Článek
Slovo priorita má v politice víc významů
V programovém prohlášení vláda slibuje zastropovat důchodový věk na 65 letech, vrátit výhodnější valorizace, posílit sociální služby a zajistit seniorům důstojný život. To nejsou drobné poznámky pod čarou. Jsou to velké sliby, které se hezky vyjímají v kapitole nazvané „Spravedlivé důchody a funkční sociální systém“.
Jenže 20. června 2026 Alena Schillerová řekla, že důchodová reforma nyní není největší prioritou vlády. Zastropování věku podle ní nespěchá, protože hranice 65 let se má týkat až roku 2030; přednost má mít boj s šedou ekonomikou. Její vyjádření v televizní debatě je v tomhle dost přímočaré.
A tady se lidem zvedá obočí. Když je něco ve vládním programu jako zásadní závazek, ale zároveň to „nespěchá“, senior slyší hlavně druhou polovinu věty. Nechce poslouchat, že má být trpělivý, zatímco se řeší jiné věci. Důchod není volitelný doplněk života, který lze nechat na pozdější poradu. Pro člověka po šedesátce jsou pravidla kolem odchodu z práce, péče a valorizace konkrétní datum v kalendáři.
Návrhy existují, jistota zatím ne
Vláda skutečně nepřišla s prázdnou. Programové prohlášení obsahuje nejen strop 65 let, ale i návrat 75procentní slevy na jízdné pro seniory. Ministerstvo práce pak zveřejnilo plán, podle něhož má od ledna 2027 růst podíl reálných mezd ve valorizaci z nynější třetiny na polovinu. Počítá také s příplatky 500 korun v 80, 85, 90 a 95 letech a s dalším zvýšením pracujícím důchodcům.
Jenže samotné ministerstvo mluví o „připravovaných změnách“. Strop 65 let a úpravy pro náročné profese řadí až do druhé fáze s plánovanou účinností od 1. ledna 2028. Přehled MPSV navíc přiznává, že u náročných profesí dosud není rozhodnuto, zda zůstane dosavadní dvojí řešení, nebo se pravidla sjednotí.
To není maličkost. Člověk, který má odejít v několika příštích letech, se nemůže rozhodovat podle slibů v budoucím čase. Má vědět, které ročníky se změna dotkne, co musí doložit a zda mu nehrozí, že bude pracovat déle jen proto, že vláda přesunula vlastní termín. Papír, ten starý neřád, pak nečte tiskové konference. Čte jen zákon ve Sbírce.
Drahá budoucnost není výmluva, ale ani konec debaty
Opozice tvrdí, že vládní sliby včetně změn důchodů mohou přijít až na 200 miliard korun. Je to odhad Martina Kupky v politické debatě, nikoli nezávislý účetní závěr, a tak je poctivé ho brát s rezervou. Stejně poctivé ale je nezavírat oči před tím, co říká Národní rozpočtová rada: předchozí důchodové změny podle jejích projekcí výrazně zlepšily dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, zatímco jejich zrušení by deficit penzijního systému v nejhorších letech znovu prohloubilo.
To však není důvod poslat seniory do kouta s větou, že na ně nejsou peníze. Stát, který chce od lidí desítky let pojistné, nemůže na konci říct: děkujeme, ale teď jste příliš drahá generace. Jen musí mluvit poctivě. Co se zavede od roku 2027, co až od roku 2028, co stojí kolik a kde se na to vezme.
Jsou tedy důchodci priorita, nebo odepsané bytosti? Zatím spíš politická skupina, o niž se každý hlásí, ale praktické kroky se odkládají podle rozpočtu a momentálního pořadí zájmů. To je pro seniory málo. Nechtějí privilegium. Chtějí, aby sliby o důstojném stáří neplatily jen do chvíle, než ministryně financí otevře jiný šanon.
