Článek
Okolní území bylo osídleno před polovinou 13. století, první písemná zmínka o původním gotickém hradu se váže ke stejnému roku, v němž byla založena pražská Univerzita Karlova – čili k roku 1348. O dějinných meznících se ještě zmíním, v úvodu prohlídky mi to ale nedá, abych podstatnou část historie zámku, který v exteriérech nezapře svou renesanční a barokní minulost, na malou chvíli nepřeskočil a nezaměřil se na události mladé až nejmladší.
Roky 1933 a 2021
Důležitých letopočtů týkajících se černokosteleckého zámku je pochopitelně víc, ale nejprve zmíním dva: roky 1933 a 2021.
V tom prvním byl – jak se píše na jedné z informačních tabulí – „oficiálně založen Školní lesní statek při VŠZLI (Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství), přiděleno mu bylo 4457 hektarů lesa a zámek“. Ten byl po vzniku Československa i s okolními pozemky vyvlastněn Lichtenštejnům při pozemkové reformě a stal se majetkem státu.

U vstupu do zámku
V roce 1966 byla „firma“ přejmenována na Školní lesní podnik Kostelec nad Černými lesy a v roce 2023 na Lesy ČZU (Česká zemědělská univerzita). Tak zní název současného vlastníka objektu.
Rok 2021 se stal mezníkem pro zájemce z řad turistů – v červnu tohoto roku se jim historicky poprvé otevřely zámecké interiéry. Sezona tu trvá od 1. června do 30. září, a to vždy od pátku do neděle, takže letos připadají v úvahu ještě dva prodloužené víkendy. Doplňuji, že první prohlídka startuje v 10 hodin, účastníci poslední na se na trasu vydávají v 16 hodin.

Na zámeckém nádvoří

A ještě jedno…
Krytou chodbou do vojtěšské kaple
Nejen samotný zámek se čtveřicí nárožních věží – součástí areálu je rovněž goticko-renesanční zámecká kaple sv. Vojtěcha. Na valu bývalého hradního opevnění vyrostla v letech 1568-1569. Se zámkem ji spojuje krytá chodba. Právě v té zahajujeme cestu do nitra zámku – jak se brzy ukáže, uvnitř ještě mnohem rozlehlejšího, než jaký se jeví při pohledu zvenčí.
Nejprve vstupujeme do „velmi hodnotné stavby se čtvercovou lodí, obdélným trojboce uzavřeným presbytářem a s hranolovou dvojpatrovou věží na severní straně, kde je i renesanční portál a gotické hrotité okno s bohatou kružbou“. Tak zámeckou kapli popisují autoři publikace 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky.

V kapli sv. Vojtěcha

Pohled do interiéru kaple
Působivé je také zařízení kaple – pochází z období renesance. Čili z časů, kdy panství koupil Jaroslav Smiřický ze Smiřic (stalo se tak v roce 1558) a z Kostelce vytvořil hlavní rodové sídlo. Výše zmíněnou kapli uvedl na scénu ve spolupráci s architektem Ulricem Aostallim da Sala. To již měl původní hrad za sebou proměnu v renesanční zámek – proměnu mimo jiné i okolnostmi vynucenou.
Dvojí konfiskace
Dříve než se se skupinkou návštěvníků přemístím do zámeckých komnat severního křídla, ve stručnosti se pokusím nastínit dějinné mezníky, předcházející počínání Jaroslava Smiřického ze Smiřic.

Jedna z nárožních věží

U zámku na bývalém hradním valu
Původně královský hrad vlastnili od konce 15. století do poloviny následujícího století Slavatové z Chlumu. „Za účast na prvním stavovském povstání z roku 1547 Diviši Slavatovi zkonfiskoval český král Ferdinand I. majetek,“ lze se dočíst na zámeckých webových stránkách. Takže hrad se opět stal objektem královským. Zmíněný panovník se z něj těšil coby z loveckého sídla, ovšem již o dva roky později (1549) objekt vyhořel.
Následovala ona „vynucená“ zámecká proměna v renesančním duchu – stalo se tak na základě návrhů architekta Hanse Tirola.
Vlastnické proměny provázené konfiskacemi ovšem ještě nebyly u konce. Po stavovském povstání se Smiřickým vedlo podobně jako Slavatům – zámek jim byl v roce 1621 po bitvě na Bílé hoře zabaven (a s ním celý majetek). Tentokrát se o identický zákrok postaral císař Ferdinand II.

