Tip na výlet: Kosteleckým zámkem od kaple sv. Vojtěcha až těsně pod střechu a do jedné z věží

Okolní území bylo osídleno před polovinou 13. století, první písemná zmínka o původním gotickém hradu se váže ke stejnému roku, v němž byla založena pražská Univerzita Karlova – čili k roku 1348. O dějinných meznících se ještě zmíním, v úvodu prohlídky mi to ale nedá, abych podstatnou část historie zámku, který v exteriérech nezapře svou renesanční a barokní minulost, na malou chvíli nepřeskočil a nezaměřil se na události mladé až nejmladší.

Roky 1933 a 2021

Důležitých letopočtů týkajících se černokosteleckého zámku je pochopitelně víc, ale nejprve zmíním dva: roky 1933 a 2021.

V tom prvním byl – jak se píše na jedné z informačních tabulí – „oficiálně založen Školní lesní statek při VŠZLI (Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství), přiděleno mu bylo 4457 hektarů lesa a zámek“. Ten byl po vzniku Československa i s okolními pozemky vyvlastněn Lichtenštejnům při pozemkové reformě a stal se majetkem státu.

V roce 1966 byla „firma“ přejmenována na Školní lesní podnik Kostelec nad Černými lesy a v roce 2023 na Lesy ČZU (Česká zemědělská univerzita). Tak zní název současného vlastníka objektu.

Rok 2021 se stal mezníkem pro zájemce z řad turistů – v červnu tohoto roku se jim historicky poprvé otevřely zámecké interiéry. Sezona tu trvá od 1. června do 30. září, a to vždy od pátku do neděle, takže letos připadají v úvahu ještě dva prodloužené víkendy. Doplňuji, že první prohlídka startuje v 10 hodin, účastníci poslední na se na trasu vydávají v 16 hodin.

Krytou chodbou do vojtěšské kaple

Nejen samotný zámek se čtveřicí nárožních věží – součástí areálu je rovněž goticko-renesanční zámecká kaple sv. Vojtěcha. Na valu bývalého hradního opevnění vyrostla v letech 1568-1569. Se zámkem ji spojuje krytá chodba. Právě v té zahajujeme cestu do nitra zámku – jak se brzy ukáže, uvnitř ještě mnohem rozlehlejšího, než jaký se jeví při pohledu zvenčí.

Nejprve vstupujeme do „velmi hodnotné stavby se čtvercovou lodí, obdélným trojboce uzavřeným presbytářem a s hranolovou dvojpatrovou věží na severní straně, kde je i renesanční portál a gotické hrotité okno s bohatou kružbou“. Tak zámeckou kapli popisují autoři publikace 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky.

Působivé je také zařízení kaple – pochází z období renesance. Čili z časů, kdy panství koupil Jaroslav Smiřický ze Smiřic (stalo se tak v roce 1558) a z Kostelce vytvořil hlavní rodové sídlo. Výše zmíněnou kapli uvedl na scénu ve spolupráci s architektem Ulricem Aostallim da Sala. To již měl původní hrad za sebou proměnu v renesanční zámek – proměnu mimo jiné i okolnostmi vynucenou.

Dvojí konfiskace

Dříve než se se skupinkou návštěvníků přemístím do zámeckých komnat severního křídla, ve stručnosti se pokusím nastínit dějinné mezníky, předcházející počínání Jaroslava Smiřického ze Smiřic.

Původně královský hrad vlastnili od konce 15. století do poloviny následujícího století Slavatové z Chlumu. „Za účast na prvním stavovském povstání z roku 1547 Diviši Slavatovi zkonfiskoval český král Ferdinand I. majetek,“ lze se dočíst na zámeckých webových stránkách. Takže hrad se opět stal objektem královským. Zmíněný panovník se z něj těšil coby z loveckého sídla, ovšem již o dva roky později (1549) objekt vyhořel.

Následovala ona „vynucená“ zámecká proměna v renesančním duchu – stalo se tak na základě návrhů architekta Hanse Tirola.

Vlastnické proměny provázené konfiskacemi ovšem ještě nebyly u konce. Po stavovském povstání se Smiřickým vedlo podobně jako Slavatům – zámek jim byl v roce 1621 po bitvě na Bílé hoře zabaven (a s ním celý majetek). Tentokrát se o identický zákrok postaral císař Ferdinand II.

