Článek
Uhlířský vrch u Bruntálu: sopka, poutní místo a krajina s nečekanou historií
Jen několik kilometrů od centra Bruntálu se zvedá Uhlířský vrch. Na první pohled možná zaujme především barokním kostelem na svém vrcholu a dlouhou lipovou alejí, která k němu stoupá z města. Pod povrchem se však skrývá mnohem starší příběh. Stojíme totiž na pozůstatku sopky, jejíž historie sahá téměř dva miliony let do minulosti.
Uhlířský vrch je zároveň místem, kde se na poměrně malém prostoru setkává geologie, historie, víra i lidské zásahy do krajiny. A pokud sem přijedete za pěkného počasí, přidají se také široké výhledy do krajiny Nízkého Jeseníku.
Jedna z nejmladších českých sopek
Vrchol Uhlířského vrchu dosahuje výšky přibližně 672 metrů nad mořem. Samotná přírodní památka se rozkládá v širším výškovém rozpětí.
Z geologického hlediska jde o pozůstatek struskového kužele vyhaslé čtvrtohorní sopky. Česká geologická služba zde rozlišuje nejméně dvě fáze explozivní a výlevné sopečné činnosti. Radiometrické datování zdejší čedičové horniny určilo její stáří přibližně na 1,9 milionu let. Uhlířský vrch tak patří mezi nejmladší projevy sopečné činnosti na území dnešní České republiky.
Dnes už zde samozřejmě žádný sopečný kužel v původní podobě neuvidíme. Významnou část vnitřní stavby někdejší sopky odkryla pozdější těžba. V opuštěných lomech lze pozorovat pyroklastické horniny, strusky i vulkanické bomby. Lomové stěny, které dosahují výšky kolem třiceti metrů, umožňují geologům nahlédnout přímo do stavby někdejší sopky.
Sopečné horniny zde přitom spočívají na mnohem starším podloží tvořeném mimo jiné spodnokarbonskými břidlicemi a drobami, typickými pro geologickou stavbu širší oblasti Nízkého Jeseníku.
Přírodní památka Uhlířský vrch
Místo, kde se sopka změnila v poutní vrch
Uhlířský vrch však není zajímavý pouze svou geologickou minulostí. O mnoho století později se stal významným poutním místem.
Se vznikem zdejšího poutního místa je spojena pověst o místodržícím Řádu německých rytířů Augustinu Oswaldu Lichtensteinovi. Podle legendy při lovu na Uhlířském vrchu zabloudil a ocitl se v ohrožení života. Zachránit jej měl místní uhlíř. Lichtenstein pak údajně z vděčnosti nechal na místě vystavět dřevěnou kapli.
Ať už je podíl legendy na skutečných událostech jakýkoliv, poutní místo zde skutečně vzniklo v polovině 17. století. V kapli byla umístěna kopie obrazu Panny Marie Pomocné, vycházející ze slavného Cranachova vyobrazení Madony s Dítětem. Postupně sem začalo přicházet stále více poutníků.
Malá kaple tak přestala rostoucímu počtu návštěvníků stačit.
Barokní kostel na vrcholu
V polovině 18. století ji proto nahradil dnešní monumentální kostel Panny Marie Pomocné. Diecézní prameny uvádějí výstavbu v letech 1755 až 1758.
Bílý barokní kostel dnes vytváří jednu z charakteristických dominant okolí Bruntálu. Jeho poloha na vrcholu někdejší sopky je sama o sobě neobvyklá – stavba, jejíž historie se počítá na staletí, stojí na geologickém útvaru, jehož historie se počítá na miliony let.
Právě tento kontrast je na Uhlířském vrchu podle mého názoru jedním z nejpůsobivějších.
Boční pohled na kostel
Alej, která vede ke kostelu
Naučná stezka Lipová alej
Ke kostelu vede monumentální čtyřřadá lipová alej. Vysazována byla v letech 1766 až 1770 podél cesty spojující Bruntál s poutním místem. Je dlouhá přibližně 1,1 kilometru a představuje cenný příklad barokního utváření krajiny.
Zdejší podmínky přitom nejsou pro stromy právě snadné. Lípy rostou v relativně vysoké nadmořské výšce, jsou vystaveny větru, námraze i sněhu a půda vytvořená na vulkanickém podloží je poměrně mělká a málo úživná. I proto některé staré stromy získaly velmi charakteristické, pokroucené tvary.
Alej se v novodobé době dočkala také výrazného ocenění. V roce 2022 získala titul Alej roku.
