Článek
Přesněji: k výrazným, již zdálky viditelným a zblízka až překvapivě rozsáhlým zříceninám gotického hradu.
Vzhůru na Šumnou
Také tak se hradu a stejnojmennému kopci říká – vrchol dosahuje nadmořské výšky 545 metrů a výstup od jeho úpatí není nijak dlouhý (něco málo přes kilometr), ale vcelku strmý (na „dobyvatele“ vrcholové kóty čeká nějakých 150 výškových metrů).
Hrad má své místo na nápadném kopci.
Brzy se nořím do hustého lesního porostu, po nočním dešti je vzduch vysloveně léčivý, z hradby stromů ke mně doléhá zpěv neviditelného ptactva, už jen sama cesta je atraktivní. A pak se náhle stromy zdvořile rozestoupí a já stanu před vstupní bránou.
Malý mostek mě vyzývá, abych vstoupil do jednoho z nejmladších tuzemských hradů – Vilém ze Šumburka ho nechal postavit až ve třicátých letech 15. století. Jelikož rodový hrad v Německu nesl název Schönburg, do „rodného listu“ mu vetkl jméno Neuschönburg / Nový Šumburk.
Aktivní život hradu nebyl zrovna dlouhý – na začátku 16. století, kdy už byl v majetku rodu Fictumů, prošel výraznou přestavbou (byl rozšířen o palác s kaplí), ovšem již v polovině téhož století vyhořel, takže na začátku následujícího století byl uváděn jako pustý.
Hlavní brána
Dílna a hněv císaře
Fictumové se zpočátku o hrad velice starali, jak již bylo poznamenáno, protože měl svou utajenou roli. Za Opla z Fictumu byla na totiž hradě zřízena penězokazecká dílna. „Což se ovšem neutajilo a Fictumové se před hněvem císaře Ferdinanda I. museli zachránit útěkem ze země,“ uvádí se v publikaci Hrady bez ohrady.
Přestože Opl svůj majetek bleskurychle převedl na své bratry, královská komora Fictumům vše zabavila. Oplovi nebylo nic platné, že ještě při Ferdinandově korunovaci 24. února 1527 nesl panovníkův meč…
Kulturní památka
Zřícenina je od roku 1963 chráněna jako kulturní památka. V současnosti se jedná o velice přitažlivé místo, dokonalou přírodní rozhlednu, jež se těší oblibě – ostatně v centru areálu příchozím okamžitě padne do oka také velké ohniště. „Když sem počátkem 20. století přišel náš velký „hradolog“ Augustin Sedláček, označil stav hradu za „ohavnost spuštění“,“ dočteme se v publikaci Krušné hory známé i neznámé. Inu, odborník to před stoletím viděl poněkud jinak…
Pohled na zbytky obytné věže
Vyhlídka od hradeb
Ohniště na nádvoří
Místo pro hrad bylo vybráno po zralé úvaze – v době jeho vzniku se totiž rozvíjely palné zbraně a vrchol kopce byl pro děla přece jen příliš velkým soustem.
Procházím se mezi hradbami se čtyřmi baštami, areálu dále dominují zbytky velké obytné věže o půdorysu 12,5 krát 12,7 metru se zdmi silnými 1,7 metru. Dochovaly se rovněž tři brány a zbytky dalších staveb. Kromě toho návštěvníka oslovuje kruhový rozhled a horizont na severozápadě zvlněný krušnohorskými vrchy; místo je to bez nadsázky až romantické…
V sedle pod hradem se nachází zřícenina bývalé tvrze z 16. století. Na počátku následujícího století se dostala do rukou Fictumů, jimž ale byla po roce 1621 zkonfiskována a svěřena do správy Thunů. Thunové tvrz přebudovali na poplužní dvůr a vlastnili ho až do konce druhé světové války. Poté byl dvůr znárodněn a začal chátrat.
Zřícenina tvrze
Z tvrze se dochovaly zbytky obvodových zdí a kleneb.
Sfingy a rotunda
Jak už jsem se zmínil, značně blízko – zhruba jen tři kilometry – je to odtud do památkově bohatého Klášterce nad Ohří, kde turisty zaujme zámek na levém břehu Ohře, sala terrena v zámeckém parku či lázeňský areál… V blízkosti hradu Šumburk jsou ovšem i jeho další „kolegové“: mj. hrady Perštejn, Egerberk, daleko to není ani k Hornímu Hradu (Hauenštejnu) či Himlštejnu… V rámci tohoto výletu se ale vydám jinam.
A to takřka přímo na sever, do Měděnce, městečka poprvé zmiňovaného v roce 1520 coby majetek právě rodu Fictumů. Turisty – a mě nevyjímaje – to této krušnohorské lokality lákají zejména dva cíle: ten první se nachází v ostrých serpentinách nad obcí Kamenná, asi kilometr před centrem Měděnce.
Přírodní památka Sfingy u Měděnce
Kaple na vrcholu Mědníku
Jedná se o skalní útvary, které nikoliv nezaslouženě dostaly jméno Sfingy. Až téměř 20 metrů vysoké bloky z ortoruly skutečně artefakt z egyptské Gízy připomínají. Vzhled skalisek má na svědomí čtvrtohorní mrazové zvětrávání; od roku 1983 jsou chráněné jako přírodní památka.
Severně od města se zvedá nápadný vrch Mědník (910 m n. m.), který na svém vrcholu od roku 1674 hostí válcovou kapli Neposkvrněného početí Panny Marie. Vrch je kromě rotundy známý svou těžební minulostí – dolovala se tu (jak ostatně dokládá název místa) především měď.
Mědník je další skvělou přírodní rozhlednou na této trase. Pohled míří do daleka, na jih do vnitrozemí, a především na západ na vrcholy Krušných hor – dobře viditelný je i jejich „král“ Klínovec. Na dosah jsou tak další vítané turistické cíle – ale to už je jiná kapitola.
Zdroje:
Petr David, Vladimír Soukup: Hrady bez ohrady; S & D (Soukup & David), 2021
Petr David, Vladimír Soukup: Krušné hory známé i neznámé; Euromedia Group, a. s., 2020
Petr David, Vladimír Soukup: 888 hradů, zámků, tvrzí České republiky; Kartografie Praha ve spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup & David, 2002
Informační tabule na trase
