Hlavní obsah
Cestování

Zvířetice dokázaly přežít éru, kdy zanikaly středověké hrady, druhý úder blesku už ale nikoliv

Foto: Miroslava Součková - se souhlasem autorky

Hrad Zvířetice

Ostroh nad pravým břehem Jizery u středočeského Bakova nad Jizerou nese na svém hřbetu jednu z nejimpozantnějších tuzemských zřícenin. Z blízké vesnice Podhradí k ní vede krátké stoupání po modře značené turistické stezce.

Článek

Řeč je o hradu, pozdějším zámku Zvířetice. Od založení objektu uplynulo sedm staletí.

Do současnosti se dochovaly sice už jen ruiny, ale ty se řadí k našim nejpůsobivějším. Zmíněný názor ostatně zastávají i autoři publikace Hrady bez ohrady, když poznamenávají:

„Bude to asi tím, že (Zvířetice) byly obydleny neobvykle dlouho. Přežily období zániku středověkých hradů a v novém – renesančním, později barokním – kabátě existovaly dál jako zámek,“ uvádějí.

Foto: Miroslav Šára

Na přístupové cestě pod věžní rozhlednou

Foto: Miroslav Šára

Právě vcházíme do areálu.

Kletba za kritiku odpustků

Nad řekou nejprve vyrostl hrad. Gotický hrad. Na počátku 14. století stál u jeho zrodu Zdislav z Lemberka, syn purkrabího Pražského hradu Havla z Lemberka a Zdislavy, české šlechtičny známé svou vírou, láskou chudým i pomocí trpícím (v roce 1995 ji svatořečil papež Jan Pavel II.). Zdislav pocházel z rodu Markvarticů – jeho potomci se začali psát „ze Zvířetic“. Hrad si podrželi do roku 1504.

„Páni ze Zvířetic patřili k přední české šlechtě, mnozí z nich zastávali významné funkce na královském dvoře a v řádu maltézských rytířů,“ připomíná v Hradech bez ohrady kapitola věnovaná zvířetickému hradu.

Doplňme, že Zdislav velice uznával učení Jana Husa, jako on vystupoval proti odpustkům – takže nakonec na jeho hlavu padla církevní klatba.

Foto: Miroslava Součková - se souhlasem autorky
Foto: Miroslava Součková - se souhlasem autorky

Změna za nových majitelů

Od roku 1528 měl hrad ve vlastnictví rod Vartenberků – přestavěl jej v renesanční zámek. Starý palác se rozrostl o jižní křídlo, severní věž povyrostla…

Valdštejnové v první polovině 17. století se zapsali do dějin nyní již zámku úpravami v barokním duchu. Mj. z věže na východním nádvoří se po jejím snížení stala kaple.

Po roce 1653 se zámek stal sídlem úřadů, v roce 1693 se do objektu trefil blesk – a to tak, že zámek vyhořel… Ovšem ještě poměrně rychle byl obnoven.

Osudový úder číslo 2

Jenže v roce 1720 se situace s bleskem věrně zopakovala – a požár opět zámek zpustošil. Majitelé tentokrát zareagovali výrazně odlišně, do znovuobnovení objektu už nechtěli investovat, takže ten postupně propadal zkáze…

Do dnešních časů se dochovala torza: mj. spodní části velkého gotického paláce, k tomu dalších dvou palácových budov, brána renesančně přestavěná, severní věž upravená na vyhlídkovou, studna…

Foto: Miroslava Součková - se souhlasem autorky
Foto: Miroslava Součková - se souhlasem autorky

Pohled z věže

Foto: Miroslava Součková - se souhlasem autorky

Zejména válcová „rozhledna“ je u návštěvníků velice populární – věž je tedy po pravdě řečeno spíše půlválcová, s jakoby vertikálně obnaženými interiéry.

Když ji v roce 1833 zachytil Karel Hynek Mácha na své kresbě, byla ještě celá. Podobně i na fotografii z konce 19. století. Na přelomu 19. a 20. století ale část věže nevydržela a sesula se. Klub českých turistů ji v rozhlednu proměnil ve 30. letech minulého století.

Vyhlídka z věže je skvělá. Pochopitelně na blízké mírně zvlněné okolí – i samotný areál kdysi hradu, později zámku, nyní poměrně okázalé ruiny. Do oka padnou nejen zbytky budov a zdí, ale takřka v centru nádvoří také studna. Uvádí se, že je hluboká 42,5 metru a že dosahuje hladiny Jizery.

Foto: Miroslav Šára
Foto: Miroslava Součková - se souhlasem autorky

Na nádvoří u studny

Tajná chodba?

V pověstech je mj. spojená s existencí tajné chodby. „Podle staré pověsti vychází ze studně na nádvoří tajná chodba ven z hradu. Ústit má až v kilometr vzdáleném zvířetickém dvoře. Podle jiné verze pověsti vede tajná chodba přímo na opačnou stranu. Kdysi prý spustili do studny kachnu, která vyplavala na řece Jizeře,“ lze se dočíst na jedné z informačních tabulí v areálu.

Pověst má vycházet z reálného základu. „V hloubce asi osm metrů pod povrchem byla ve studni objevena spojovací chodba do starého paláce, sloužící jako lednice k chlazení potravin. Zachovaly se prý v ní i oválné prohlubně pro uložení lahví,“ čteme další sdělení.

Po roce 1720, po opuštění zámku byla studna zasypána – ale ne navěky. V letech 1976-1977 byla vyčištěna až na dno. „V průběhu prací byly ve studni nalezeny zajímavé artefakty: torzo gotického meče, přezka z renesanční spony, vědro, a dokonce kovový ohřívací koš do postele – jakýsi předchůdce gumových lahví.“

Zdroje:

Informační tabule v areálu hradu

Petr David, Vladimír Soukup: Hrady bez ohrady; S & D (Soukup & David), 2021

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zvířetice_(hrad)

Mapy.com

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz