Článek
Součástí areálu zapsaného na seznam světového dědictví UNESCO je katedrála, hrad, královské zahrady a hradby. A i když Krakov zdaleka není jen Wawel, přesto je to v osmisettisícové metropoli Malopolského vojvodství památka číslo jedna. Takže rozhodně nemohla chybět v cestovním itineráři naší čtyřčlenné skupiny, těšící se po tři dny z nabídky tohoto města.
„Název Wawel pochází od středověkého slova wawel, kterým byla před staletími nazývaná – podle jedněch – rokle, jež kdysi rozdělovala dvě části návrší, podle druhých suché, vyvýšené místo obklopené mokřinami,“ uvádí Grzegorz Gawryluk v publikaci Krakov – průvodce po symbolech, památkách a zajímavostech.
Vzhledem k terénu stoupajícímu až do nadmořské výšky 228 metrů se spíš kloníme ke druhé alternativě – což ale není v tuto chvíli záležitost ani závažná, ani rozhodující.
Ještě pár kroků a ocitneme se v hradním areálu.
Wawelská katedrála
Nejvznešenější chrám v Polsku, nekropole králů, vládců, národních básníků a krakovských biskupů, zní celým jménem Katedrální bazilika sv. Stanislava a sv. Vojtěcha. Situován je téměř v samém centru areálu, svým významem pak zcela v jeho srdci.
Tradiční korunovační kostel (zároveň i pohřebiště) polských králů na Wawelském návrší vyrostl v letech 1320-1364 (úplně první chrám ovšem již kolem roku 1020). Výsledkem je gotická trojlodní bazilika s trojicí věží a věncem kaplí.
„V katedrále se korunovali polští králové, a to i po roce 1609, kdy králové přesídlili do Varšavy. V letech 1655-1657 a opět roku 1702 zařízení katedrály zničili Švédové, v letech 1895–1910 byla celá stavba důkladně restaurována. Od 19. století se v katedrále začali pochovávat i významní vojevůdci a spisovatelé, ve 20. století i vrcholní politici,“ uvádí se na Wikipedii.
U vstupu do katedrály
Katedrála z podhledu
Interiér katedrály nabízí mix gotiky, renesance a baroka – ostatně svatostánek vyrostl na místě, kde nejprve stávaly dva románské kostely. Vnitřnímu prostoru dominuje barokní oltář ze 17. století s motivem ukřižování. Na trase po obvodu lze nahlédnout do osmnácti postranních kaplí vybudovaných od 14. do 18. století.
Z trojice kostelních věží je asi nejvíc v obecném povědomí Zikmundovská – nese pět zvonů, mezi nimiž vyniká zvon Zikmund. Úzkým schodištěm se k němu propracováváme i my, abychom na vlastní oči spatřili největší zvon na území Polska. Odlit byl v roce 1520, váží 12 600 kilogramů, jak se lze dočíst na informační tabuli v jeho blízkosti, v průměru má 2,5 metru a po obvodu 8 metrů.
Zvon Zikmund
Dole čeká drak
Měníme na chvíli dominantní téma a od krás architektonických se vydáváme do náruče skalních. Či přesněji řečeno: jeskynních. Do hlavní role se dostává Dračí jeskyně (Smocza Jama).
V horních partiích areálu, v blízkosti Zlodějské bašty se nachází vstup. Bývalá studna byla v roce 1918 přestavěná na schodiště, takže následující minuty patří sestupu po 135 točitých schodech o 21 metrů níž. Na samé úpatí Wawelského návrší.
Turistická trasa měří zhruba 80 metrů, vede třemi komorami (místy majících na výšku až 10 metrů). Závěr sestupu vyvádí zájemce na chodník poblíž říčního břehu – u základny zámeckých zdí už na nás čeká drak. V podobě sochy, kterou v roce 1972 vytvořil Bronisław Chromy. Expresivně vyhlížejícímu netvorovi vyšlehne každých pět minut z tlamy plamen. Fotografové musí být velice pohotoví – ohnivé představení během naší přítomnosti trvalo odhadem asi tak dvě vteřiny.
Na dně jeskyně
Drak a jeho plamenný dech
Mýtický drak se tu měl vyskytovat za vlády krále Krakuse (Kraka), zakladatele města. Král se snažil obludu, s oblibou požírající mladé dívky a devastující lidská obydlí, zahubit, úspěšnému odvážlivci proto slíbil ruku své dcery. Nakonec uspěl jistý švec Skuba – sírou naplnil jehně a netvor návnadu skutečně pozřel. Poté ho prý přemohla natolik ukrutná žízeň, že začal nezřízeně pít vodu z řeky Visly… A pil natolik mocně a dlouho, až ve finále praskl. V alternativní pointě příběhu draka přemohli dva synové zmíněného krále.
Hradní apartmány
Královský hrad na Wawelu je další impozantní stavba malopolské metropole. Nejstarší rezidence polských vládců, tzv. knížecí palatium, tu vzniklo již v 9. století. Následovala staletí dalších úprav a nových staveb: na začátku 14. století nechal král Vladislav Lokýtek románskou rezidenci rozšířit v gotickém slohu; o půlstoletí později za Kazimíra Velikého byl palácový soubor přebudován na reprezentační gotický hrad; další přestavby plynule navazovaly…
V polovině 15. století byly kupř. postaveny dvě největší cihlové bašty – Senátorská a Sandoměřská. V roce 1499 hrad citelně zasáhl požár – ale vývoj areálu to nezastavilo. V letech 1504-1536 tu vznikl honosný renesanční hrad v podobě, jakou vidí i dnešní návštěvníci.
Hradní nádvoří
Na prohlídkové trase
Ti si zde mohou vybírat z několika prohlídkových okruhů. Naše skupina si zvolila trasu nazvanou Hrad 1. Což znamenalo procházku soukromými apartmány panovníků v prvním patře, zaplněnými zejména uměleckými díly, obrazy, komnatami se zachovanými renesančními stropy a goticko-renesančními kamennými portály. Do nabídky tohoto okruhu patří rovněž porcelánový kabinet.
V hradních interiérech si zájemci mohou vybírat i z dalších možností: k nim mj. patří okruh Hrad 2 procházející druhým patrem, respektive jeho reprezentačními místnostmi (v jedné z nich je prezentována sbírka tureckých stanů); další alternativu představuje stálá expozice v podzemí s kamennými plastikami i informacemi o práci lidí, díky nimž se budovy Wawelu zachovaly; od roku 1975 je otevřena výstava Wawel Lost (Wawel Zaginiony) – zaměřena je na historii a architekturu středověkého Wawelského vrchu.
Místo epilogu
Za tři dny se toho dá vidět opravdu hodně, zvláště když se člověk pohybuje ve městě, jehož turistická nabídka je víc než bohatá. Což v případě Krakova naprosto platí.
Ale i tak toho ještě dost zbylo. Na Wawelu, v Kaziměři i ve Starém Městě (o dalších částech města ani nemluvě). Takže třetí den tu poslední být určitě nemusí…
Zdroje:
Grzegorz Gawryluk: Krakov – průvodce po symbolech, památkách a zajímavostech; Wydawnictwo GAUSS, 2023 (překlad: BT Columbus)
Informační tabule na trase
