Zříceninu na Zřícenině najdete kousek od Ostrova a jeho bývalého osmého divu světa

Přesněji devět metrů pod uvedenou kótou. Zhruba dva a půl kilometru od centra města Ostrov a dva kilometry od Mořičova. Původně barokní lovecký zámeček tu vyrostl v letech 1738-1739, stavebníky byli bratři Jiří a August Jiří z Baden-Badenu a Hochberku.

Do Ostrova v podhůří Krušných hor (nějakých dvanáct kilometrů je odtud do Božího Daru) jezdí turisté většinou hlavně kvůli šlikovskému zámku, zámeckému parku, který býval kdysi označován za osmý div světa, či klášternímu areálu. Což ale nevylučuje i bližší seznámení s nedalekým okolím.

Právě vrch Zřícenina – jak vyplývá z předchozích řádků – je okolím naprosto blízkým. Pokud se na dobytí kopce, o němž je řeč, vydáte z centra města (zaparkovat lze v blízkosti zámku nebo o pár kroků dál na Starém náměstí), půjdete nejprve východním směrem. Povede vás červená turistická značka – tu později vyměníte za žlutou, po mostku překonáte tok říčky Bystřice – a to již jste městskou scenérii úspěšně vyměnili za ryze přírodní.

Pohltí vás totiž les, na chvíli okouzlí rozlehlá louka (v čase naší návštěvy plná drobných květů), poté stoupáte a stoupáte, na posledním kilometru asi o 150 výškových metrů – a jste na místě.

Originální půdorys

Kdy tu lovecký zámeček vyrostl, už víme, doplňme další údaje: zejména zaujme fakt, že objekt – dvoupatrový – se rozhodl pro půdorys nepravidelného jedenáctiúhelníku. „Interiéry mívaly cihlové klenby, bíle omítnuté stěny a červené sokly,“ píše se na Wikipedii.

Ve formě se zámeček neudržel zrovna dlouho. Uvádí se, že majitelům sloužil jen do počátku 19. století, brzy poté přestal být udržován a nezadržitelně zchátral. V roce 1842 se již v jeho případě hovořilo o zřícenině.

Do současnosti se dochovala pouze ruina, v podstatě zejména obvodové zdi, ale i tak má objekt své jisté kouzlo. Ostatně – od roku 1964 jsou pozůstatky zámečku chráněny jako kulturní památka.

Pomocná ruka

Přírodní exteriéry a v náruči lesa působivá ruina! Kdo má pro podobná zákoutí pochopení, určitě se zříceninou na Zřícenině potěší. Ani nás zkraje června nerušilo lešení kolem části bývalého zámečku. Dokládalo, že se město Ostrov snaží, aby objekt nezažil další fáze zmaru a řícení.

„Obnova a statické zajištění objektu Zřícenina loveckého zámečku Mořičov,“ hlásá přímo na místě informační tabule. Dále předkládá základní údaje o investorovi (město Ostrov) a o finanční spoluúčasti Evropské unie. „Termín dokončení akce: 30. 06. 2026,“ uvádí text v závěru svého sdělení.

Šlikové, stříbro, zámek…

Do hlavní role jsme sice tentokrát nominovali drobnou stavbu na kopci, ale pominout nedaleký Ostrov a jeho památky by nebylo úplně moudré řešení.

Ve stručnosti: první zmínky o Ostrovu pocházejí z roku 1207. „Slovanskou osadu, která připomínala ostrov mezi řekou Bystřicí a Veseřicí (dnes Jáchymovský potok) založil Slávek z rodu Hrabišiců (odtud název Zlawcowerde – Slávkův ostrov),“ uvádí publikace Poznej město Ostrov. Osada postupně rozšiřovala svou rozlohu, vyvinula se v město, jež se v roce 1272 dostalo do majetku krále Přemysla Otakara II.

Později město zviditelnila těžba rud, o niž se velice zasloužil Štěpán Šlik (1487-1526), jeden z nejvýznamnějších ostrovských rodáků. V roce 1516 převzal správu panství – čili přesně v roce, kdy byla na šlikovských statcích objevena bohatá ložiska stříbrné rudy.

