Článek
Alexander Dubček, vyučil se strojním zámečníkem a vstoupil do (ilegální) Komunistické strany v roce 1939 a v roce 1944 se účastnil slovenského národního povstání, v němž byl zraněn. Po válce absolvoval Vysokou školu politickou ústředního výboru KSČ a získal titul doktor sociálně-politických věd. V letech 1955-1958 studoval v Moskvě politické vědy současně s Michailem Gorbačovem.
Od roku 1958 byl stranickým tajemníkem v Bratislavě a členem ÚV KSS. V roce 1959 se stal tajemníkem ÚV KSČ pro průmysl. Od roku 1963 zastával funkci prvního tajemníka ÚV KSS a prosazoval rehabilitaci Gustáva Husáka a Vladimíra Clementise.
Kvůli sporům mezi některými členy ÚV KSČ a prezidentem Antonínem Novotným bylo na plénu ÚV KSČ konaném 3. a 5. ledna 1968 rozhodnuto o oddělení funkcí 1. tajemníka ÚV KSČ a prezidenta republiky a na pozici prvního tajemníka byl navržen Alexandr Dubček, který byl zvolen většinou jednoho hlasu. Jelikož měl slabý mandát, musel své reformní kroky opírat o veřejné mínění. Těmito reformními kroky započal proces známý jako pražské jaro.
Při invazi vojsk Varšavské smlouvy byl Alexander Dubček zadržen a následně odvlečen do Moskvy, kde byl přinucen podepsat Moskevský protokol. Po návratu do vlasti ustupoval vojenskému tlaku a odvolával z funkcí reformní komunisty a také reformy, které sám zavedl. Následně byl 17. dubna 1969 odvolán z funkce odvolán z funkce prvního tajemníka a na jeho místo byl zvolen Gustáv Husák.
22. srpna 1969 coby předseda Federálního shromáždění podepsal pendrekový zákon, který podle svých slov „musel podepsat“, avšak pro tento zákon nehlasoval.
Od prosince 1969 působil jako velvyslanec v Turecku, ale v červnu 1970 byl odvolán z mise a následně byl i vyloučen z KSČ. V letech 1970–1985 pracoval jako mechanizátor pro Západoslovenské státní lesy v Bratislavě. Až do roku 1989 se neúčastnil žádných disidentských aktivit.
Během sametové revoluce, 22.listopadu a 24. listopadu 1989 veřejně vystoupil, a dokonce se o něm uvažovalo jako o kandidátu na prezidenta. Nakonec bylo dohodnuto, že ale kandidovat nebude a 28. prosince byl zvolen předsedou Federálního shromáždění. Tuto funkci vykonával do roku 1992.
Alexander Dubček zemřel 1. září 1992 na následky zranění, které utrpěl při dopravní nehodě, cestou ze zasedání Federálního shromáždění.
zdroje:
Alexander Dubček – Wikipedie. Online. 2021, 2024. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexander_Dub%C4%8Dek. [cit. 2024-08-27].
