Osmý div světa v Ostrově. Návštěvníkům kdysi připomínal dvůr Ludvíka XIV.

Necelých dvacet kilometrů jižně od Božího Daru (a pět od Jáchymova), nad zákrutem říčky Bystřice, se od 13. století rozkládá výše zmíněná vstupní brána do oblíbeného pohoří. Kromě této „funkce“ je ale především turistickým cílem, který stojí za celodenní výlet.

Úvodní zmínky o Ostrovu pocházejí z roku 1207. „Slovanskou osadu, která připomínala ostrov mezi řekou Bystřicí a Veseřicí (dnes Jáchymovský potok) založil Slávek z rodu Hrabišiců (odtud název Zlawcowerde – Slávkův ostrov),“ uvádí publikace Poznej město Ostrov.

Osada postupně rozšiřovala svou rozlohu, vyvinula se v město, jež se v roce 1272 dostalo do majetku krále Přemysla Otakara II. „První písemná zmínka o Ostrově jako o královském městě se nalézá v listině krále Jana Lucemburského z roku 1331, která jeho městská práva potvrzuje.“ (Poznej město Ostrov)

Stříbrné tolary

Královské komorní město, poddanské město, rodové sídlo Šliků, panství v držení královské komory… Vývojové změny v průběhu času provázely některé „rány“ – například morové, ale také požáry a povodně.

Zmiňme ale i jiné, pozitivnější charakteristiky: v blízkém okolí se rozvíjela těžba rud, o niž se velice zasloužil Štěpán Šlik (1487-1526), jeden z nejvýznamnějších ostrovských rodáků.

V roce 1516 převzal správu panství – čili v roce, kdy byla na šlikovských statcích objevena bohatá ložiska stříbrné rudy. V témže roce odstartovala intenzivní těžba.

„Tehdy, po objevení velkého naleziště stříbra, na místě osady Konradsgrün, založil Štěpán Šlik město sv. Jáchyma – Joachimsthal – dnešní Jáchymov,“ píše se v propagačním materiálu Šlikové na ostrovském panství, vydaném Městem Ostrov.

Jáchymov byl v 16. století nejlidnatějším městem na našem území – hned po Praze. V roce 1534 tu žilo 18 tisíc lidí, v současnosti zhruba dva a půl tisíce.

Stříbra tu bylo opravdu plno – žíla nazvaná Stella (Hvězda) odměňovala „hledače“ dokonce i stokilogramovými stříbrnými balvany.

I když Štěpán Šlik získal příslušné povolení až v roce 1520, již o rok dřív začal s ražbou stříbrných mincí. Nejznámější z té doby byly mince s datací let 1519-1527/1528. Jednalo se o stříbrné šlikovské tolary. V té době byly evropským platidlem a později se staly předlohou americkému dolaru.

Katův meč na zámku

Právě jsme dokráčeli k zámku, pohledově nejdominantnější památce města – ovšem zdaleka ne jediné, těch je v tomto místě v podhůří Krušných hor mnohem víc.

Původně se jednalo o gotický hrad ze 13. století, za Šliků o tři staletí později byl přestavěný na renesanční zámek. Právě sem nejčastěji vedou úvodní kroky návštěvníků – nebyl tudíž sebemenší důvod být výjimkou.

Zámek, jenž svou současnou podobu získal za posledních majitelů (toskánští Habsburkové) v 19. a na počátku 20. století, zažil v posledních dvou staletích různé formy využití. V roce 1939 se proměnil v koncentrační tábor; v poválečném období dlouho hostil střední průmyslovou školu; po rekonstrukci v roce 2014 se stal sídlem městského úřadu.

Ovšem nejen to. Kromě této funkce hostí řadu expozic. Jedna z nich se věnuje ostrovskému porcelánu ze zaniklé slavné porcelánky (vyráběla do roku 1948). Ukázky „porcelánové“ tvorby zaujímají místo v části úchvatné Dvorany, na zastřešeném nádvoří.

Další expozice se podrobně věnuje Šlikům na ostrovském panství, rodu, který do dějin nejen českých zemí zasahoval šest staletí. Nejcennějším exponátem je tu národní kulturní památka – stříbrná šlikovská mincovní kazeta z let 1680-1690, osazena je 44 šlikovskými tolary a medailemi ze 16. až 18. století.

K vidění je tu rovněž meč z počátku 17. století – ne ovšem ledajaký či úplně bezejmenný. Tento měl údajně patřit katu Janu Mydlářovi. Pokud by tomu tak skutečně bylo, pak právě tímto mečem byl 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze sťat další z významných představitelů rodu – Jáchym Ondřej Šlik (1569-1621), jeden z hlavních vůdců protihabsburské opozice.

