Článek
„Pamatuji se, bylo mi šest let, přestěhovali jsme se z Polné do Nymburka, nepamatuji se ani na jízdu vlakem, pamatuji si, jak dědeček zase přede mnou kleká, do klopy kabátku mi zapichuje kytičku, bere mne za ruku a vede mne z pivovaru cestou mezi poli a podle řeky přes dlouhý most do zámku, do školy k zápisu do první třídy…“
Asi jste poznali, že tím, kdo „si pamatuje“, je v tomto úryvku Bohumil Hrabal (Obrazy, ze kterých žiji; z výboru z autorova díla nazvaného Můj svět, Čs. spisovatel 1988). Jak známo, Hrabal se sice narodil v Brně, ale své „zásadní“ dětské roky prožil v Nymburce.
Ve Vlastivědném muzeu spisovatele připomínala stálá expozice. Od roku 2019 je ale muzeum z důvodu dlouhodobé rekonstrukce uzavřeno, zdá se ovšem, že by mohlo své brány opět otevřít letos na jaře. Další expozice věnovaná proslulému spisovatelovi je instalovaná v Hrabalově chatě v Kersku (část obce Hradištko). K vidění bude opět od 1. dubna (o víkendech) a od května pak šest dní v týdnu (s výjimkou pondělků).
V tuto chvíli literáta opustíme a vydáme se z centrálního nymburského náměstí Přemyslovců opačným směrem, než je muzeum, a to opravdu jen pomyslných pár kroků – protože o moc dál to k jedné z památkových dominant města není. Jí je gotický kostel sv. Jiljí.
Kostel sv. Jiljí
Jelikož se uvádí, že svatostánek na dnešním Kostelním náměstí vyrostl v letech 1280-1380, jedná se o stavbu, jež začala vznikat krátce po založení města králem Přemyslem Otakarem II. Přesněji pět let poté, protože většinový názor soudí, že se vznikem města se pojí rok 1275.
Ze dvou věží zůstala jen jedna
Kostel zasvěcený sv. Jiljí (mnich a poustevník, jeden z oblíbených středověkých světců) byl postaven v gotickém slohu technikou tzv. holandského režného zdiva. Hned na první pohled zaujme věží, stojící viditelně mimo osu chrámu.
Je to tím, že svatostánek míval původně věže dvě – červenou cihlovou a bílou z pískovcových kvádrů. Jenže prvně jmenovaná několikrát vyhořela, a nakonec musela být zbourána. Pískovcová vytrvala do současnosti, svou nynější podobu získala ve druhé polovině 18. století. Rovněž interiér je z „mladší doby“ – převážně je barokní.
Hradby
Cihlová gotika
Zástupcem tzv. cihlové gotiky (svým původem ze severu Německa) je v Nymburce nejen kostel, ale i pás hradeb. Podobně jako chrám také městské opevnění bylo vybudováno na konci 13. století, cihly nahradily kámen – byl ho tu tehdy značný nedostatek.
Zpočátku město obepínal dvojitý pás hradeb se dvěma příkopy (zachovaly se coby Malé a Velké Valy), součástí byl rovněž přemyslovský hrad. Hradby dosahovaly až osmimetrové výšky, z hlavní hradební zdi vystupovaly objemné čtyřhranné bašty – bývalo jich téměř pět desítek, dochoval se půltucet. Hradby byly totiž nejen vážně poškozeny za třicetileté války, a poté i ničivým požárem v roce 1838; v průběhu 19. století byly postupně rozebírány, aby uvolnily místo novým komunikacím.
Dochovaná část opevnění se šesti věžemi byla na začátku minulého století (v letech 1905-1909) upravena architektem Ludvíkem Láblerem do romantizující podoby. Právě panorama této části hradeb – včetně věže nedalekého kostela – se stalo symbolem města.
Hradby
Cihlové hradby, zhruba dvousetmetrový úsek této kulturní památky, lze obdivovat nejen při pohledu od Labe, ale po točitých schodech vystoupat i na jejich ochoz. Ve výhledu se mj. ocitne námi již navštívený kostel – ale i další cíl této malé procházky.
Secesní vodní věž
Jím je secesní vodárenská věž v Jízdecké ulici, od hradeb vzdálená zhruba tři sta metrů. Sedmatřicet metrů vysoká stavba ve tvaru kalichu vyrostla v blízkosti vodního kanálu v roce 1904, stalo se tak v rámci modernizace vodovodního systému. Chráněna je jako kulturní památka ČR.
Vodárenská věž
V souvislosti s vodou je vhodné připomenout další nymburský objekt – Tureckou věž. Jedná se o bývalou městskou vodárnu z roku 1597. Blízký mlýn přiváděl do věže lopatkovým kolem vodu, ta pak dál putovala do pěti městských kašen.
To už jsme se dostali zpět na hlavní náměstí. Pochopitelně ale nikoliv na konec možného výčtu nymburských pamětihodností. Za všechny ještě zmiňme goticko-renesanční radnici právě zde na náměstí, gotickou kapli sv. Jana Nepomuckého v Tyršově ulici (v její bezprostřední blízkosti stojí funkcionalistické Hálkovo divadlo) či renesanční sladovnu ze 16. století, jejíž základy jsou k vidění v budově dnešního městského úřadu. Odkryty byly v roce 1996 v rámci archeologického průzkumu.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nymburk#:~:text=Nymburk%2C%20(n%C4%9Bmecky%20Nimburg%20nov%C4%9Bji%20za,roku%201992%20m%C4%9Bstskou%20pam%C3%A1tkovou%20z%C3%B3nou.
https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%A9_opevn%C4%9Bn%C3%AD_(Nymburk)
https://mapy.cz/turisticka?source=base&id=1834812&weather=M%C4%9Bstsk%C3%A1-vod%C3%A1rna&x=15.0410617&y=50.1861058&z=17
Marek Podhorský: Středočeský kraj, průvodce na cesty
