol zvonice, která od roku 1753 stojí v sousedství kostela Obrácení sv. Pavla – ten své místo střeží od 40. let 16. století, kdy byl postaven jako svatostánek jednoty bratrské. Zbudovat ho nechal Arnošt Krajíř z Krajku, tehdejší majitel panství. Renesanční styl kostela později vystřídal barokní, vnitřní vybavení je rokokové. Skrz mříž lze do interiéru nahlédnout.

Kostelů je v Brandýse víc – kromě tohoto hlavního se na území města nacházejí ještě dva starší: kostel sv. Petra byl pravděpodobně založen někdy na konci 13. století, první zmínka o něm pochází z roku 1304, dodnes si zachoval gotický vzhled a slouží Církvi českobratrské evangelické; od konce 13. století stojí rovněž kostel sv. Vavřince, „po josefínských reformách sloužil jako sýpka a tělocvična, od roku 1928 ho užívá Církev československá husitská“, uvádí Jana Jůzlová v publikaci Toulky Polabím.

Pár kroků do vrchu k ulici U Sv. Vavřince a stojím u bývalého katovského obydlí. Brandýská katovna je zčásti přístupná veřejnosti, návštěvníci si mohou prohlédnout expozici přibližující historii hrdelního práva a katovského řemesla.

Zhruba tři sta metrů je to do ulice Na Potoce k židovské synagoze. V Brandýse je sice synagoga doložena od roku 1559, ta dnešní byla vybudována v roce 1829 po jednom z požárů. Ve 2. polovině minulého století byl objekt značně poničen, v současnosti po rekonstrukci slouží jako židovské muzeum. Poblíž synagogy se nachází židovský hřbitov.

V Brandýse žili Židé až do násilného odvlečení do Terezína transporty 13. a 16. ledna 1943. Po roce 1945 nebyla židovská obec v Brandýse obnovena.

Expozice přibližuje mj. i některé brandýské osobnosti. „Šalamoun Reichmann provozoval v Brandýse barvírnu a tiskárnu kartounů, Ferdinand Janowitz vyráběl oleje a fermeže a Abraham Pick provozoval mydlárnu. Do české literatury vstoupil česky píšící spisovatel Vojtěch Rakous, pocházející z Brázdimi, autor úsměvných črt ze života chudých polabských Židů,“ lze se dočíst v propagačním materiálu vydaném Federací židovských obcí v ČR.

Od svatého Václava k mariánskému kostelu

Na řadě je pravý labský břeh, respektive území rozkládající se za ním severovýchodním směrem. Vstoupil jsem do lokality staroboleslavské.

V 10. století se tu rozkládalo přemyslovské hradiště, v roce 929 (uvádí se i rok 935) byl u kostelíku sv. Kosmy a Damiána zavražděn český kníže a světec, sv. Václav. Po třicetileté válce – v souvislosti i s působením jezuitů od roku 1656 – se Stará Boleslav stala nejvýznamnějším poutním místem v Čechách (v těch časech sousední Brandýs byl zejména městem posádkovým).

Právě u místa, kde podle legendy skonal sv. Václav, mám první zastávku. Vstoupil jsem do areálu baziliky sv. Václava, založené v roce 1039 knížetem Břetislavem coby pokání za vyplenění polského Hnězdna, odkud Břetislav odvezl ostatky dvou Slavníkovců – svatého Vojtěcha a Radima. Zmíněný kostelík sv. Kosmy a Damiána byl při výstavbě zahrnut do nového objektu – stal se kryptou kostela pod vyvýšeným kněžištěm. Kostel prošel gotickou i barokní úpravou, interiér baziliky je převážně barokní.

Součástí areálu je románský kostel sv. Klimenta, který svou podobu získal ve třetí čtvrtině 12. století. Odborníci soudí, že založení je staršího data, nejspíš spadá do 11. století a dost možná mu předcházela dřevěná stavba ještě o století starší.

Trojici kostelů v centru Staré Boleslavi uzavírá ten, který je vnímán coby nejstarší české poutní mariánské místo. Mezi Boleslavskou a Komenského ulicí stojí impozantní barokní svatostánek – kostel Nanebevzetí Panny Marie. Vyrostl tu v letech 1617-1625, věže a ambity jsou mladšího data. Vnitřní barokní vybavení je dílem významných tvůrců 17. a 18. století.

„Předmětem uctívání je však gotický kovový reliéf Madony s dítětem, takzvané Palladium země české, v katolickém pojetí zásadní ochranný obraz naší vlasti, spojovaný s řadou legend,“ charakterizuje reliéf text v Toulkách Polabím.

Další perly staroboleslavské

Svatá cesta (Via sancta) svou podobu získala až v 17. století, ovšem do Staré Boleslavi, místa smrti zemského patrona, mířily již mnohem dřív tisíce poutníků. Ve druhé polovině 17. století bylo podél cesty, která začínala v Praze u Poříčské brány a první kaple stávala v dnešním Karlíně, vybudováno 44 barokních výklenkových kaplí; dochovalo se jich 29.

Nyní ovšem už v Boleslavi jsem, takže se porozhlédnu po dalších místních vhodných cílech. U autobusového nádraží stojí od roku 1738 barokní kaple blahoslaveného Podivena (Václavům služebník, zavražděn spolu s ním); poblíž svatováclavské baziliky si nelze nevšimnout gotické Staroboleslavské brány, pozůstatku městského opevnění ze 14. století (hostí archeologickou expozici); v blízkosti mariánského kostela stojí 115 let stará radnice a před ní socha sv. Václava.

Nejen architektonickými památkami oslovuje Stará Boleslav. Lužní les v její blízkosti, přírodní památka Hluchov, zve na procházky na území ohraničeném Labem a jedním jeho ramenem; daleko to odtud není do lesoparku Houštka, který proslul zejména svým atletickým stadionem, místem, kde padaly světové rekordy a kde byl v roce 1999 za přítomnosti Emila Zátopka odhalen jeho památník.

Zdroje:

Petr David, Vladimír Soukup: 888 hradů, zámků, tvrzí České republiky; Kartografie Praha ve spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup & David, 2002

Jana Jůzlová: Toulky Polabím; Euromedia Group, 2019

O zámku: Zámek Brandýs nad Labem

Brandýská katovna (Muzeum) • Mapy.cz