Kouzelný park

Nejen uvnitř, ale i vně zámeckého objektu je co obdivovat. Procházka zámeckým parkem je víc než příjemná. Do oka záhy padnou další dva objekty: Palác princů, postavený podle vzoru francouzských paláců krále Ludvíka XIV. (dnes tu sídlí knihovna), a Letohrádek, stavba rovněž ze 17. století, dnes hostící pobočku Galerie umění Karlovy Vary.

„V minulosti bývala zámecká zahrada úchvatným uměleckým dílem, které karlovarský lékař Michael Raphael Schmutzen ve svém spisu „De Nymphis Carolobadensibus“ z roku 1662 nazval „Osmým divem světa“. A jím ona nejen v Čechách, ale i celoevropském měřítku ve své době skutečně byla!“ uvádí turistický portál města.

„Majitel ostrovského panství Julius Jindřich miloval zahrady, a proto v roce 1625 založil i tuto v Ostrově,“ doplňuje text publikace Poznej město Ostrov. „Jeho syn Julius František se svou dcerou Franziskou Sibyllou Augustou přivedli zahradu k takové dokonalosti…, že každého, kdo ji v tu dobu navštívil, přecházel zrak. Všichni, kdo v té době v Evropě něco znamenali, toužili dostat pozvání právě sem.“

Ostrovská zahrada byla vůbec první svého druhu v Čechách a stala se předlohou mnohých zahrad nejen u nás, ale i ve světě.

„Návštěvníci si mohli připadat jako na dvoře Ludvíka XIV.,“ popisuje podobu zahrady text informačního panelu. „K obdivování byly groty – umělé skály, oranžerie se zvířaty, zahradní divadlo, labyrinty, kuželník, altány, jezírka a nesčetné vodní plochy s vodotrysky a fontánami.“

Kaple ožívá světlem

Opouštíme zámecký areál – tím ovšem prohlídková trasa nekončí. Nejprve se nedaleko vstupu do zámku vydáváme točitým schodištěm na vyhlídkovou plošinu, nahlédneme do parku, zaregistrujeme další městské věže – a jdeme k nedalekému klášteru.

Také tento areál je spojen se jménem vévody Julia Jindřicha – v roce 1644 jej začal stavět. Nejprve nechal vybudovat kapli sv. Anny, a to jako rodinnou hrobku. Jeho žena Anna Magdalena iniciovala stavbu sousedního kostela Zvěstování Panny Marie a gymnázia, které vedli piaristé. Areál dotvářejí ještě další dvě kaple – sv. Floriána a kaple Einsiedelnská.

Jelikož v minulém století se historické stavby staly sídlem vojenské posádky, stál před městem nemalý úkol vrátit architektonickým památkám původní barokní lesk a především – zachránit je. Zadání se podařilo beze zbytku splnit.

Velice poutavá je tu návštěva zmíněné osmiboké kaple sv. Anny, o níž se hovoří jako o nejvzácnější barokní stavbě v Ostrově. Její vnitřní prostory jsou přitažlivé samy o sobě – a což teprve když ožijí světly a zvukem videomappingu, který v osmibokém kruhu, na 360 stupních oživí všechny stěny i strop dialogem mezi životem a smrtí. Carpe diem – Memento mori. Audiovizuální instalace není jen vizuální podívanou, ale i symbolem, výzvou k zastavení, chvílí pro položení otázky: Kolik času nám zbývá? A co s ním uděláme?

Nejstarší památka

Jsme stále v těsné blízkosti zámeckého parku a v tuto chvíli u nejstarší dochované památky na území města. Jí je kostel sv. Jakuba Většího, jehož vznik se datuje vysvěcením v roce 1226. Svatostánek byl postaven v pozdně románském slohu, což mj. dokládá vstupní portál. K obdélné lodi je připojen čtvercový presbytář, nad střechou ční osmiboká otevřená věžička s dvouramenným křížem.

První větší opravu stavba zažila až v roce 1606, na počátku 20. století – jak se uvádí na informačním panelu – byl kostel odsouzen k demolici. Ta se naštěstí nerealizovala, v roce 1912 naopak došlo k celkové rekonstrukci. Od počátku tohoto století je objekt v majetku města a probíhají další dílčí opravy.

Za zastávku stojí i oblast okolo Starého náměstí, kde se k dominantám řadí zejména budova radnice s věží s hodinami, a na sousedním Malém náměstí stojící kostel sv. Michaela a Panny Marie Věrné. Přičemž nelze vyloučit, že při své návštěvě toho objevíte ještě víc.

Zdroje:

Dita Poledníčková: Poznej město Ostrov; vydalo Město Ostrov, 2022

Informační panely na trase

Propagační materiály

Zámecký park | Město Ostrov