Hlavní ostrovskou památkou je zámek – původně se jednalo o gotický hrad ze 13. století, ale byli to právě Šlikové, kdo o tři staletí později z hradu vytvořil renesanční zámek. Současnou podobu pak získal za posledních majitelů (toskánští Habsburkové) v 19. a na počátku 20. století.

Dějiny zámku přidělovaly různé „úlohy“, stačí pohlédnout na minulé století. V roce 1939 se proměnil v koncentrační tábor; v poválečném období dlouho hostil střední průmyslovou školu; po rekonstrukci v roce 2014 se stal sídlem městského úřadu.

Kromě toho dnes ovšem hostí řadu expozic. Jedna z nich se věnuje ostrovskému porcelánu ze zaniklé slavné porcelánky (vyráběla do roku 1948). Ukázky „porcelánové“ tvorby zaujímají místo v části úchvatné Dvorany, na zastřešeném nádvoří.

Další expozice se podrobně věnuje Šlikům na ostrovském panství, rodu, který do dějin nejen českých zemí zasahoval šest staletí. Nejcennějším exponátem je tu národní kulturní památka – stříbrná šlikovská mincovní kazeta z let 1680-1690, osazena je 44 šlikovskými tolary a medailemi ze 16. až 18. století.

Osmý div světa

Jak že je to s v úvodu avizovaným ostrovským osmým divem světa? Pro odpověď musíme do zámeckého parku. Další úžasné místo v centru Ostrova.

Do oka tu rozhodně návštěvníkům padne Palác princů, postavený podle vzoru francouzských paláců krále Ludvíka XIV. (sídlo knihovny), a Letohrádek, stavba rovněž ze 17. století, dnes hostící pobočku Galerie umění Karlovy Vary.

„V minulosti bývala zámecká zahrada úchvatným uměleckým dílem, které karlovarský lékař Michael Raphael Schmutzen ve svém spisu „De Nymphis Carolobadensibus“ z roku 1662 nazval „Osmým divem světa“. A jím ona nejen v Čechách, ale i celoevropském měřítku ve své době skutečně byla!“ uvádí turistický portál města.

„Majitel ostrovského panství Julius Jindřich miloval zahrady, a proto v roce 1625 založil i tuto v Ostrově,“ doplňuje text publikace Poznej město Ostrov. „Jeho syn Julius František se svou dcerou Franziskou Sibyllou Augustou přivedli zahradu k takové dokonalosti…, že každého, kdo ji v tu dobu navštívil, přecházel zrak. Všichni, kdo v té době v Evropě něco znamenali, toužili dostat pozvání právě sem.“

Ostrovská zahrada byla vůbec první svého druhu v Čechách a stala se předlohou mnohých zahrad nejen u nás, ale i ve světě.

„Návštěvníci si mohli připadat jako na dvoře Ludvíka XIV.,“ popisuje podobu zahrady text informačního panelu. „K obdivování byly groty – umělé skály, oranžerie se zvířaty, zahradní divadlo, labyrinty, kuželník, altány, jezírka a nesčetné vodní plochy s vodotrysky a fontánami.“

Zámkem a jeho parkem se nabídka Ostrova zdaleka nevyčerpává. Z dalších pozoruhodných objektů, vhodných k návštěvě, zmiňme alespoň klášterní areál s nejvzácnější barokní stavbou ve městě, jíž je osmiboká kaple sv. Anny; dále v jejím sousedství stojící kostel Zvěstování Panny Marie či nejstarší dochovanou ostrovkou památku – pozdně románský kostel sv. Jakuba Většího, jehož vznik se datuje vysvěcením v roce 1226.

Ani tím jsme pomyslný seznam místních turistických lákadel nevyčerpali. Při své případné návštěvě ty další jistě objevíte sami.

Zdroje:

Informační panely na trase

Dita Poledníčková: Poznej město Ostrov; vydalo Město Ostrov, 2022

Mapy.com

Vlastní text