Článek
Udělala jsem vše správně. Koupila jsem si jízdenku i místenku s měsíčním předstihem. Místo u okna, v tichém oddíle, vagón číslo 364 a místo 24. Těšila jsem se na klidnou cestu, během které si přečtu knihu a připravím prezentaci na zítřejší jednání. Když jsem nastoupila do vlaku, na mém místě seděl muž středního věku v obleku. Zdvořile jsem ho upozornila, že mám na toto místo místenku. Jeho reakce mě šokovala: „No a co? Já tady sedím od Pardubic a nikam se stěhovat nebudu.“
Vytáhla jsem svou místenku a znovu se pokusila vysvětlit situaci. „Podívejte se, mám tady černé na bílém, že toto místo je rezervované pro mě.“ Muž se jen ušklíbl: „Tak si sedněte jinam, vlak je poloprázdný.“ Vlak nebyl poloprázdný. Byl pátek odpoledne a většina míst byla obsazená nebo rezervovaná. Navíc - proč bych měla hledat jiné místo, když mám platnou místenku? Přivolala jsem průvodčího.
Ten se snažil situaci vyřešit, ale muž byl neoblomný. „Ukažte mi zákon, který říká, že musím respektovat místenku!“ křičel. Ostatní cestující se začali ošívat, někteří odvraceli zrak, jiní nevěřícně kroutili hlavami. Nakonec mi průvodčí nabídl místo v jiném vagónu. „Je mi to líto, ale nechci vyvolávat konflikt,“ řekl mi tiše. A tak jsem já, s platnou místenkou, musela cestovat v jiném voze, zatímco arogantní pasažér si užíval místo, které jsem si zaplatila.
Celou cestu jsem přemýšlela, jak je možné, že v roce 2025 někdo tak otevřeně ignoruje základní pravidla. Místenkový systém existuje z nějakého důvodu. Lidé si platí místenky, aby měli jistotu pohodlného cestování. Co by se stalo, kdyby každý ignoroval rezervace? Nejhorší na tom všem byla ta bezmoc. Udělala jsem vše podle pravidel, zaplatila jsem za službu, a přesto jsem tahala za kratší konec. A průvodčí? Ten se zachoval jako většina lidí - radši ustoupil konfliktnímu jedinci, než aby prosadil právo.
Když jsem o tom večer vyprávěla kamarádce, řekla mi, že jsem měla být důraznější. Že jsem se měla postavit za svá práva. Možná má pravdu. Ale v tu chvíli jsem nechtěla být tou hysterkou, která dělá scény na celý vlak kvůli jednomu místu. Místenka není jen kus papíru, ale závazná smlouva mezi cestujícím a dopravcem. A že ustupovat aroganci znamená podporovat ji. Příště už neustoupím. Příště budu trvat na svém právu. Protože když budeme všichni ustupovat bezohledným lidem, stanou se z výjimek pravidla. A to přece nechceme.
