Článek
Už pět let jsem s Jardou. Vždycky to mezi námi skvěle fungovalo. Dokonce i tehdy, když jsme se občas pohádali. Prostě jsme to spolu vždy vyřešili a ostatní šlo stranou. Jarda byl vždy ten, co měl plány a sny. Naopak já jsem byla ta praktická, co ho trochu brzdila, když bylo třeba. Jinak bychom se dostali až k tomu, co jsme určitě nechtěli. Byl to snílek, který byl občas duchem mimo.
Manžel po mě chtěl dítě
Jednoho dne, když jsme si užívali klidného večera, Jarda najednou přerušil ticho v našem obývacím pokoji a řekl mi, že je nejvyšší čas na to, abychom začali přemýšlet o dítěti. Jeho otázka mě zaskočila a dostala do zcela nepříjemné pozice. Věděla jsem, že by byl Jarda skvělý otec, ale já? V práci jsem se právě dostala do fáze, kdy jsem měla možnost postupovat. Věděla jsem, že dítě by vše změnilo a akorát by můj život profesní život překazilo.
Nebylo to jednoduché rozhodování, ale po mnoha večerech plných debat a úvah jsem Jardovi dala jasné podmínky. ,,Pokud chceš dítě, budu ti podporou, ale na mateřskou půjdeš ty. Já chci pokračovat v práci. Starat se budeš jenom ty, mě by dítě překáželo. Já ho občas pohlídám, ale nikde se k němu hlásit nebudu.” Jarda bez váhání souhlasil. Byl ochotný udělat cokoli, prostě se rozhodl, že chce miminko.
Dala jsem mu jasné podmínky, které musí splnit
O několik měsíců později jsem zjistila, že jsem těhotná. Byl to zvláštní pocit. Taková směsice radosti a strachu. Jarda byl nadšený, jeho oči jiskřily štěstím a já jsem věděla, že jsem se rozhodla správně. Když se narodila naše dcera Emma, bylo to takové zvláštní období. Vidět Jardu, jak ji drží poprvé v náručí, to bylo něco, co nikdy nezapomenu. Jarda šel na rodičovskou dovolenou a já se po krátké pauze vrátila do práce. Někteří kolegové mi vyčítali, že jsem nezůstala doma s Emmou, ale já jsem věděla, že Jarda odvede skvělou práci.
A pravda je, že jsem nebyla připravená být celé dny doma. Emma byla šťastná a zdravá, a to bylo to nejdůležitější. Já jsem chtěla pracovat a dítě by mi v budování mojí kariéry překáželo. Nikde jsem se k dceři nehlásila a vždy jsem tvrdila, že nemám žádné závazky. Moje role je jiná, ale neméně důležitá. A tak to má být. A nechci na tom nic měnit. Vydělávám peníze, jsem svobodná a o dceru se stará můj partner. Naprosto dokonalý život, který si užívám se vším všudy.
Zdroje: autorský text a příběh Zdeny
