Článek
Prodeji v obchodě s chovatelskými potřebami se věnuji třetím rokem a předem bych rád předeslal, že důvodem sepsat nejběžnější zákaznické situace, ze kterých prodavači nejsou nadšení, není ani vyhoření ani žádná jiná moje frustrace, že bych viděl na všech něco špatného. Nejsme řetězec, dělám tu dobrovolně a rád a kdykoliv můžu jít dělat jinou, kvalifikovanější nebo lépe placenou práci, kdyby mě tato omrzela. Jen si myslím, že by se každý měl nad sebou kriticky zamyslet, jestli z následujících nešvarů něco sám neprovádí a jestli by to nešlo jinak a lépe.
Mám poměrně štěstí na typ obchodu (kdo by si nákup svému mazlíčkovi neužíval, je to radost) a lokalitu, kde dělám, takže moc děkuji drtivé většině zákazníků, že je s úsměvem nejen vítám, ale i se s nimi s úsměvem loučím. Opravdu si toho považuji, velmi to přispívá k celkové pohodě v zaměstnání a je pro mě skutečně nabíjející a motivační, když se k nám lidi vrací, třeba už se i trochu známe a panuje oboustranná spokojenost.
I tak se ale najde dost lidí, kteří dokážou prodavačům den zbytečně znepříjemnit a otrávit a to je na tom mnoho obchodů daleko hůř než ten můj. Budu se samozřejmě zaobírat jen případy, ve kterých je prodavač nezaslouženě v nepříjemných situacích, nebudu zde hájit nepříjemné, neochotné nebo oboru neznalé kolegy, kteří si pak jistě spokojeného zákazníka nezaslouží.
A začneme hezky zostra bez obalu.
Děti
Děti, resp. jejich rodiče, často ti příliš liberální jsou zdrojem mnohých nepříjemností a to nejen v obchodě. Všichni máme na paměti diskuse ohledně dětí v hospodách apod. Ošmatávání, případně opatlávání zboží nějakou dobrotou,kterou dítko třímá v ruce, jej znehodnocuje, převěšování a nošení zboží na jiná místa také nepotěší. Pískání na hračky určené zvířatům - nemám na mysli ozkoušení, ale otravné opakované mačkání - znehodnocuje zboží též a dokáže po celém dni lézt řádně na nervy, protože Vaše dítko není zdaleka jediné. Bouchání a klepání na zvířata, stejně jako křik, je velmi stresuje. Lítání po obchodě, bez dozoru rodiče, který je v obchodě, je ta lepší varianta. Horší varianta je strčit malé dítě do obchodu ať se jde podívat na zvířátka a jít si nakoupit jinam. Prodavač není zaměstnanec dětského koutku ani vychovatel v družině. Naše práce opravdu není chodit za vašimi dětmi a hlídat je, zda-li nedělají skopičiny, než vy si v klidu nakoupíte jinde. Bez ohledu na to, jestli mám nebo nemám děti nebo jestli je mám nebo nemám rád.
Diskuse nad cenou zboží
Každý obchod, každý podnikatel má plně v kompetenci stanovit cenu prodávaného zboží. Cena se skládá z mnoha faktorů a jakkoliv bychom rádi měli něco levnější, mnohdy to opravdu nejde. Nikdo zákazníkovi nic ke koupi nenutí a opravdu není na místě několikrát denně poslouchat, že je něco drahé, proč to stojí tolik, na internetu to mají levněji a proč to před půl rokem u nás bylo lacinější. Zejména když prodavač zpravidla nemá s cenotvorbou co dočinění. A už vůbec nemáme zapotřebí poslouchat, abychom si dané zboží strčili do pr…, nebo že pan majitel chce být asi brzy milionář apod. Pak se skutečně nedivte, že se leckterý prodavač se zdravým sebevědomím ohradí. Ještě než jsem začal prodávat by mě v životě nenapadlo jít třeba v potravinách za prodavačkou, proč je ta čokoláda tak drahá, natož jí za to nadávat. Nedělejte to prosím. Myslete si, co chcete, a kupujte, nebo nechte být.
