Článek
Starší ročníky měly za děti větší úlevu
Když se dnes sejdou ženy u kafe a přijde řeč na důchod, umí to pěkně zhořknout. Jedna vzpomene maminku, která šla po dětech do penze kolem osmapadesáti. Druhá se podívá do tabulky a zjistí, že ji čeká pětašedesát, šestasedmdesát, možná ještě o kus víc. A pocit křivdy je na světě.
Není to jen dojem. V důchodových pravidlech se dřív počet vychovaných dětí promítal do věku odchodu do penze mnohem výrazněji. MPSV ve své tabulce důchodového věku ukazuje, že ženy narozené v dřívějších ročnících měly podle počtu dětí citelné snížení. Jenže u mladších ročníků se rozdíly postupně zmenšovaly.
U žen narozených v roce 1970 už například děti pomohou zásadně jen při pěti a více dětech. U ročníku 1973 je důchodový věk podle ministerské tabulky 65 let a 8 měsíců pro muže i ženy bez ohledu na počet vychovaných dětí. A u ročníku 1977 je to už 66 let pro všechny. Tady se ta stará logika prostě zavřela.
Péče zůstala, úleva se vytratila
A teď si řekněme, proč to ženy štve. Ne proto, že by nechtěly pracovat. Většina z nich pracuje celý život. Jenže k tomu měly děti, domácnost, nemocné rodiče, někdy rozvod, někdy práci na směny a někdy ještě vnoučata, protože mladí sami nestíhají. Stát ale u důchodového věku stále víc říká: děti jste vychovala, děkujeme, ale do penze půjdete skoro stejně jako muži.
Část uznání přešla do výchovného. Podle MPSV činí od roku 2023 zvýšení starobního důchodu 500 korun za vychované dítě a nárok má ten rodič, který o dítě pečoval v největším rozsahu. To není zanedbatelné. U dvou dětí jde o tisíc korun měsíčně.
Jenže pětistovka za dítě není totéž jako několik let života navíc před penzí. Člověk může říct, že peníze jsou fér náhrada. Ale zkuste to vysvětlit ženě, která v pětapadesáti tahá nákupy, chodí do práce, večer volá mámě, jestli vzala prášky, a v tabulce vidí důchod skoro v šestašedesáti. Tisícovka za děti jí bolavá záda neodnese.
Reforma posunula hranici ještě dál
Po posledních změnách je navíc jasné, že mladší ročníky už se na pevnou pětašedesátku spoléhat nemohou. Novela zákona o důchodovém pojištění říká, že u lidí narozených v letech 1974 až 1988 se důchodový věk postupně zvyšuje od 65 let a 8 měsíců, a u lidí narozených po roce 1988 má činit 67 let. Je to napsané v zákoně č. 417/2024 Sb..
Dá se pochopit, proč stát postupně sjednocoval důchodový věk mužů a žen. Ženy se dožívají vyššího věku a systém nemůže donekonečna přidávat roky důchodu bez peněz. Jenže fér by bylo zároveň přiznat, že péče v rodinách nezmizela. Jen se přestala tolik počítat do data odchodu.
A právě Husákovy děti jsou v tom zvláštně skřípnuté. Vyrůstaly s představou, že mateřství se v důchodu nějak promítne. Pak pracovaly v době změn, privatizací, nejistých míst a nižších ženských mezd. A teď se dozvídají, že jejich děti jim cestu k penzi zkrátí jen minimálně, zatímco péče, kterou nesly na zádech, zůstala.
Spravedlnost není jen stejná tabulka
Stejný důchodový věk pro muže a ženy vypadá spravedlivě. Na papíře. Jenže život není papír. Žena, která po práci dělala druhou směnu doma, nezačíná v šedesáti na stejné startovní čáře jako muž, který se o domácnost opíral spíš pohledem než rukama. Samozřejmě ne všichni muži jsou stejní a ne všechny ženy nesly všechno samy. Ale kdo to doma zažil, ten ví.
Česká správa sociálního zabezpečení připomíná, že nárok na starobní důchod stojí na dosažení důchodového věku a potřebné době pojištění. Jenže právě důchodový věk je pro dnešní padesátnice citlivý. Nejde jen o číslo. Jde o pocit, že pravidla se změnila ve chvíli, kdy už člověk nemůže vrátit život a rozdělit péči jinak.
Stát může říct, že výchovné je kompenzace. Ženy mohou odpovědět, že péče nebyla jen finanční ztráta, ale roky práce navíc. A obě věty mohou být pravdivé. Proto by se o tom nemělo mluvit povýšeně, jako by si padesátnice jen neuměly přečíst tabulku.
Umějí. A právě proto jsou naštvané. Vidí, že jejich matky odcházely dřív, zatímco ony mají vydržet skoro do šestašedesáti. Možná je to pro stát účetně nutné. Ale lidsky to bolí. A bolest se nedá vyřešit tím, že ji úředník přepíše do další kolonky.
