Článek
V pomyslné nabídce má ovšem dokonce i místa, kde se lze procházet po poválkových chodnících.
Jedno takové území se nachází na západním okraji Prahy, odkud to již není daleko na teritorium Českého krasu. Dobrou výchozí stanicí pro turisticky příjemnou a zároveň nenáročnou výpravu mohou být Stodůlky, respektive stejnojmenná stanice metra.
Od cihelny po park s mokřady
K bývalému skanzenu – a zároveň na trasu naučné stezky Řepora – je to necelý kilometr. Jak již název napovídá, zvolené území se nachází na dohled pražské části Řeporyje. Hned u metra se napojíme na modře značenou turistickou stezku. Každý krokem se nejen vzdalujeme od hradby paneláků a ryze městské civilizace, ale i se vysloveně noříme do stále hustšího porostu, jemuž vévodí olše, topoly, vrby a jasany.
Mokřad u Řeporyjí
Hned v úvodu míjíme středověký skanzen, který tu byl otevřen v roce 2002, za plotem zahlédneme několik replik budov ze 14. století, ale plynule pokračujeme dál. Nejen proto, že brány skanzenu jsou pro veřejnost dlouhodobě uzavřené. Hlavní dílčí cíl se totiž nalézá o zhruba tři sta metrů dál.
Kdysi se v těchto místech těžila cihlářská hlína – nejen o tom návštěvníky informují panely naučné stezky. Cihelna tu vznikla na konci 19. století a těžba hlíny pokračovala až do 60. let minulého století. Pak zdejší prostor opanoval stavební i komunální odpad, ale tím to naštěstí neskončilo.
Po roce 2013 došlo k odtěžení skládek, území bylo revitalizováno a postupně přeměněno v krajinný park. Nápomocna k tomu byla i předchozí desetiletí, kdy to tu do své nadvlády převzaly náletové dřeviny. Průběh roku 2015 byl ve znamení obnovy mokřadní louky, nově se „narodilo“ i několik tůní. A ještě o něco později přibyl ovocný sad, nová část s dubovým porostem a také – poválkový chodník.
Jedna z informačních tabulí naučné stezky Řepora
Když tak po jeho trase opisujete smělý polokruh a zblízka vnímáte mokřadní svět, rozhodně si v tu chvíli asi nebudete připadat jako v Praze. Na jejím území však vskutku jste. Praha je totiž nejen stověžatá, ale i městem mnoha tváří.
Ve stínu kostela
Poblíž Stodůlek je ještě jedno místo s poválkovým chodníkem. Podobně blízké, pouze s tím rozdílem, že od stanice metra nemíříme na jih, ale za západ. Cílem je městská čtvrť Třebonice, respektive její část, na níž se kdysi rozkládala ves Krteň. Nejprve se tu zastavíme u kostela sv. Jana a Pavla.
Už z dálky nad horizont ční věž tohoto románského svatostánku. Postaven byl ve druhé čtvrtině 13. století (někdy kolem roku 1230) – charakterizuje ho průčelní čtverhranná věž a pravoúhlý presbytář. Jako farní je kostel zmiňován v roce 1352.
Kostel sv. Jana a Pavla
Poblíž kostela padne příchozímu do oka novodobý dolmen – kamenný stůl „Bel“. Instalován tu byl v roce 2010. Imitace dávné megalitické stavby nás posunula až do současnosti, takže nyní se ještě jednou vydejme zpět proti proudu času.
Ves Krteň byla v raném středověku jednou z početné řady místních osad, v roce 1434 je uváděna coby majetek českých králů. Zanikla pravděpodobně po třicetileté válce. Do současnosti se dochoval pouze kostelík a hřbitov v jeho bezprostřední blízkosti – a také studánka v lesíku pod kostelem. Doplňme, že ten se nachází v polovině cesty z Pražského hradu na Karlštejn.
Na poválkovém chodníku u osady Chaby
Na katastr Třebonic patří také blízká osada Chaby. První připomínka ji zmiňuje v roce 1360, ale soudí se, že je starší. Návštěvníky k ní od právě navštíveného kostela vede historická krteňská cesta s informačními tabulemi – a také odbočkou na další, v rámci této cesty druhý poválkový chodník. Po asi padesátimetrovém ponoru do husté vegetace zastřešující nevelký mokřad lze pokračovat k nedalekým statkům.
Jak uvádí jedna z informačních tabulí, byli to restituenti, kteří většinou zchátralé budovy uvedli zpět do života a zvelebili je. Na pozemku jednoho z rozsáhlých statků roste – odhaduje se, že zhruba 260 let – památná lípa srdčitá. Uvádí se, že v jejím případě se jedná o první památkový strom v Praze.
Zdroje:
https://mapy.cz - naučná stezka Řepora
https://mapy.cz - Krteň
Informační tabule naučných cest
