Článek
Dnes bych chtěla napsat pět rad, které mi pomohly se smířit s budoucností. Je to nutná dávka optimismu, a ne vždy v nejhorších chvílích člověku pomůže.
1. Dítě si má zažít jinou výchovu.
S budoucností přichází nový partner. Spíš než svého, protože si teď dám od mužů hodně dlouhou pauzu, počítám s novou partnerkou mého bývalého partnera. Pravda, modlím se, aby k dítěti přivedl jednu a nedělal jí v hlavě z jiných žen guláš. Taktéž může přijít jejich společné dítě. Pak je na jedináčkovi, aby se vyrovnal s jinou výchovou a ještě se sourozencem. Zrovna v mém případě se mi nelíbí výchova mé bývalé tchyně. Její ustavičné příkazy a nákazy, nucení dětí do jídla a jiné. Už teď své dítě lituji. Vzala jsem to tak, že pokud dítě zažije jinou výchovu, bude mě mít o to raději. Protože jedině mateřská výchova je ta nejláskyplnější na světě.
2. Pro pracujícího otce budou noci přerušované pláčem a neustálá péče o batole namáhající.
Matka, jestliže je s dítětem doma, je zvyklá na dvaceti čtyř hodinovou péči. Zvláště pokud je dítě malé, nerozumí a nemá rozum, stále se musí očkem pokukovat, co právě vymýšlí. Taková matka je za noc několikrát vzhůru, občas si ve dvě ráno jde na hodinku s dítětem hrát, přes den musí fungovat a obstarávat dítě. V našem případě je otec zvyklý na péči přes jeden den. V bytě má ticho a klid. Teď by měl celý týden pracovat a celý víkend běhat kolem dítěte a ještě v noci k němu vstávat? Za nějaký čas z toho bude tak unavený, že možná pak o ty noci nebude tolik usilovat. Jasně vidím, jak mi dítě v neděli přivede a jeho byt bude jak po výbuchu.
3. Kdyby existoval elixír na rozvody, byl by to čas.
Nechvátat, přemýšlet, nemá vždy cenu se vším bojovat. Byť jsem se snažila ze všech sil, tohle pravidlo se mi ne vždy podařilo držet. Na to bych navázala s radou: bojuj v rámci mezí. Ne vždy jsou naše požadavky reálné, a bohužel, s mnohým se člověk musí smířit. Pokud se událostem dá více času, člověk si zachová svou důstojnost. Nejhorší jsou výkřiky do tmy. I těch mám za sebou pár.
4. Dítě přežije všechno.
Je přirozené, že matka chce pro své dítě to nejlepší. A udělala by pro něj vše. Zákonitě je pro ni i těžké se ho vzdát. Děti procházejí válkami, hladomorem, tyranií, tak proč se utápět myšlenkou, že nezvládnou pendlovat mezi rodiči? Zvládne i těch pár hádek, kterých bylo přítomno. Hlavně si je nevyčítat, protože čas se vrátit nedá.
5. I kdyby mi soud dítě z rukou vzal nebo odešlo někdy k otci samo, jednou se vrátí.
Záleží na uvědomělosti dítěte, některým záležitosti dojdou dříve, někdo si je uvědomí až třeba s vlastními dětmi. Jsou to děti, přejímají často názory rodičů. Proto by se rodiče neměli ponižovat mezi sebou. Možná v dětství jeden rodič převládne, dítě ale jednou dostane vlastní rozum a svůj pohled na věc změní. Není tedy třeba jim to vracet, soudit, odmítat je, zlobit se na ně. Tím si návrat mnohonásobně oddálíme. Neumím si představit, že bych dítě štkala proti otci tak dlouho, až by skončilo v neutrálním prostředí. Komu bych tím prospěla? Sobě? Dítěti rozhodně ne.
Bohužel, někteří rodiče odchod dítěte nezvládnou a vyřeší věc radikálně. Pamatujete na zimní případ usmrcení syna svou matkou v Krkonoších? Dítě mělo být svěřeno soudem do péče otce. Žena rozhodnutí soudu odmítla akceptovat a radši vše vyřešila smrtí. Bylo tohle řešení opravdu nutné?
Seznam zdrojů:
Prouza Vladislav. Před smrtí sešla se synem do hustého lesa. Něco takového nepamatuji, říká k tragédii v Krkonoších záchranář. Cit. 4.10.2023
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-pred-smrti-sesla-se-synem-do-husteho-lesa-neco-takoveho-nepamatuji-rika-k-tragedii-v-krkonosich-zachranar-40419020
