Tvrz s mohutnou čtyřpatrovou věží na ostrohu nad rybníkem – perla nejen Malešova

Sídlo se zhruba tisícovkou obyvatel leží šest kilometrů jihozápadně od Kutné Hory – dalo by se poznamenat, že v „zálivu“ jižní části vodárenské nádrže Vrchlice. Místo je to působivé, zejména od Žižkova náměstí s barokním kostelem sv. Václava po areál s tvrzí, pivovarem a muzeem v budově zámku.

Dominantou je jednoznačně letitá tvrz – postavena byla na konci 14. století. Její dějiny jsou nejen časově rozsáhlé, ale i značně proměnlivé až dramatické. Kromě toho, že odolávala výše zmíněnému dobývání vojsky (ne vždy úspěšně; kupříkladu v roce 1421 ji dobyli husité), čelila i jinému nepříteli – dlouhodobému zanedbávání.

V roce 1730 byla tvrz přestavěna na sýpku a tomuto účelu sloužila až do roku 1980. Již zhruba v polovině 19. století začala postupně chátrat. Naštěstí na samém prahu 21. století svitlo na lepší časy.

„Na začátku roku 2002 bylo úspěšně zakončeno několikaleté úsilí o získání tvrze Malešov a od této chvíle nám bylo umožněno začít rozvíjet myšlenku na obnovení a znovuoživení této krásné středověké památky, vypínající se hrdě nad údolím říčky Vrchlice. V minulosti tato stavba odolala střelám husitských praků, dobývání vojsky Vladislava Jagellonského i mnoha staletím zanedbávání. Snad se díky naší činnosti dostane do rukou našich potomků v lepším stavu, než v jakém se dostala do rukou našich,“ lze se dočíst na webu tvrze.

Uvnitř ještě větší, než se zdá

Tvrz bývá přístupná příležitostně při různých akcích (mj. při únikové hře Kingdom Come Experience vytvořené na základě úspěšné počítačové hry). Jednu červnovou neděli jsem měl štěstí na správný čas, takže jsem vstoupil dovnitř. Nejen za vstupní bránu na malé nádvoříčko, ale i do nápadné čtyřpatrové věže upravené do podoby z období vrcholné gotiky.

Již zdálky je patrné, že nad hladinou Zámeckého rybníka a vodní nádrže Vrchlice se tyčí stavba opravdu mohutná – uvnitř se však zdá ještě o poznání rozlehlejší, než jak se může jevit na první pohled. Interiéry zvou návštěvníky do obytných prostor pána tvrze, zhruba v podobě, jakou mohly mít v 15. století.

Jedna z nejkrvavějších bitev

V 15. století ještě chvíli zůstaneme, konkrétně se přeneseme do 7. června roku 1424, kdy se právě někde u Malešova strhla jedna z nejkrvavějších husitských bitev.

Jižně od obce, na hrázi rybníka Prosík, stojí památník bitvy, při níž vojska východočeského husitského svazu (pozdějších sirotků) vedená Janem Žižkou porazila koalici pražanů, umírněných husitů a katolíků, ale – jak kupř. uvádí Jana Jůzlová v publikaci Toulky mezi Labem a Sázavou – „umístění památníku a tabule je jen symbolické, přesné místo bitvy není známo“.

Na straně poražených tehdy zůstalo dvanáct set mrtvých, početní převaha jim v bitvě byla málo platná. Žižka (tehdy již slepý) se svými rádci opět vybral velice vhodné místo – hluboké údolí řeky Vrchlice, dobře kontrolovatelné Žižkovým vojskem. Protivníci do úzké úžlabiny odvážně a s vírou ve vlastní sílu vstoupili – a to byl začátek jejich konce.

Pokud návštěvník těchto končin zatouží ještě nějakou chvíli setrvat v éře husitské, nabízí se pokračovat po modře značené turistické stezce asi dva kilometry jihozápadním směrem. Ke zřícenině hradu Sion. K areálu, kde husitský hejtman Jan Roháč z Dubé nechal v letech 1426 až 1427 postavit panské sídlo. Sion svou obytnou funkci plnil deset let, v roce 1437 byl dobyt a vypálen.

Já si ovšem tentokrát vybírám jiné místo – i to se bude nacházet celkem nedaleko od Kutné Hory.

Rozhledna u letohrádku

Mnohem přesnější bude říct: rozhledna u zříceniny letohrádku Belveder. Oba cíle se nacházejí na nápadném, nikoliv ale strmém vrchu nad obcí Vysoká. Z centra obce je to po zelené na vrchol v nadmořské výšce 471 metrů něco málo přes půl kilometru.

Rozhledna, na jejíž vyhlídkovou plošinu vede 144 schodů, stojí na Vysoké od roku 2001, ruiny letohrádku (označovaného i jako kaple) od časů mnohem vzdálenějších. Stalo se tak v letech 1696 až 1697, kdy tu z podnětu hraběte Františka Antonína Šporka (mj. i majitele malešovského panství) vyrostl zámeček (letohrádek) zvaný Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele. „Peníze na stavbu údajně při léčení v Karlových Varech vyhrál v kartách na saském kurfiřtovi,“ píše Jana Jůzlová v Toulkách mezi Labem a Sázavou.

Lesk stavbě vydržel do roku 1834 – tehdy po zásahu bleskem vyhořela. Změnila se v ruinu a tou je dodnes. Nicméně z hlediska turistického ruinou velice fotogenickou, nepopiratelně důstojnou, a proto i vyhledávanou.

Dodejme, že Vysoká je kopec nejen snadno zdolatelný – ale navíc i velice vlídný svou vyhlídkovou nabídkou. O ni se totiž stará nejen výše zmíněná rozhledna, ale i místa na západním okraji lesního porostu. Tak už zbývá jen všem příštím návštěvníkům popřát pěkné počasí a víc než dobrou viditelnost.

Zdroje:

Jana Jůzlová: Toulky mezi Labem a Sázavou; Euromedia Group, 2023

Kolektiv autorů: Kutná Hora a okolí – turistický průvodce; Kartografie Praha, 2002

Petr David, Vladimír Soukup: 888 hradů, zámků, tvrzí České republiky; Kartografie Praha ve spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup & David, 2002

Informační panely na trase

Tvrz Malešov » O tvrzi

Zřícenina hradu Sion (Zřícenina) • Mapy.com

Vlastní text