Článek
Jsem učitel matematiky na druhém stupni základní školy už patnáct let. A ano, užívám si své volno. Užívám si ho naplno, bez výčitek a bez omluv. Protože si ho zasloužím. A protože to, že ho ostatní profese nemají, opravdu není moje vina.
Pojďme si to rozebrat. Kolik volna učitel skutečně má? Letní prázdniny - 8 týdnů. Vánoční prázdniny - 2 týdny. Jarní prázdniny - 1 týden. Velikonoční prázdniny - pár dní. K tomu podzimní, pololetní a další státní svátky. Celkem? Něco kolem 14 týdnů v roce. To je fakt, který nelze popřít.
A víte co? Je mi jedno, jestli vám to připadá fér. Protože tohle volno je součástí mé pracovní smlouvy. Součástí profese, kterou jsem si vybral. Součástí systému, který jsem nevymyslel, ale v němž pracuji.
Pokaždé, když zmíním, že se těším na prázdniny, slyším stejné narážky. „To je hezké, mít dva měsíce volna.“ „To bych také chtěl, válet se celé léto.“ „Za ty peníze bych také učil.“ A moje oblíbená: „Vždyť vy učitelé vlastně nepracujete, jen si hrajete s dětmi.“
Tyhle komentáře přicházejí od lidí, kteří nemají nejmenší představu o tom, co obnáší být učitelem. O hodinách příprav, opravování, administrativy. O psychickém vypětí, když se snažíte zvládnout třídu třiceti pubertálních teenagerů. O nekonečných schůzkách s rodiči, kteří jsou přesvědčeni, že jejich dítě je génius a vy jste jen závistivý hlupák, který mu nedává, co si zaslouží.
Ale víte co? Nebudu se obhajovat. Nebudu vysvětlovat, že během školního roku pracuji často do večera, o víkendech, že si nosím práci domů. Že mám na starosti vzdělání a částečně i výchovu vašich dětí. Že jsem psycholog, sociální pracovník, někdy i náhradní rodič.
Místo toho řeknu toto: Ano, mám hodně volna. A miluji ho. Využívám ho k cestování, ke čtení, k odpočinku. K tomu, abych dobil baterky na další školní rok. Abych se vrátil do třídy s novou energií a nápady. Abych nebyl vyhořelý a cyničtí jako tolik mých kolegů.
A víte, co je na tom nejlepší? Že jsem si tuhle profesi vybral vědomě. Věděl jsem, jaký bude plat (ne, není to žádná sláva, navzdory tomu, co si myslíte). Věděl jsem, jaké budou pracovní podmínky. Věděl jsem, že budu mít hodně volna. A rozhodl jsem se pro to.
Stejně jako vy jste se rozhodli pro svou profesi. Nikdo vás nenutil stát se účetním, právníkem, IT specialistou nebo čímkoliv jiným. Vybrali jste si to. Se všemi výhodami i nevýhodami. S platem, pracovní dobou, benefity i omezeními.
Takže místo abyste záviděli učitelům jejich volno, zkuste se zamyslet nad tím, co vaše profese nabízí vám. Vyšší plat? Flexibilní pracovní dobu? Možnost pracovat z domova? Služební auto? Každá práce má své plusy a mínusy.
A pokud vám to nestačí, pokud stále závidíte těm „líným učitelům“ jejich prázdniny, mám pro vás řešení: Staňte se učitelem. Vážně. Vystudujte pedagogickou fakultu. Projděte přijímacím řízením. Postavte se před třídu plnou dětí a zkuste je něco naučit. A pak si užijte své zasloužené volno.
Ale vsadím se, že to neuděláte. Protože v hloubi duše víte, že učitelství není jen o prázdninách. Že je to náročná, vyčerpávající a často nedoceněná práce. Že ty prázdniny jsou kompenzací za všechno ostatní.
Takže ano, jsem učitel a své volno miluji. Užívám si každý den prázdnin naplno a bez výčitek. A to, že ho nemáte vy, opravdu není moje vina. Je to výsledek vašeho vlastního rozhodnutí, vaší vlastní kariérní volby.
A až příště potkáte učitele, který se těší na prázdniny, místo závistivé poznámky mu zkuste poděkovat. Za to, že vzdělává další generaci. Za to, že dělá práci, kterou vy dělat nechcete. Za to, že se vrací do třídy rok co rok, navzdory všem výzvám a frustracím.
Protože to je ta pravá odvaha - ne závidět druhým jejich výhody, ale vážit si své vlastní cesty a respektovat cesty ostatních.
Takže až budu v srpnu ležet na pláži s knihou v ruce, nebudu se cítit provinile. Budu vděčný za svou profesi, za své volno, za možnost dobít baterky. A budu připravený vrátit se v září do třídy s novou energií a odhodláním.
Protože to je podstata učitelství - nekonečný cyklus dávání a dobíjení. Intenzivní práce a zaslouženého odpočinku. A pokud to někdo nechápe, je to jeho problém, ne můj.
Takže ano, jsem učitel a své volno miluji. A ne, nebudu se za to omlouvat. Nikdy.