Objekt pak krátce vlastnil Albrecht z Valdštejna, který ho v roce 1623 prodal Karlu I. z Lichtenštejna. „Za jeho pravnučky, savojské vévodkyně Marie Terezie, proběhla barokní přestavba zámku podle návrhů tyrolského architekta Josefa Jägera, která mu dala jeho dnešní podobu. Tím však sláva zámku v podstatě skončila, další lichtenštejnští majitelé ho už příliš nevyužívali,“ uvádí Jana Jůzlová v publikaci Toulky mezi Labem a Sázavou.

Mezitím procházíme komnatami severního křídla, v jedné z nich na nás ze dvou obrazů hledí výše jmenovaná savojská vévodkyně; procházíme se mezi reprezentanty dobového mobiliáře; vstřebáváme informace; krátce se zastavíme u populárního vycpaného medvěda – a brzy vstupujeme do největší vnitřní prostory: Velkého rytířského sálu.

„Svou velikostí je tento prostor zámku vhodný pro pořádání akcí s velkým množstvím účastníků, ať se jedná o kongres, koncert, svatbu, nebo třeba i ples. Velký Rytířský sál má kapacitu dle uzpůsobení od 80 do 300 osob,“ uvádí zámecký web.

Na půdu a do věže

Na řadě jsou další prostory, ve finále až i ty nejvýše situované. Z nejprostornějšího sálu nejprve vstupujeme na zámeckou terasu. Kromě vyhlídky do okolní krajiny, v dálce i s lesy už ne zcela „černými“, si z nadhledu můžeme dobře prohlédnout i úvod naší prohlídky – to znamená krytou chodbu vedoucí do kaple sv. Vojtěcha.

A pak již uzrál čas použít schody, jež návštěvníkům poodhalují svět přímo pod střechou. Procházíme se půdními prostory, pod historickými i vyměněnými krovy; poté vstupujeme do jedné ze čtveřice věží. Odkud se naskýtá další výborná vyhlídka. Pod sebou vidíme mimo jiné zdejší pivovar, v dálce na horizontu nápadnou terénní „vlnu“ s hradem Bezděz…

Lesárium

Od června loňského roku rozšířil černokostelecký zámek svou nabídku o expozici o českých lesích nazvanou Lesárium. Promlouvá prostřednictvím textových panelů, interaktivních prvků a audiovizuálních podnětů. Na jejím vzniku se podílely Lesy ČZU a Fakulta lesnická a dřevařská v rámci projektu Vidět, cítit a zažít les, financovaného z Fondů EHP 2021–2024.

„Návštěvníci se v „prostoru lesa“ dozvědí něco o historii lesnictví a lesnického vzdělávání, která je s kosteleckým zámkem úzce spjata, a také zjistí mnoho zajímavého o českých lesích. Část expozice je zaměřena na představení všech důležitých funkcí lesa, jako jsou zadržování vody, ochrana půdy, produkce dřeva a kyslíku, zvyšování biodiverzity, ukládání uhlíku a mnohé další. Jak vypadá současné moderní lesnictví, představí část zaměřená na novinky lesnického výzkumu,“ uvádí web věnovaný expozici.

Zaměřeno na keramiku

Nejen zámek, který v roce 2011 zaujal filmaře (natáčela se tu epizoda Klášterní tajemství z druhé série Kriminálky Anděl), figuruje v nabídkovém listu města Kostelec nad Černými lesy.

Tradiční centrum výroby keramiky a hrnčířství se připomíná například v Muzeu hrnčířství, založeném v roce 1935 (sídlí na náměstí Smiřických), ale také v Novém muzeu keramiky, zaměřeném na místní tvorbu, jež bylo v prostoru Vondráčkovy továrny na severovýchodním okraji města otevřeno v roce 2018.

Tvůrcům keramických plastik slouží svým výstavním prostorem Galerie Svatoš (severně od náměstí). V areálu galerie je v rámci její návštěvy k dispozici deset metrů vysoká rozhledna.

Zdroje:

Petr David, Vladimír Soukup: 888 hradů, zámků, tvrzí České republiky; Kartografie Praha ve spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup & David, 2002

Petr David, Vladimír Soukup: 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky; Kartografie Praha ve spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup & David, 2002

Jana Jůzlová: Toulky mezi Labem a Sázavou; Euromedia Group, 2023

Informační panely v zámeckém areálu

Historie zámku – Zámek Kostelec

Kostelec nad Černými lesy (zámek) – Wikipedie

Lesárium - expozice o lese a lesnictví na zámku v Kostelci nad Černými lesy - Česká zemědělská univerzita