Článek
Pracoval jsem tam. Jenže úřad to nemusí vidět
Tohle je přesně ten druh problému, který člověk odkládá, dokud mu nezačne hořet za patami. Říká si: vždyť jsem celý život chodil do práce, co by se asi tak mohlo stát. Jenže stát nemá naši paměť. Má evidenci. A v té může být díra.
Na ePortálu ČSSZ si lze přes informativní výpis konta zkontrolovat přehled dob důchodového pojištění, náhradních dob a od roku 1986 také vyměřovací základy a vyloučené doby. To znamená jediné: člověk tam vidí, co o něm sociální správa skutečně eviduje. Ne co by tam podle zdravého rozumu mělo být.
A právě v tom bývá zádrhel. Někdo najde chybějící zaměstnání z devadesátých let. Jinému nesedí období u firmy, která už dávno zanikla. Další zjistí, že se mu v záznamech ztratila péče nebo jiná náhradní doba. Sedíte u počítače a hlavou vám běží: vždyť já tam přece byl.
Jenže důchodový výpočet není rodinné vzpomínání u kávy. Úřad potřebuje doklad.
Jeden rok může znamenat peníze na každý měsíc
Chybějící doba v evidenci není drobná chyba v papírech. Může snížit důchod. A u lidí, kteří mají dobu pojištění na hraně, může zkomplikovat i samotný nárok.
Podle České správy sociálního zabezpečení výši starobního důchodu ovlivňují hlavně dvě věci: délka doby důchodového pojištění a výše výdělků. U důchodů přiznávaných v roce 2026 náleží za každý celý rok pojištění 1,495 procenta výpočtového základu. Tohle číslo zní suše, ale v penzi umí být zatraceně živé.
Když chybí rok, nechybí jen řádek. Chybí část budoucí penze. A ta se nepočítá jednorázově, ale každý měsíc. Rok za rokem. Proto mě vždycky rozčílí, když někdo řekne, že „nějaké papíry“ se doženou potom. Někdy ano. Někdy horko těžko. A někdy už vůbec.
Ministerstvo práce u starobních důchodů popisuje potřebnou dobu pojištění podle roku dosažení důchodového věku. U dnešních žadatelů se běžně pracuje s hranicí 35 let pojištění včetně náhradních dob. To není málo. Kdo měl přerušovanou kariéru, práci načerno, dlouhou nezaměstnanost mimo evidenci nebo ztracené záznamy po zaměstnavateli, neměl by spát příliš klidně.
Ne proto, aby se bál. Proto, aby to řešil včas.
Doklady shánějte dřív, než zmizí lidé i firmy
ČSSZ má k dokládání chybějící doby pojištění samostatný postup. Chybět mohou záznamy o zaměstnání, vojenské nebo civilní službě, studiu, péči o dítě do čtyř let nebo péči o závislou osobu. U zaměstnání je základním dokladem evidenční list důchodového pojištění. Když není, začíná pátrání.
A to je práce pro pevné nervy. Starý zaměstnavatel už neexistuje, účetní je v důchodu, archiv je jinde, kolegové se rozprchli po republice. V krajním případě může pomoci i čestné prohlášení člověka a bývalých kolegů, ale upřímně: kdo by to chtěl honit měsíc před žádostí o důchod?
Proto bych každému po padesátce řekla jednu nepopulární radu. Přihlaste se do ePortálu, otevřete si svoje konto a dívejte se. Ne až „jednou“. Teď. Když něco chybí, pošlete doklady, požádejte o kontrolu, zavolejte na správu sociálního zabezpečení. Ve službě Moje konto lze podle ČSSZ chybějící doby poslat elektronicky nebo jednou ročně požádat o kontrolu konta pracovníkem ČSSZ.
To není zbytečná úředničina. To je ochrana vlastních peněz.
My starší už dobře víme, že stát si o svoje peníze říct umí. Přesně, včas a bez ostychu. Tak si člověk musí umět pohlídat i to, co jednou bude chtít po státu on. Důchod není laskavost za dobré chování. Je to výsledek odpracovaných let, odvodů a doložených záznamů.
Kdo si evidenci zkontroluje včas, možná zjistí, že je všechno v pořádku. Výborně. Kdo najde chybu, má ještě šanci ji opravit. Nejhorší je nevědět. Protože chybějící roky v evidenci nebolí ve chvíli, kdy vzniknou. Bolí až tehdy, když přijde rozhodnutí o důchodu a člověk zjistí, že za vlastní práci dostane méně, než čekal.
