Hlavní obsah
Cestování

Když nejede lanovka na Petřín

Foto: Miroslav Šára

Strahovský klášter a věže baziliky

Když opravdu nejede lanovka na Petřín – kupříkladu jako nyní z důvodu chystané rekonstrukce, má to i svou nepopiratelnou výhodu. A to nečekaně právě v případě, když se rozhodnete známou pražskou velehoru zdolat, nejlépe třeba odněkud z Újezdu.

Článek

Proč ten nenadálý profit? Nejenom že si člověk potvrdí, že stále má na to pohybovat se exponovaným terénem, a to ve směru výš a ještě výš – ale navíc cestou zažije výhledy, o které by v náruči lanovkové kabiny trestuhodně přišel. Takže – vzhůru na Petřín!

Jak již bylo naznačeno, startovacím „roštem“ se právě stal pražský Újezd, konktrétně ulice a tramvajová stanice Hellichova. Po pravici míjíme bývalý kostel sv. Vavřince a zahajujeme „drsný“ výstup. Máme štěstí, je jasno, mírný opar se vznáší nad střechami domů a věžemi stověžaté metropole, ovšem jen v takové korektní hustotě, že slunci nebrání scenérii stále zřetelněji osvětlovat.

Foto: Miroslav Šára

Cestou na Petřín

Odbočka vpravo, odbočka vlevo – a již zdoláváme schody mířící ke zdi obepínající Schönbornskou zahradu. Čili zahradu barokní, od roku 1650 obklopující stejnojmenný palác. Jenže ten momentálně není v hlavní roli.

V té naopak začínají být první výhledy, jež se rodí za našimi zády. Staroměstské, novoměstské věže, vodní pás zvaný Vltava, před a nad námi strmý svah s ovocnými i neovocnými stromy, nad těmi nejvyššími hlava pražské Eiffelovky… Nejen z vrcholových míst, kam spějeme, ale už i odsud je na metropoli velice utěšený pohled.

Brzy se začnou odhalovat výhledy po naší pravici, což značí, že od té chvíle až do konce výpravy se svou krásou a monumentálností bude pyšnit Pražský hrad – a v hlubinách pod ním věže a kopule a střechy malostranské.

Foto: Miroslav Šára

U pomníku Jaroslava Vrchlického

To již míjíme spisovatele, básníka a dramatika Jaroslava Vrchlického, přesněji tedy jeho sochu a pomník, jenž je dílem sochařů Josefa a Antonína Wagnerových a architekta Jana Sokola. Světlo světa spatřil v roce 1956. Původně měl básník v zamyšlení sedět na Karlově náměstí, ale tady má rozhodně podstatně víc klidu a soukromí.

Krátce poté již kráčíme po promenádě Raoula Wallenberga, nad námi se tyčí strahovský klášter premonstrátů, dole pod námi (po pravici) ubíhá svah Velké strahovské zahrady, po němž pohled jak po sjezdovce sevřené z jedné strany vrcholovými partiemi Petřína a z druhé hradčanskými paláci klouže až do náruče vzpomínaných malostranských skvostů.

A krátce poté již kolem dalších vyhlídkových míst a vinice vstupujeme na Strahovské nádvoří. Protože nejen úchvatné daleké pohledy jsou při této cestě za odměnu.

Foto: Miroslav Šára

Klášterní bazilika Nanebevzetí Panny Marie

Strahovské zahrady si nejspíš budete chtít vychutnat v jiném ročním období, ovšem interiéry jsou schopné plnohodnotně potěšit celoročně. Přinejmenším za nahlédnutí z prostoru zádveří stojí klášterní bazilika Nanebevzetí Panny Marie – dnešní barokní podobě, jež je dílem italského architekta Anselma Luraga, předcházela verze gotická a zcela na počátku původní románská z druhé poloviny 12. století.

Patnáct set maleb schraňuje Strahovská galerie, jejíž základy byly položeny v roce 1835. K vidění jsou bezmála dvě stovky maleb z období 14. až 20. století.

Foto: Miroslav Šára

Teologický sál

Zážitkem je bezesporu vstup do nitra Strahovské knihovny. Součástí kláštera byla sice již od jeho prvopočátku, ovšem sály, které jsou dnes k vidění, byly vybudovány až v době baroka a klasicismu. Asi nejpoutavější je možnost nahlédnutí do Filozofického a Teologického sálu (vznik obou se váže ke druhé polovině 18. století). Celkově knihovna obsahuje na 200 tisíc knih, z toho přes 3000 rukopisů. K prohlídce této časti strahovského areálu patří rovněž Kabinet kuriozit.

V nabídce pochopitelně nechybí prohlídka kláštera: konkrétně se jedná o klášterní ambity s rajským dvorem, kapitulní síň, románské sály a dva klášterní refektáře — zimní a letní. Vesměs nejstarší části klášterního komplexu.

Foto: Miroslav Šára

Interiéry Strahovské knihovny

V případě strahovského areálu se jedná o vůbec nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, jeho základy byly položeny v roce 1143. Královská kanonie premonstrátů na Strahově je jeho kompletní název.

Jelikož lanovka momentálně nejezdí nejen vzhůru, ale zcela logicky ani dolů (v březnu má začít rekonstrukce, obnovení provozu se předpokládá v létě příštího roku), vydáme se nyní po svých za dalšími možnými cíli. A že jich je na území metropole na Vltavě víc než dost!

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Strahovsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter#:~:text=Strahovsk%C3%BD%20kl%C3%A1%C5%A1ter%2C%20pln%C3%BDm%20n%C3%A1zvem%20Kr%C3%A1lovsk%C3%A1,slavn%C3%A1%20Strahovsk%C3%A1%20knihovna%20a%20obraz%C3%A1rna.

https://www.strahovskyklaster.cz/pro-navstevniky/co-muzete-navstivit/klasterni-bazilika

https://www.strahovskyklaster.cz/pro-navstevniky/co-muzete-navstivit/strahovska-galerie

https://www.strahovskyklaster.cz/pro-navstevniky/co-muzete-navstivit/strahovska-knihovna

https://www.strahovskyklaster.cz/pro-navstevniky/co-muzete-navstivit/prohlidka-klastera

https://www.dpp.cz/zabava-a-zazitky/akce-a-zajimavosti/lanova-draha-na-petrin?utm_source=search.seznam.cz&utm_medium=ppd&utm_content=hledani&utm_term=lanovka%20na%20pet%c5%99%c3%adn&utm_campaign=firmy.cz-2680362

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám