Článek
Kdepak, také zde jsou k nalezení vrchy, nápadně převyšující okolní terén. Pravda, označení velehory je přece jen poněkud nadsazené, takže hned zkraje použijme příhodnější terminologii: kopcům, které se na dalších řádcích dostanou do hlavní role, se říká svědecké hory.
„Svědecká hora (svědecký vrch, svědek, butte) je osamocená vyvýšenina, která byla vytvořena erozní činností exogenních sil – ústupem svahů tabulí a stolových hor… Označení svědecká hora odráží skutečnost, že právě tato osamocená hora, popřípadě skupina hor, zachycuje ve svém tělese jinde již oderodované horniny a svědčí o původní výšce povrchu…“ uvádí Wikipedie.
Právě zahajovaný výlet směruje své kroky na trojici takových vrchů. Pohybovat se budeme ve středních Čechách na Nymbursku, jižně od Lysé nad Labem, a na úvod ještě zmiňme, že navštívené kopce od sebe dělí pouhých pár kilometrů.
Jižní strana Semické hůry
Semická hůra
Jsme na startu, čeká nás první tvrdý výstup, byť úvodní cílová destinace, Semická hůra, je z trojice výprav do výšin kótou nejnižší (231 m n. m.). Rozdíly nadmořských výšek ovšem budou, jak se brzy vyjeví, vcelku minimální, takže výše zmíněné varování je třeba brát ukrutně vážně.
Hůra se k obloze vypíná u jižního okraje obce Semice (zhruba 180 metrů nad mořem), která – jak je okamžitě zřejmé – dala kopci jméno. Podobně jako dva kopce, jež přijdou na řadu o něco později, je součástí přírodní památky Polabské hůry, založené v roce 2018.
Jak se uvádí (kupříkladu na Wikipedii), na jejím vrcholu se nachází dosud neodkryté hradiště z keltských a slovanských dob. Zmíněné „utajení“ ovšem dojem z hůry nijak nesnižuje.
Na vrcholu…
...a na jedné z vyhlídek
Na dalším místě s dalekým výhledem
Zejména jižní svah dokáže být kouzelný – například i nyní v podzimním čase, kdy zeleň stromového listí metamorfovala v barevné exploze od zlaté po rubínovou.
Z jižního okraje kopce, kam vede několik neznačených, ale i tak snadno odhalitelných stezek, se naskýtá velice daleký výhled. Mimo jiné i na dva sousední vrchy, které máme v plánu rovněž pokořit.
Břístevská hůra
Jedním z nich je Břístevská hůra (podle obce Bříství), jež je o celé dva metry vyšší než sousedka u Semic. Na břístevský vrchol zájemce vede žlutě značená stezka ze Starého Vestce a v samém závěru je až překvapivě strmá.
Po výstupu se i zde může šťastný dobyvatel kochat parádní vyhlídkou – ale nejen tím. Již z dálky je vidět, že tu stojí zbytky jakési stavby.
Zbytky kaple na vrcholu Břístevské hůry
Jí byla kdysi celistvá barokní kaple Povýšení sv. Kříže, která tu vyrostla v roce 1714. V letech 1764 a 1818 vyhořela. Do současnosti se dochovaly pouze nárožní části obvodového zdiva této kulturní památky – zejména při slunečním nasvícení jsou velice fotogenické.
Přerovská hůra
Třetí výstup vede na nejvyšší z trojlístku „velehor“, a proto má nárok na označení nejtěžší. Vždyť považte – vrchol Přerovské hůry se ztrácí v nadmořské výšce 237 metrů. Okolní terén převyšuje o pět desítek metrů (což ovšem platí i o hůře Semické).
Stojí za to sem přijít. Protože i když Přerov nad Labem, rozkládající se západně od tohoto svědeckého vrchu, je známý především svým skanzenem (Polabským národopisným muzeem), také jeho hůra má šanci zaujmout.
„Přerovská hůra je významná krajinná dominanta s hradištěm z doby bronzové a raného středověku,“ upozorňuje příslušný text na Wikipedii. K vidění toho ovšem nezůstalo mnoho, snad jen odborník postřehne linie dávných opevnění.
Přerovská hůra při pohledu z vrcholu semické sousedky
Hůra je součástí evropsky významné lokality Natura 2000 (podobně jako i jižní svah Semické hůry). Také zde se líbí unikátním společenstvím rostlin a živočichů. Vrchol – zcela nepřekvapivě – je další z místních přírodních rozhleden.
Dříve než se vydáme do odlišného prostředí, pro úplnost doplňme, že na Nymbursku se tyčí ještě další dvě svědecké hory: Chotuc a Oškobrh.
Přírodní rezervace Vrť
Vracíme se do Semic – či přesněji do oblasti severně od této obce. Míříme k Labi. Jsme v lokalitě, kde kromě řeky na sebe výrazně upozorňují další četné vodní plochy, tůně, slepá ramena…
U Semic potěší pohled na vodní plochu jménem Piloty(zaujímá rozlohu necelých tří hektarů), kterou v těsné blízkosti Labe nalezneme na zeleně značené turistické trase.
Piloty
Na levém labském břehu
Staré Labe
Daleko to odtud není k přírodní rezervaci Vrť. Zhruba jen necelý kilometr po levém labském břehu (po proudu řeky), stále ještě po zelené. Poté je třeba odbočit vlevo na trasu červenou. Tou se nakonec vrátíme do Semic, do výchozí stanice tohoto výletu, přičemž na části cesty budeme míjet Staré Labe a jeho půlkruhový, asi kilometr dlouhý „záliv“.
Ale ještě předtím hned na začátku červené stezky odbočíme pro změnu vpravo a po neznačených cestičkách se vnoříme do rezervace Vrť. Velice působivé, místy až tajemně vyhlížející oblasti. Opravdu krásná ukázka polabského lužního lesa. Uvádí se, že tu mimo jiné roste několik druhů vzácných hub.
V přírodní rezervaci Vrť
Rezervace se rozkládá na více než 23 hektarech, vyhlášena byla v roce 1973.
Zdroje:
Jana Jůzlová: Toulky Polabím; Euromedia Group, 2019
Mapy.com