Alej roku 2022
Patnáct zastavení křížové cesty
Cestou ke kostelu návštěvníka doprovází také novodobá dřevěná křížová cesta od bruntálského řezbáře Františka Nedomlela.
Zajímavostí je, že nekončí tradičním čtrnáctým zastavením. Na Uhlířském vrchu jich naleznete patnáct. Poslední zastavení je věnováno Kristovu zmrtvýchvstání. Město Bruntál existenci patnácti dřevěných zastavení přímo uvádí ve svých informačních materiálech.
Jednotlivé reliéfy jsou samy o sobě pěknou řezbářskou prací a stojí za to se u nich při cestě vzhůru zastavit.
Křížová cesta
Křížová cesta
Smutné období po roce 1968
Historie zdejšího poutního místa však nemá pouze idylické kapitoly.
Poutě se na Uhlířském vrchu konaly až do roku 1970. Po příchodu sovětských okupačních vojsk po roce 1968 se stav kostela výrazně zhoršil. Ostravsko-opavská diecéze uvádí, že interiér ničili sovětští vojáci i místní vandalové. Z někdejšího bohatého mobiliáře se podařilo zachránit pouze několik obrazů a soch. Komunistické úřady nakonec poutní slavnosti zakázaly.
Je to zvláštní kontrast. Místo budované po staletí jako duchovní a krajinná dominanta se během relativně krátkého období ocitlo na okraji zájmu a postupně chátralo.
Změna přišla až po roce 1989. Kostel prošel rozsáhlou rekonstrukcí a 9. října 1993 byl znovu vysvěcen olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem.
Dnes už návštěvník při běžné procházce jen stěží odhadne, jak dramatické období má stavba za sebou.
Výhledy do Nízkého i Hrubého Jeseníku
Samotný vrchol nabízí také pěkné výhledy do okolní zvlněné krajiny. Nízký Jeseník zde nepůsobí monumentálně jako sousední Hrubý Jeseník. Jeho kouzlo je spíše v otevřené krajině, střídání polí, lesů, menších obcí a zaoblených hřbetů.
Za dobré viditelnosti je právě výhled jedním z důvodů, proč se zde chvíli nezdržet pouze u kostela, ale obejít si také okolí bývalého lomu.
Výhled na Jeseníky
A když už jste u Bruntálu…
Pokud přijedete autem, jednou z možností je využít parkování přibližně v oblasti souřadnic:
49.9753308 N, 17.4512458 E
Ke kostelu je pak možné pokračovat pěšky.
Auto však rozhodně není podmínkou. Z Bruntálu lze na Uhlířský vrch pohodlně vyrazit i pěšky. Podle zvolené trasy může cesta tam a zpět představovat přibližně několik kilometrů a samotnou procházku lze snadno spojit s návštěvou města.
A když už se v Bruntálu zastavíte, byla by škoda jej úplně minout.
O Bruntálu se občas žertuje, že zde „mají žáby zuby“, město má ale historii, kterou mu může leckteré větší sídlo závidět.
Bruntál se tradičně uvádí jako nejstarší město v zemích Koruny české a jeho založení je kladeno přibližně k roku 1213. Městské materiály toto historické prvenství připomínají dodnes.
Po dlouhá období byl Bruntál znám také pod německým názvem Freudenthal, který v doslovném překladu znamená „Údolí radosti“. Německojazyčná minulost města a celého regionu zanechala v jeho podobě řadu stop.
Za návštěvu stojí především historické centrum a bruntálský zámek s přilehlým parkem. Pokud tedy na výlet nespěcháte, lze návštěvu Uhlířského vrchu velmi snadno spojit s procházkou samotným městem.
Místo několika různých příběhů
Uhlířský vrch je jedním z těch míst, která na mapě nemusí na první pohled působit nijak mimořádně. Teprve při bližším pohledu se ukáže, kolik různých příběhů se zde překrývá.
Téměř dva miliony let stará sopka. Barokní poutní kostel. Stará lipová alej. Legenda o zachráněném rytíři. Křížová cesta. Období devastace i pozdější návrat poutního místa k životu.
A kolem toho všeho otevřená krajina Nízkého Jeseníku.
Možná právě proto stojí za to Uhlířský vrch nevnímat pouze jako cíl krátké procházky. Je to místo, kde lze během několika desítek minut projít historií, která se nepočítá jen na staletí, ale až na miliony let.
Poznámka
Při přípravě článku byl využit nástroj AI pro jazykovou kontrolu textu a rešeršní podporu při ověřování vybraných údajů. Osobní zkušenosti, fotografie a video jsou autorské.
Odkazy na použité zdroje