Zdravení
Za základní slušnost považuji to, pokud vejdu do obchodu, že pozdravím. Nebo na pozdrav prodavače odpovím. Zde je problém zejména s dětmi a adolescenty. Nepamatuju si, že by někdy dříve tolik mladých lidí nezdravilo a jedná se skutečně o značný projev neslušnosti, arogance a frackovství dnešní mladé generace. Poděkovat není taktéž vždy jejich silnou stránkou.
Já jsem pán, ty jsi kmán
Nejsme skutečně zvědaví na jakékoliv projevy povyšování, despektu, arogance nebo na hry na pána a služku. Stejně tak nesloužíme jako hromosvod vaší blbé nálady a nejsme zvědaví na to, když si na nás někdo bezdůvodně vylévá zlost. Hodnota člověka se neodvíjí od toho, jestli dělá ředitele banky nebo mete silnice a to, že někdo prodává automaticky neznamená, že je neschopný nebo hlupák nebo že nemá na lepší práci apod. A i kdyby znamenalo a u některých třeba i znamená, pořád jsme všichni lidi a můžeme se k sobě chovat slušně a normálně. A jsou taky lidi, kteří po absolvování vysoké školy pracovali řadu let na odborných kvalifikovaných pozicích a nyní z různých důvodů pracují jako prodavači. Třeba mnozí Ukrajinci nebo já. Nebo třeba mnozí Češi na Západě. Arogantní projevy některých zákazníků tedy určitě nejsou na místě. Speciální kapitola jsou veřejně známé osobnosti - musím uznat, že většina se jich chová naprosto na pohodu, ale najdou se zejména herečky, a to zejména ne příliš úspěšné, které by potřebovaly jednu výchovnou, mimochodem stejně jako mnozí zákazníci ruské národnosti.
Vyprávění vtípků a historek
Specialitka zejména starších mužů je jejich vlastní pocit, že by mohli zejména prodavačky oslnit svým charizmatem a smyslem pro humor. A samozřejmě k tomu tíhnou ti, kteří nemají ani jedno. Jsme v obchodě, abychom prodávali a poskytovali poradenství. Rádi si i popovídáme se stálým zákazníkem, pokud je čas. Ale přemáhat se k smíchu nad oplzlým sexistickým vtipem se nám fakt nechce. Nechte si tedy tyto projevy od cesty a oblažujte jimi své blízké, kteří vás mohou případně utnout.
Když nemá prodavač náladu
Každý prodavač by měl být natolik profesionální, aby hodil běžné starosti a výkyvy nálad za hlavu. Alespoň u mě, ale i u mnohých dalších to tak je a většinou ani nepoznáte, že mě něco trápí a beru to tak, že vás to nemá co zajímat. Ale jsme jen lidi. Každý má někdy v životě dny nebo období vyloženě těžké a zničující a poslední zbytky energie věnuje práci, do které jít prostě musí. V takových chvílích prostě nedokážeme mít úsměv od ucha k uchu a bezbřehou trpělivost a zákazník tak nemusí dostat zcela profesionální službu. Než začnete být rozhořčení nebo psát jednohvězdičková hodnocení na web, zkuste si to promyslet, mějte nadhled a trochu respektu k lidskosti, která není robotismem. Samozřejmě něco jiného je, pokud někam chodím jako zákazník pravidelně a pravidelně se setkávám s neprofesionální osobou.
Před zavírací dobou
Vnímejte prosím zavírací dobu jako dobu, dokdy by měl poslední zákazník opustit prodejnu, ne jako dobu, před kterou je v pořádku na poslední chvíli do obchodu vstoupit. Nicméně pokud někdo přijde na poslední chvíli, omluví se s tím, že jde jen rychle pro konkrétní věc, nemám s tím problém. Pokud někdo vpluje na poslední chvíli bez zjevného zájmu o konec mé pracovní doby a ani po slušném upomenutí se nemíní odebrat k pokladně a pryč, mám s tím skutečně nejen já problém a je to v mých očích velký projev hulvátství a základního lidského nerespektu.