Velký rytířský sál
Objekt pak krátce vlastnil Albrecht z Valdštejna, který ho v roce 1623 prodal Karlu I. z Lichtenštejna. „Za jeho pravnučky, savojské vévodkyně Marie Terezie, proběhla barokní přestavba zámku podle návrhů tyrolského architekta Josefa Jägera, která mu dala jeho dnešní podobu. Tím však sláva zámku v podstatě skončila, další lichtenštejnští majitelé ho už příliš nevyužívali,“ uvádí Jana Jůzlová v publikaci Toulky mezi Labem a Sázavou.
Mezitím procházíme komnatami severního křídla, v jedné z nich na nás ze dvou obrazů hledí výše jmenovaná savojská vévodkyně; procházíme se mezi reprezentanty dobového mobiliáře; vstřebáváme informace; krátce se zastavíme u populárního vycpaného medvěda – a brzy vstupujeme do největší vnitřní prostory: Velkého rytířského sálu.
„Svou velikostí je tento prostor zámku vhodný pro pořádání akcí s velkým množstvím účastníků, ať se jedná o kongres, koncert, svatbu, nebo třeba i ples. Velký Rytířský sál má kapacitu dle uzpůsobení od 80 do 300 osob,“ uvádí zámecký web.
Na půdu a do věže
Na řadě jsou další prostory, ve finále až i ty nejvýše situované. Z nejprostornějšího sálu nejprve vstupujeme na zámeckou terasu. Kromě vyhlídky do okolní krajiny, v dálce i s lesy už ne zcela „černými“, si z nadhledu můžeme dobře prohlédnout i úvod naší prohlídky – to znamená krytou chodbu vedoucí do kaple sv. Vojtěcha.

Na zámecké terase
A pak již uzrál čas použít schody, jež návštěvníkům poodhalují svět přímo pod střechou. Procházíme se půdními prostory, pod historickými i vyměněnými krovy; poté vstupujeme do jedné ze čtveřice věží. Odkud se naskýtá další výborná vyhlídka. Pod sebou vidíme mimo jiné zdejší pivovar, v dálce na horizontu nápadnou terénní „vlnu“ s hradem Bezděz…

Těsně pod střechou
Lesárium
Od června loňského roku rozšířil černokostelecký zámek svou nabídku o expozici o českých lesích nazvanou Lesárium. Promlouvá prostřednictvím textových panelů, interaktivních prvků a audiovizuálních podnětů. Na jejím vzniku se podílely Lesy ČZU a Fakulta lesnická a dřevařská v rámci projektu Vidět, cítit a zažít les, financovaného z Fondů EHP 2021–2024.
„Návštěvníci se v „prostoru lesa“ dozvědí něco o historii lesnictví a lesnického vzdělávání, která je s kosteleckým zámkem úzce spjata, a také zjistí mnoho zajímavého o českých lesích. Část expozice je zaměřena na představení všech důležitých funkcí lesa, jako jsou zadržování vody, ochrana půdy, produkce dřeva a kyslíku, zvyšování biodiverzity, ukládání uhlíku a mnohé další. Jak vypadá současné moderní lesnictví, představí část zaměřená na novinky lesnického výzkumu,“ uvádí web věnovaný expozici.

Lesárium

Lesárium
Zaměřeno na keramiku
Nejen zámek, který v roce 2011 zaujal filmaře (natáčela se tu epizoda Klášterní tajemství z druhé série Kriminálky Anděl), figuruje v nabídkovém listu města Kostelec nad Černými lesy.
Tradiční centrum výroby keramiky a hrnčířství se připomíná například v Muzeu hrnčířství, založeném v roce 1935 (sídlí na náměstí Smiřických), ale také v Novém muzeu keramiky, zaměřeném na místní tvorbu, jež bylo v prostoru Vondráčkovy továrny na severovýchodním okraji města otevřeno v roce 2018.
Tvůrcům keramických plastik slouží svým výstavním prostorem Galerie Svatoš (severně od náměstí). V areálu galerie je v rámci její návštěvy k dispozici deset metrů vysoká rozhledna.
Zdroje:
Petr David, Vladimír Soukup: 888 hradů, zámků, tvrzí České republiky; Kartografie Praha ve spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup & David, 2002
Petr David, Vladimír Soukup: 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky; Kartografie Praha ve spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup & David, 2002
Jana Jůzlová: Toulky mezi Labem a Sázavou; Euromedia Group, 2023
Informační panely v zámeckém areálu