Článek
Nejprve si pojďme říci, co to bylo nevolnictví. Nevolník je termín, který pochází z polštiny, u nás se častěji setkáme s termínem poddaný, ale obojí znamená totéž. A tedy, že nevolník se nesmí svobodně stěhovat, vybírat si zda se vyučí, zda bude studovat (pokud na to bude mít on, nebo jeho rodiče dost peněz), nebo zda se ožení (vdá) a koho si vezme.
Po třicetileté válce vydal Ferdinand III. zákony, které měly zabránit stěhování se nevolníků, což navíc umocnil fakt, že po třicetileté válce nebylo hospodářství v nejlepší kondici. Takže nevolníci se nesměli stěhovat, a navíc museli platit vysoké daně.
Kromě několika málo svobodných lidí, například mlynářů a myslivců, pro které vrchnost znamenala především ochranu. Kromě tedy několika málo svobodných „podnikatelů“ byli všichni nevolníci. Pokud tedy někdo byl svobodným a nebyl nevolníkem, musel to vždy prokazovat, jinak se na něj automaticky nahlíželo coby na nevolníka.
Konec nevolnictví
Během 16. až 18. století byly vydávány různé patenty, které měnily podmínky roboty a nevolnictví, kdy většinou po velkých povstání poddaných docházelo k částečnému zlepšení poměrů v jejich prospěch.
Velké zásluhy na konci nevolnictví nesl císař Josef II., který se o české nevolníky zajímal v souvislosti s velkým českým hladomorem. Na základě své inspekční cesty na Moravě a Čechách a také na základě reforem ve Slezsku, které spočívaly na poznatku, že svobodná práce je efektivnější, než nucená robota došlo v roce 1781 k vydání patentu, který rušil v českých zemích nevolnictví. V následujících letech tedy docházelo v celé habsburské monarchii k uvolňování poměrů tak, aby obyvatelé říše měli všude stejná práva.
Následky zrušení nevolnictví
Konec nevolnictví znamenal hlavně zvýšenou mobilitu obyvatelstva, které se tak mohlo snáze stěhovat, a to především do měst. Bez nadsázky lze říci, že zrušení nevolnictví pomohlo odstartovat České národní obrození.
Pár perliček na závěr:
- Statkář Trautenberk nežil v Krkonoších, ale na panství Skalná v Sudetech.
- V Polsku a Rusku se s nevolníky obchodovalo (dalo by se říci, že byli do jisté míry otroky). U nás se nevolnictví shodovalo s připoutaností k půdě.
- Kromě placení daní museli nevolníci povinně kupovat královskou sůl, těženou na úpatí Alp. V Čechách se sůl nikdy netěžila a vozit z Polska nebylo možné (legální)
Zdroje:
Život v porobě: Nevolníci v českých zemích čelili tvrdému zacházení, bídě i hladu | 100+1 zahraniční zajímavost. Online. 2024. Dostupné z: https://www.stoplusjednicka.cz/zivot-v-porobe-nevolnici-v-ceskych-zemich-celili-tvrdemu-zachazeni-bide-i-hladu. [cit. 2024-09-23].
Patent o zrušení nevolnictví - Wikipedie. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2016. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Patent_o_zru%C5%A1en%C3%AD_nevolnictv%C3%AD. [cit. 2024-09-23].