Dohady ohledně vrácení zboží
Jakožto kamenná prodejna nemáme ze zákona povinnost umožnit zákazníkům vracet zboží a nečiníme tak. Každý má možnost koupi zvážit, zboží vidět, osahat si, vyzkoušet. Cena je dopředu daná. Je to tak v pořádku. Nad rámec zákona umožňujeme zákazníkům jakékoliv zboží vyměnit a nad další rámec to nemusí udělat hned, ale může si zboží vyměnit za poukaz a ten uplatnit jindy. I přes tyto dva nadrámce se najdou lidi, kterým to nestačí, jsou naštvaní a schopní se hodinu dohadovat o vrácení. Ne, nejsem na to zvědavý, otráví to zbytečně pracovní den, rozmazlenost a oprsklost některých zákazníků je opravdu zcela za hranou.
Na zboží jsou košíky a vozíky, ne ruce nebo dokonce tašky
Poslední dobou čím dál víc lidí nosí zboží v rukách a nosí nám ho odkládat ke kase. Nevím, kde se toto vzalo, odkud to mají. Pult tak bývá přeplněný a nákupy jsou nepřehledné nebo se pomíchají. Je v tom nějaký problém vzít si košík nebo vozíček tak, jak to vždy fungovalo? A co mě úplně vytáčí jsou lidi, kteří si dávají zboží rovnou do tašky a nejlépe ještě k nákupům z jiné prodejny. Jak my máme vědět, že nekradou, že vše u pokladny vyndají, potažmo když tašky kontrolovat nesmíme? Berte si prosím košík, nic na tom není.
Neoznamování metody placení
Upřímně nemám tušení, odkdy se tento nešvar objevil, ale najednou skoro všichni platící zákazníci nesdělují, jak budou platit. Pro mne nebyl nikdy problém ani dřív ani nyní alespoň jednoslovně upozornit prodavače na způsob placení. Nyní lidé očekávají, že je sami prolustrujeme očima, zdali třímají hotovost, kartu, mávají mobilem nebo nakrucují zápěstí s hodinkami. Zdržuje to a je mi to nepříjemné a často se tak tedy ptám já, nu což. Ale stokrát denně se ptát na to samé je otrava.
Základní nerespekt k potřebám zvířat
Náš obchod si zakládá na znalých prodavačích a na poradenství. Velmi rád předávám svoje znalosti a zkušenosti ohledně chovu a péče o zvířata dál. Ovšem iritují mě lidé, u kterých vyjde najevo, že mají léta nějaké zvíře, ale neznají ani základní informace a fakta o jejich chovu a dělají prokazatelné chyby, které zvířeti škodí. Nadstupeň k tomu jsou lidé, kteří si ani v takovém případě nenechají poradit. V takovou chvíli je mi skutečně smutno a pociťuji nad daným zvířetem lítost. Vždyť zpravidla svoje zvířátko milujete, copak je tedy problém nastudovat alespoň základy jeho chovu? Pro mne i základy jsou málo a chci vědět maximum, abych si byl jistý, že můj mazlík dostává vše co je třeba.
S čím naopak problém nemám
Smířlivě se já osobně stavím k zákazníkům „čumilům“, mohou přijít nakoupit jindy nebo o nás někomu poví a to je nejlepší reklama. Obzvlástě rodiny s dětmi nás často využívají jako zoo zdarma, chápu, oproti běžné zoo ušetří tisíce. Nikdo se samozřejmě vstupem do obchodu nezavazuje k nákupu. Pokud mi dá zákazník najevo, že si něco omrknul, ozkoušel a odejde si produkt zakoupit online mimo náš obchod, radost z toho jistě nemám, ale chápu to též. Ekonomická situace bývá pro mnoho lidí v dnešní době tíživá a levněji znamená lépe.
Poznali jste se v nějakém bodě? Pokud ne, za všechny prodavače vám děkuji. Pokud ano, zkuste na sobě zapracovat.
Je něco, co naopak vadí vám jako zákazníkům na prodavačích? Napište mi bez diskuse do diskuse, děkuji.
